Pstřeň dubový: Vyznavači zvláštní chuti této houby neváhají při jejím sběru použít i žebřík
V čase končících prázdnin (v širším časovém rozmezí od července do října) snadno naleznete tuto nepřehlédnutelnou a s jinými nezaměnitelnou, lákavě masitou a šťavnatou houbu s poněkud jazykolamným jménem pstřeň dubový (Fistulina hepatica).
Jak druhové jméno této houby napovídá, nejčastěji se vyskytuje na dubu, v lesích stejně jako v alejích, a to v různé výšce: naleznete ji při zemi, na starých dubových pařezech, jindy zase vysoko na kmenech stromů, takže vyznavači zvláštní chuti této houby neváhají při jejím sběru použít i žebříku. Její poněkud jazykolamné rodové jméno (zkuste si ho rychle vyslovit ve všech sedmi pádech) sice naleznete v atlasech, lidové názvosloví však případněji odkazuje k jejímu tvar a konzistenci, však posuďte sami: volský jazyk, jelení jazyk, dubové maso, či dokonce masojed.
Pstřeň dubový (Fistulina hepatica) není nijak vzácný, vlastně jde o typickou houbu českých doubrav. Navíc je zbarvený velice nápadně, v mládí oranžově červeně, později sytě karmínově. Na spodu plodnice uvidíme výtrusorodou vrstvu (tedy rourky) v kontrastní barvě bílé až krémové. Dalším nápadným znakem je jev houbové gutace, tedy to, že dužina samovolně, zejména však při stlačení uvolňuje krvavě červené kapky. Zmiňme se i o dávném používání pstřeně v lidovém lékařství, a to při žloutence, srdeční slabosti, proti zvracení a křečím. Zajímavostí je jeho vliv na napadené dřevo; mění totiž jeho technické vlastnosti, a proto bylo vyhledáváno řezbáři – jak pro zvláštní červenou barvu, tak pro snazší opracovatelnost – k výrobě ozdobných kazet a šperkovnic.
Prima tip
Pstřeň je pro svou mírně nakyslou chuť a masovitou konzistenci přírodou jaksi přímo předurčen coby základ guláše, dá se připravit také na způsob ovaru s hořčicí a křenem. Jiní houbaři si ho však nejvíce cení v octovém nálevu, samozřejmě nakrájeného na plátky či hranolky.
Publikováno: 18. 8. 2017, Autor: Jaroslav Vanča , Profil autora: Jaroslav Vanča
