Okrasné dřeviny na balkon a terasu do nádob

Nádobové rostliny představují pro všechny, kteří mají jen malinkatou zahrádku, terasu, balkon nebo lodžii v podstatě jediné možné řešení jak zde pěstovat zeleň.

Okrasné dřeviny na balkon a terasu do nádob (Zdroj: Depositphotos)

Mezi nádobové rostliny spadá poměrně velké množství druhů včetně řady jejich kultivarů. Všechny dřeviny, které spadají do této skupiny, musí vyhovovat spoustě nároků. V první řadě je třeba si uvědomit, že život v nádobě je pro dřeviny daleko složitější než ve volné půdě a při výběru se skutečně vyplatí vybírat pouze dřeviny, které se pro tento způsob pěstování hodí.

Rostliny v nádobách musí kromě velmi omezeného prostoru pro kořenění čelit i extrémním klimatickým výkyvům. Půda se za letních dnů v nádobě zahřeje daleko více než ve volné půdě a velmi rychle vysychá. Za deště naopak velmi snadno dojde k přemokření, které může způsobit nebezpečné uhnívání kořenů. To samé v zimě, kdy květináč velmi snadno promrzne v celém svém objemu. Z uvedeného tedy vyplývá, že do nádob nemůžeme nikdy vybírat druhy exotické, choulostivé nebo příliš mohutně rostoucí. Samozřejmě, že velmi záleží i na tom, jak moc času chceme péčí o rostliny strávit. Pokud nám ale jde o to, aby rostliny byly celoročně pěkné a přitom aby péče o ně nebyla časově náročná, je nezbytné vybírat rostliny právě jen ze skupiny určené pro pěstování v nádobách.

Acer
Do květináče se velmi dobře hodí drobnolisté japonské javory (Zdroj: Depositphotos)

Podívejme se nejprve na výčet těch nejlepších druhů:

Vyšší listnaté

Vhodné jsou nižší druhy javorů, jako Acer ginnala, Acer palmatum, habr (Carpinus betulas ´Columnaris)´, Ruj vlasatá (Cotynus coggygria), vrba (Salix matsudana, Salix erythroflexuosa), šeřík (Syringa), škumpa (Rhus)

Menší listnaté

Hortenzie (Hydrangea), mochna (Potentilla), růže (Rosa), tavolník (Spirea), pámelník (Symhoricarpos chenaultii ´Hancock´), dřišťál (Berberis), brslen (Euonymus fortunei).

Jehličnaté

Cypřišek (Chamaecypariss nootkatensis, Ch. pisifera), + téměř všechny zakrslé nebo kulovitě rostoucí druhy a kultivary smrků, borovic a jalovců a zeravů.

I v případě nádobového pěstování musíme minimálně rozlišovat, zda výsadba přijde do stínu nebo na slunce, zda je daná dřevina suchomilná nebo vyžaduje spíše vlhčí půdu.

Exotické druhy dřevin

Na terase samozřejmě můžeme pěstovat i exotické druhy dřevin. Jen musíme počítat s tím, že je na zimu musíme přezimovat, uvnitř na bezmrazém místě.

Zimostráz
Zimostráz je vděčnou mrazuvzdornou rostlinou do nádob (Zdroj: Depositphotos)

Zajímavost

Zmínky o větších rostlinách pěstovaných v nádobách jsou již z doby 4000 let před n. l. Zdobily zahrady ve starém Egyptě. Pěstovali je Babylóňané, Sumerové, Asyřané Peršané i Indové. Z dřevin se pěstovaly palmy, fíkovníky, granátový marhaník, myrta, jasmín a růže. Pěstování v nádobách je jediné řešení pro pěstování exotických druhů rostlin, které v našich podmínkách nepřezimují.

Pokud chceme do nádob zasadit palmy, oleandr, citrusy, fíkovník, palmu nebo olivovník, musíme počítat s tím, že na zimu musíme mít odpovídající místo, kam rostlinu přestěhovat, aby ji nepoškodil mráz. Pro přezimování tropických druhů je vhodné zimoviště s teplotou neklesající pod bod mrazu. Ideální je světlé místo s teplotou 5-8 °C. Středomořským druhům je dobře při teplotě od -3 do 5 °C. Starší rostliny mohou být poněkud rozměrné, proto bereme v úvahu i velikost zimoviště, výšku stropů a podobně. V historii se v zámeckých zahradách s oblibou pěstovaly právě palmy a citrusy v nádobách. Před zimou se uklízely do světlých oranžerií, což byly vysoké skleníky, kde se v zimě buď netopilo vůbec, nebo jen mírně zavlažovalo. Pro manipulaci s velkými a těžkými rostlinami se vyplatí opatřit nádoby zespodu kolečky.

Exotika
Na terase samozřejmě můžeme pěstovat i exotické druhy dřevin (Zdroj: Depositphotos)

Výběr nádoby

Nádoby se vždy snažíme zvolit dostatečně veliké, čím větší nádobu vybereme, tím příznivější podmínky rostlinám nabídneme. Navíc si i sami ušetříme práci, protože je jasné, že malá nádoba vyschne mnohem rychleji než nádoba velká. Kromě toho, že by nádoba měla mít dostatek prostoru, musí splňovat i estetická kritéria. Hnědým neforemným plastovým květníkům, doufejme, již odzvonilo. Pokud ho přeci jen chcete použít, zapusťte jej do pohledově zajímavějšího obalu. Ten si můžete i vytvořit jednoduše tím, že plastový kontejner obalíte kusem rohože z rákosu nebo ze štípaného bambusu. Výhodou takového řešení je nízká hmotnost, a tedy i snazší manipulace. Velmi krásné jsou nádoby terakotové a jistě je potěšující i to, že jejich výběr je rok od roku větší. Při výběru se řiďte hlavně tím, zda je nádoba plně mrazuvzdorná. Tyto nádoby jsou zpravidla dražší, ale nemusíte se bát, že by vám po první zimě popraskaly.

Nevýhodou terakoty je vyšší cena, velká hmotnost a křehkost. Koupit se dají i nádoby ze dřeva, kovu či laminátu. Jejich cena je značná, ale většinou jsou velmi krásné. Zde záleží na tom, kolik chcete do nákupu investovat. Celkem dobře se pro pěstování dají využít i staré nádoby, které měly dříve jiný účel. Řeč je o dížích, vědrech nebo korytech. Pokud je tato nádoba ze dřeva, měla by být v dobrém stavu. Před použitím ji naimpregnujeme vhodným prostředkem, který ochrání dřevo před hnilobou. Každá pěstební nádoba by také měla mít podmisku (která zde není proto, aby v ní stále stála voda, ale pomůže nám při zálivce). Při výsadbě dbejte na to, aby v nádobě vždy byla alespoň 2cm vrstva drenáže ze štěrku, keramzitu nebo z kamínků. Zeminu volte kvalitní, může to být dobrý kompost nebo jednoduše substrát zakoupíme.

Olivovníky
Velké olivovníky se hodí na větší terasu (Zdroj: Daniela Dušková)

Péče

Rostliny v nádobách vyžadují více péče než rostliny vysazené ve volné půdě. Musíme počítat s tím, že půda rychleji vysychá a daleko víc promrzá v zimě. Prostor pro substrát i kořeny je omezen a rostliny dříve vyčerpá živiny z půdy. Musíme proto pravidelně hnojit a pravidelně přesazovat do nové půdy, případně větší nádoby. Je vždy lepší velikost nádoby zvětšovat postupně při přesazování tak, aby nádoba byla úměrná velikosti rostliny a jejímu kořenovému balu. Rostliny tak prospívají lépe, než když malý stromek zasadíme do ohromného květináče a necháme několik let bez přesazení.

Přesazování se samozřejmě týká vytrvalých druhů, ne letniček. Mladé rostliny přesazujeme v počátku častěji, klidně každoročně. Starší a mohutné dřeviny stačí jednou za 2-3 roky. Přesazování takových jedinců může být ale velmi obtížné a fyzicky náročné. Vždy pracujeme s pomocníkem. Některé dřevěné čtvercové kontejnery se vyrábějí tak, že je lze v podstatě rozložit. Pak stačí odstranit starou zeminu z boků, nádobu sestavit a jen doplnit čerstvý substrát. Vyhneme se tak nejtěžší části procesu, kterou je vyjmutí rostliny z nádoby. Z části lze četnost přesazování nahradit i pouhým odstraněním vrchní části zeminy v květináči a zasypání novou čerstvou.

Citrusy
Citrusy vypadají v nádobách velmi zajímavě (Zdroj: Depositphotos)
Buxusy
Zeleň na terase tvoří tvarované buxusy a jednoleté pěstované druhy květin v popředí (Zdroj: Daniela Dušková)

TIP pro stinná místa

Stinná stanoviště mnoho dřevin nesnese. Výborně se zde ale daří kapradinám a určitě můžeme do nádob vysadit i je. Výborným druhem je např. kapraď Polystichum, jejíž velkou výhodou je, že vydrží krásně zelená po celou sezónu. Dobře se vyjímají v kombinaci několika květináčů. Dobře se hodí ke klasickým i moderním tvarům pěstebních nádob.

Kapradí
Kapraď Polystichum vydrží krásně zelená celou sezónu (Zdroj: Daniela Dušková)

Tip

Povrch velkého květináče s vybranou dřevinou může působit prázdně, proto je vhodné na povrch zeminy v květináči položit např. vrstvu pěkného kůrového mulče nebo jednoduše prostor osázet takovou rostlinou, která vytvoří pěkně zapojený povrch. Použít můžeme letničky, trvalky i cibuloviny. Pro stinná místa to může být např. barvínek (Vinca), pro polostinná pak heuchera nebo heucherella.

A co zkusit na balkoně pěstovat zeleninu?

Související k tématu