Milovníky minimalistického dekoru zaručeně uchvátí syrová krása betonových šperků. Betonu můžeme vtisknout libovolný tvar a vyrobit z něj originální přívěsky, náušnice, brože i náramky.
S betonem se setkáváme v našem životě daleko častěji, než si uvědomujeme. Zhotovují se z něj nejenom základy staveb, mosty nebo fasády domů a moderních interiérů, ale také různé dekorace do interiéru, například misky, obaly na květináč či stolky. My si z něj vytvoříme malý rozkošný betonový šperk.
Několik postřehů, než začneme tvořit:
Pro práci s betonem si najdeme si klidné a závětrné místo. Pracovní plochu pro jistotu pokryjeme mikrotenovou fólií nebo starými novinami. Plocha potřísněná zaschlým betonem se velmi špatně čistí. Nádobka, ve které betonovou kaši rozmícháme, bude poté k vyhození, nebudeme proto používat cenné hrnečky, ale vezmeme si například odstřižené dno PET lahve. Konzistence betonové směsi by měla být asi jako bramborová kaše. Beton by měl držet svůj tvar, ale když s ním trochu zaklepeme, měl by se pomalu roztéct do stran.
Budeme potřebovat:
- šperkařskou betonovou směs
- kelímek na zpracování hmoty
- vodu
- vhodné formičky (můžeme použít blistry od čokoládové bonboniéry, originální formičky anebo si vytvoříme vlastní z dvousložkového silikonu)
- kleště
- ketlovací jehly
- kuchyňskou nebo nano houbičku
- lepidlo na lepení kovových plátků
- kovové plátky
- akrylový lak na beton
- řetízek nebo stužku na zavěšení
Nejprve si připravíme směs. Do kelímku odebereme pět lžiček suché směsi a smícháme s jednou lžičkou vody.
Takto připravenou směs nalijeme ihned do připravené formy. Lehce jí zatřeseme a klepneme o desku stolu, abychom uvolnili případné bublinky. Do zasychajícího betonu kleštěmi pečlivě a opatrně zapíchneme ketlovací jehlu tak, aby bylo vidět jenom očko.
Formičku si přeneseme na stinné místo, kde nehrozí žádný provoz a alespoň dvanáct, ale lépe dvacet čtyři hodin s ní nehýbeme a necháme beton zcela ztuhnout. Druhý den vyzkoušíme tvrdost betonu, a pokud je vše v pořádku, jednotlivé tvary opatrně vyloupeme.
Pokud jsou některé hrany ostřejší, můžeme je hrubou stranou kuchyňské houbičky nebo nano houbičkou opatrně zbrousit.
Plošky polotovaru, které budeme chtít zdobit, si potřeme tenkou vrstvou lepidla určeného na lepení kovových plátků.
Suchým štětečkem přeneseme na připravené plošky tenoučké plátky kovu. Nabereme pouze jeden menší kousek a jemnými tahy štětečku jej přilepíme ke šperku. Kov ulpí jen na místech s lepidlem.
Když jsme s dekorováním spokojení, vezmeme si další štěteček a akrylovým lakem na beton přelakujeme buď celý šperk anebo jenom dekorované plošky. Nepřelakované části zůstanou přirozeně matné.
Po zaschnutí laku celý šperk zkompletujeme. Plochými kleštěmi si otevřeme očko ketlovací jehly a zavěsíme na připravený řetízek.
Betonové šperky se dají libovolně zdobit, kromě kovové folie můžeme použít také akrylové barvy, popisovače, dají se na ně lepit třpytky, kamínky, ubrousky nebo kousky přírodnin.
Tipy pro vás
- Silikonová forma – když doma nenajdete žádnou vhodnou formu, můžete si ji vyrobit z dvousložkové silikonové hmoty. Pastu vytvarujete podle libovolného předmětu a necháte vytuhnout. Poté ji můžete vylévat nejenom betonem, ale i pryskyřicí, voskem či sádrou.
- Ketlovcí jehly – Nepoužívejte žádné laciné náhražky z měkkého kovu, protože jenom u pevné jehly se nemusíte obávat, že by se vám očko jen tak otevřelo a vy svůj cenný přívěsek ztratíte.
- Šperkařský beton – je obzvlášť jemná betonová směs, vyrobená z jemňounkého mořského písku. Je vhodný zejména pro výrobu přesných reliéfů, hladkých doplňků či dlaždic. Při kreativní tvorbě se používá k výrobě drobných šperků, magnetků či ozdobných předmětů.
- Lepidlo na kovové plátky – nezasychá, ale lepí po celou dobu, po kterou s ním pracujete
- Kovové plátky – se kupují v podobě tenoučkých lístků kovu (stříbra, zlata nebo mědi). Poměrně jednoduchým postupem s nimi docílíte realistického kovového vzhledu. Lze je použít na různé materiály, například sklo, dřevo, korek, keramiku, porcelán či terakotu.
Na šperky si vyrobte stojan
Publikováno: 14. 6. 2021, Autor: Jana Šulcová, Profil autora: Jana Šulcová