reklama

Muchomůrka zelená u nás teď roste dosti houfně aneb Pozor na potměšilého zabijáka

V těchto dnech na ni můžete snadno narazit. A co nejdůkladněji se s ní seznámit, právě proto, že má u nás každoročně na svém kontě několik desítek obětí. Způsobila fatální otravy celých rodin či – v lepším případě, tedy u přeživších – doživotní zdravotní následky. Muchomůrka zelená (Amanita phaloides) patří mezi nejjedovatější houby Evropy i Severní Ameriky. Muchomůrek zelených se nyní objevilo velké množství...

Muchomůrka zelená je nejen prudce jedovatá; zásadním problémem je i to, že se příznaky otravy projeví až v době, kdy již došlo k nevratnému poškození vnitřních orgánů, přičemž prvními zasaženými jsou játra. Jakási „potměšilost“ této muchomůrky tkví i v její údajně lahodné chuti – většina přeživších pacientů potvrdila, že si na jídle, připraveném z muchomůrky zelené, velmi pochutnala. Malou nadějí pro otrávené je to, že zatímco ještě v polovině minulého století byla úmrtnost postižených devadesátiprocentní, současný pokrok medicíny zredukoval úmrtnost na 25 %. Ostatně, jedovatostí této muchomůrky se zabýval i profesor Wieland, nositel Nobelovy ceny. Příznaky otravy se začínají projevovat až s desetihodinovým odstupem po požití, a to intenzivním zvracením a průjmem. Obojí vede k silné dehydrataci organismu, jež může ohrozit na životě především malé děti a seniory.

Nedá se dělat více, než nechat se poučit

Muchomůrka zelená má na spodní části třeně pochvu, nazývanou „kalich smrti“
Muchomůrka zelená má na spodní části třeně pochvu, nazývanou „kalich smrti“ (Zdroj: Jaroslav Vanča)

Varování je přitom třeba stále opakovat, zvláště když muchomůrky rostou hojně po celém našem území, nejčastěji v dubinách a smíšených lesích. Za teplého počasí na ně lze narazit i počátkem listopadu! Zdůrazněme, že na rozdíl od pečárek, jakož i zeleně zbarvených holubinek, s nimiž bývá neznalými houbaři často zaměňována, má tato muchomůrka na spodní části třeně pochvu, nazývanou „kalich smrti“. Proto pozor: Při neopatrném sběru může tento důležitý určovací znak zůstat v půdě nepovšimnut! Od pečárek muchomůrku zelenou spolehlivě odliší i to, že její lupeny zůstávají i v dospělosti bílé!

muchomůrka zelená 3
muchomůrka zelená 3 (Zdroj: Jaroslav Vanča)

Vyfotografovaný exemplář, který jsem nalezl včera ráno, spolehlivě odhalí i dnes již téměř vymýcenou pověru, podle níž jedovaté houby nejsou červivé či napadené plži. Larvy bedlobytek či lesní druhy plžů mají totiž značně odlišný metabolismus, a toxiny, smrtelně nebezpečné člověku, jsou pro ně zcela neškodné…

Prima tip: Co dělat, když už muchomůrku zelenou sníte 

Samozřejmě, že nebudeme s muchomůrkou zelenou experimentovat, tak jako chudí italští venkované, kteří údajně tyto muchomůrky vařili ve slaném octovém nálevu, ten pak slili a houby konzumovali. Spíše se zaměříme na to, co dělat, když už k požití houby došlo.  Především je třeba vypít velké množství tekutin, ideálně neslazené a neperlivé minerálky. Důležité je též pokusit se o vyprázdnění žaludku zvracením (drážděním v krku či pitím teplé vody). Zároveň s postiženým je třeba dopravit do nemocnice i nesnědené zbytky hub, případně vzorek jeho zvratků, což lékařům umožní nasadit správnou léčbu a zvýšit naději na její úspěch.

Publikováno: 19. 9. 2017, Autor: Jaroslav Vanča , Profil autora: Jaroslav Vanča