Obilný věnec, který se v minulých stoletích pletl po sklizni obilí, byl také označován jako dožínkový. Měl zvláštní symboliku. Pletly ho zkušené ruce mladých dívek a zdobily jej polním kvítím. Dožínková slavnost začínala odvezením posledního snopu z pole, pokračovala předáním dožínkového věnce hospodáři a následnou veselicí s jídlem a dobrým pitím. Naučit se plést dožínkový věnec můžete i vy.
Dožínky
V období července a srpna se na polích sklízelo obilí, čemuž se říkalo žně. Velmi namáhavá a převážně ruční práce byla nakonec odměněna, a to ve formě tzv. dožínkové slavnosti. Jakmile byly z pole odvezeny všechny snopy obilí, z posledního uvila chasa velký věnec, ozdobila jej polním a lučním kvítím a předala jej hospodáři na znamení, že je hotovo.
Hospodář pak tento věnec uschoval do komory a vynesl jej dotud až na Štědrý den. V tento den se z něj pak vybírala dozrálá zrníčka, kterými se krmily slepice, aby lépe nesly, a krávy, aby lépe dojily. Dožínky nebo také obžinky, ožínky, dožitá, dožatá či žnivuvka tedy nastávaly vždy po sklizni obilí, která zajišťovala obživu národu na další období. Jejich základní myšlenkou bylo děkování za štědré dary poskytnuté přírodou.
Při dožínkové slavnosti pak každý, kdo pracoval na poli, dostal odměnu a pro všechny byl připraven dostatek jídla a pití. Slavnost byla doprovázena tancem a zpěvy a hodovalo se dlouho do noci. Tyto slavnosti se vážou převážně ke slovanským tradicím, ale není vyloučeno, že se takto veselili již staří Keltové a jiné původní kmeny, které žily v Evropě před příchodem Slovanů. K dožínkám se také váže další množství tradic a zvyků, dožínkový věnec však jako jeden z mála přetrval až do dnešních dní.
Současnost používá obilné klasy jako ukázku starých obyčejů. Symbolizují venkov, staré zvyky a časy, přírodu, žně nebo léto. Kromě obilných klasů se pak do novodobých dožínkových věnců, jako dekorace, přidávají nejrůznější luční květy, ale také bylinky, jako levandule, dále kopretiny, vlčí máky, heřmánek, jetel nebo zlatobýl.
Výroba slaměného věnce
Základem věnce bude slaměný korpus. Budeme k tomu potřebovat větší množství dlouhých stébel slámy. Ideální je při žních sesbírat na poli posekané klasy. Slámu lze také sehnat u farmářů nebo si můžete koupit již hotový slaměný korpus v květinářstvích a hobby obchodech.
Vezmeme si slaměný snop, urovnáme jej, aby z něho netrčela sláma na všechny strany, a začneme jej omotávat režným provázkem dokola.
Postupně budeme přidávat další slaměná stébla, aby byl korpus velký a pevný. Provázek důkladně utahujeme, je potřeba, aby věnec držel svůj tvar.
Jakmile máme pevný, kulatý korpus, začneme na něj přikládat již zakrácené snopky obilných klasů. Můžeme použít jakékoliv obilí.
Klasy podle potřeby zastřihujeme nůžkami na požadovanou délku.
Obilné klasy poklademe po celém obvodu slaměného věnce a neustále pečlivě utahujeme provázkem, aby se věnec nerozpadl.
Celý věnec by měl působit bohatým dojmem, neboť bohatá byla i sklizeň.
Jako závěrečnou dekoraci použijeme luční kvítí, které roste podél polí nebo v jejich těsné blízkosti.
Hotový věnec pak můžeme podle starodávného zvyku předat "hospodáři" nebo jej jednoduše zavěsit na dveře a uchovat jako vzpomínku na končící léto.
Na závěr patří poděkování Komunitnímu centru a zahradě Kotlaska za umožnění natáčení v jejich prostorách.
Jak na výrobu věnců z trávy a obilí:
Publikováno: 28. 8. 2021, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová