Co všechno by měl chovatel vědět, než si pořídí psa z útulku
Možná přemýšlíte o tom, že by u vás mohl najít nový domov pejsek, který ho z nějakého důvodu ztratil a zůstal sám. Dobře si takový krok rozmyslete, protože takové rozhodnutí ovlivní na několik let život váš, rodiny i nového zvířecího kamaráda.
Poskytnout domov opuštěnému psovi je chvályhodné, znamená to ale také velký závazek nezklamat bolavou psí duši (Zdroj: Depositphotos)
V čase sociální izolace, která většinu z nás v posledním roce více či méně postihuje, podléháme potřebě pořídit si domů zvířecího kamaráda. A tak někdy dojde na impulzivní nákup rozkošného štěňátka nebo osvojení dospělého psa z útulku. Jenomže zapomínáme, že se "stáváme navždy zodpovědnými za to, co k sobě připoutáme“.
O tom, co znamená věnovat se zvířatům bez domova, si budeme povídat s panem Filipem Rožkem, scénáristou filmu Gump – pes, který naučil lidi žít a autorem stejnojmenné knižní předlohy. Filip je také spoluzakladatelem organizace Se psem mě baví svět, která pomáhá opuštěným a týraným psům.
Filip Rožek je scénárista filmu Gump – pes, který naučil lidi žít a autorem stejnojmenné knižní předlohy, ale také spoluzakladatel organizace Se psem mě baví svět
Filipe, jak se vaše nebo i jiné organizace, které hledají pejskům bez domova nové majitele, o bezprizorním zvířeti dozví?
V první řadě my, tedy organizace Se psem mě baví svět, jsme spíš platforma sdružující více organizací a spolků, které se zabývají pomocí zvířatům v nouzi. A jsou to především tyto organizace, které psy různým způsobem nabírají. Jedná se o rozsáhlou komunitu lidí, kteří jsou spolu provázáni a zpravidla sdílejí informace na webových stránkách nebo sociálních sítích, jako je například Facebook či Instagram. Psy pochopitelně odebírají také veterináři.
Jenomže člověk, který přivede zuboženého psa do útulku, může být třeba ten, který jeho špatný stav zavinil, ale už se o něj nechce dál starat…
Ano, to se bohužel stává. Hodně lidí, kteří si z nějakého důvodu neprozřetelně pořídí pejska, se o něj potom neumí postarat. Podcení náročnost, a hlavně soustavnost nezbytné péče. Takovým příkladem podcenění jsou třeba psi přivázaní u boudy. Častokrát nemají podsadu, a protože je jejich bouda nezateplená, tak takové zvíře v mrazivém zimním počasí snadno prochladne. Ono se pro jednou třeba nic viditelně nestane, ale po takových třech letech "péče“ je pes natolik nemocný, že je třeba veterinární ošetření, protože jinak uhyne. Jenomže když jeho páníček zjistí, kolik peněz by veterinární léčba stála, ošetření si rozmyslí a s vymyšleným srdcervoucím příběhem kontaktuje některou ze záchranných organizací. Ta se pejska samozřejmě ujme a zaplatí i veškeré veterinární výlohy. No a často se nakonec stane, že takový chytrý chovatel svého uzdraveného psa chce vzít zpátky.
V poslední době se stává, že k veterináři na vyšetření dorazí majitelé se štěňátkem, které koupili v dobré víře, že se jedná o čistokrevné plemeno. Jenomže veterinář zjistí, že jde o křížence, který dokonce není ani očkovaný, odčervený a často je i nemocný. Jaké máte vy zkušenosti s množírnami, odkud tato štěňata vesměs pocházejí?
Bohužel, lidé, kteří si při takovéto "výhodné“ koupi štěně pořídí, jsou značně nerozumní. Například si ani nic nezjistí o chovateli, a to by přitom měla být první a základní informace. Další problém množíren vidím v tom, že je stále spousta lidí, kteří si sice chtějí pořídit štěňátko, které se jim typově líbí, například roztomilého buldočka nebo čivavu, jenomže nemají potřebných čtyřicet až padesát tisíc anebo je jim líto takovou částku vydat. A tak mají pocit, že chovatelský systém obejdou a za necelých patnáct tisíc si z koupí pejska, který na první pohled také vypadá bezvadně, jenomže je z množírny. A to bohužel já vnímám jako hnací motor všech množíren – nerozum lidí, kteří si tímto způsobem koupí pejska a vůbec se neptají na jeho původ. Nezajímá je nic kromě pohledu na rozkošné štěňátko a pocitu, kolik ušetřili.
Přitom se jenom stačí ptát. V první řadě by si člověk, který se rozhoduje, že si pejska chce koupit, měl získat maximum informací – odkud zvíře pochází, kdo jsou jeho rodiče, jakým způsobem přišlo na svět a v jakém prostředí vyrůstalo, ale také, kdo je ten, kdo jej chová. Samozřejmě nestačí jenom zjistit si všechny potřebné informace, neméně důležité je sepsat řádnou smlouvu. Jenomže znovu opakuji, problém je ten, že lidi kromě toho, že získají rozkošné levné štěňátko, vlastně ani nic jiného nezajímá.
Film Gump – pes, který naučil lidi žít, vypráví příběh z pohledu toulavého psa
Když už padne rozhodnutí vzít si psa z útulku, jaká jsou pozitiva ve srovnání s koupí štěněte?
Pozitivní je v první řadě krásný pocit, že zachráníte pejska. Velkou výhodou, kterou jistě oceníte je to, že pes z útulku už zpravidla bývá vychovaný a socializovaný, takže vám jako novému majiteli odpade náročná starost o malé štěňátko, které je potřeba naučit spoustu věcí. Mnoho pejsků v útulcích tohle už zkrátka umí. Naopak je třeba počítat s tím, že pejsek pravděpodobně už něco prožil a dost možná má za sebou i silné trauma, špatnou zkušenost s lidmi nebo dětmi. Zkrátka má svoji minulost a vy s ním budete muset případnou špatnou zkušenost zpracovat, abyste mu ji pomohli odstranit.
Tip pro vás:
Zkuste psí adopci
Další možnost jak poskytnout nový a lepší život dospělému psovi je adopce. Od pěstounů se dozvíte jeho příběh a informují vás o poskytnuté lékařské péči, kterou absolvoval. K tomu, abyste se stali i vy pěstounem opuštěného pejska, stačí jenom být plnoletým občanem ČR a zaplatit adopční poplatek, jenž se pohybuje mezi 700 a 2 000 Kč. Pokud pes není kastrovaný, bývá jednou z mála podmínek adopce podepsané prohlášení, že zákrok necháte co nejdříve provést.
Publikováno: 21. 4. 2021, Autor: Jana Šulcová, Profil autora: Jana Šulcová
