Koně, stejně jako další hospodářská zvířata potřebují kromě základní péče o srst také úpravu kopyt. V minulosti se o koňská kopyta staral kovář, který nejen nasadil nové podkovy, ale také uměl kopyta čistit, ošetřovat a opravovat či léčit. Dnes tuto práci převzali veterináři, ale takovou koňskou manikúru zvládne i šikovný hospodář.
Úprava kopyt koní
Mít doma koně není jen módní záležitost a neznamená to jen elegantní vyjížďky v sedle do lůna přírody. Koně se o sebe dokážou postarat ve volné přírodě, ale ve stáji těžko. To musí obstarat člověk. A člověk musí vědět, že péče o koně nekončí jeho nakrmením a občasným vyhřebelcováním, puštěním na pastvu a osedláním. Koně potřebují také ošetřovat kopyta, a to nejen tak, že je zavedeme ke kováři, který jim vymění podkovy. Kopyta je nutno čistit, ošetřovat a upravovat. V případě, že toto zanedbáme, hrozí koni velmi nepříjemné a bolestivé chvíle, které mohou vyústit až k znetvoření kopyta, vyzutí kopytního lůžka a potom i úhyn.
Kůň je zvíře, které je prakticky denně v pohybu. Nejen při běžné chůzi, ale také v běhu, cvalu či klusu jsou jeho kopyta namáhána a to víc, pokud nese na svém hřbetě jezdce. Můžeme se sami rozhodnout, zda bude náš kůň nosit podkovy nebo bude tzv. chodit na boso, případně že část života stráví bez podkov a část s nimi. Koně většinou tuto změnu zvládají bez obtíží.
Podkovy koním necháme nasazovat zejména tam, kde je potřeba jejich denní intenzivní pohyb po zpevněném nebo náročném terénu. Podkovy koním chrání rohovinu na kopytech, která se při chůzi obrušuje a pokud nestihne rychle dorůstat, hrozí poranění kopyt. Pokud koně využíváme na práci nebo volnočasové aktivity rekreačně, není potřeba je nechat okovat. I bez podkov zvládnou krátkodobou chůzi po pevném povrchu bez následků.
Tak, jak koně denně krmíme či hřebelcujeme, měli bychom péči věnovat i jeho kopytům a denně kontrolovat jejich stav. Na tom, jak zdravá kopyta kůň se ale podílí více faktorů, nejen naše péče. Velkou roli zde hraje dědičnost, a pokud rodiče našeho koně měli s kopyty problémy, můžeme očekávat podobné problémy i my. Zdravá kopyta ovlivní i strava, která by neměla být bohatá na cukry. Pokud je kůň náchylný k problémům s kopyty, omezíme v jeho stravě jádro a pastu, protože obě složky jsou velmi bohaté právě na cukry.
Také přirozený a častý pohyb na různých typech povrchů ovlivní vývoj kopyt. A v neposlední řadě je to i správná úprava kopyt, která se nazývá trimování. Na nás jako na chovatelích koní je denně před i po vyjížďce kopyta koně vyčistit kopytním háčkem, který vyškrábne veškeré nečistoty, kamínky i zaschlé bláto a při té příležitosti se zkontroluje stav celého kopyta.
V některých případech se koním místo podkov nasazují botičky nebo se kopyta bandážují. Zde je nutné koně s touto úpravou postupně seznamovat, protože rychlý přechod na neznámé "obutí" by je mohl vylekat. Botičky nebo bandáže používáme zejména u koní neokovaných, kteří budou nějakou dobu trávit v náročném terénu a mohlo by dojít k poranění citlivé části kopyt, nebo u koní, kteří trpí některou chorobou kopyt a chůze je pro ně na těžkém povrchu bolestivá.
Nejčastějším problémem je tzv. schvácení, což je zánět kopytní škáry. Vzniká velmi často v důsledku zanedbání péče o kopyta. Dalším faktorem bývá nedostatek pohybu a krmivo, bohaté na živiny. V minulosti byla tato choroba známá pod označením "pondělní nemoc" a projevovala se u koní, kteří byli zvyklí přes týden pracovat na polích nebo v lese a přes víkend stáli ve stáji. Nedostatečná péče o jejich kopyta pak měla za následek právě schvácení. Prevencí při této chorobě je udržovat koně v optimálním pohybu s ideální hmotností a pravidelnou péčí.
Další chorobou je kopytní hniloba, kterou způsobují bakterie i plísně, a vyskytuje se i při zvýšené vlhkosti v okolí. Pokud k tomu přičteme i špatnou péči o kopyta či špatně zvolené krmivo, má tato choroba velmi rychlý náběh. Hlavním poznávacím znamením hniloby kopyt je páchnoucí černý hnis, na který narazíme při hloubkovém čištění kopyt.
V případě, že máme podezření na problém s kopyty našich koní, obrátíme se na veterináře, který stanoví diagnózu a navrhne nejvhodnější způsob léčby. Nikdy se nebudeme pokoušet koně léčit sami babskými radami nebo dokonce lidskými léky. V nehorším případě může totiž nesprávná léčba vést ke zchromnutí koně, vyzutí kopyta a neodkladné smrti. A to si tato nádherná zvířata opravdu nezaslouží.
Milují vaše děti koně? Jednoho jim vyrobte
Publikováno: 25. 5. 2021, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová