reklama

Popínavky jsou pro váš balkon či terasu ideálním řešením

Balkon a terasa představují většinou místo, kde trávíme hodně volného času. Můžeme zde odpočívat, číst, posedět s přáteli nebo si vychutnat snídani a večeři. Doplnění prostoru o pěknou zeleň je samozřejmostí. Ideální jsou nejen okrasné a jedlé druhy, ale i funkční rostliny, ke kterým bezesporu patří popínavky. Potřebují jen minimum místa, přitom velmi rychle rostou a jejich zelená plocha krásně doladí zdi a stěny. Navíc mnohé z nich i zajímavě kvetou a vybírat můžeme mezi vytrvalými i jednoletými druhy.

Konstrukce pro popínavky může být i vcelku jednoduchá (Zdroj: Depositphotos)

Opora pro popínavky:

Popínavé rostliny více či méně přijímají tvar povrchu, po kterém se pnou nebo plazí. Mnohé z nich vyloženě oporu potřebují, jiné mají vlastní důmyslné mechanismy, díky kterým se dokáží sami přichytit na daném povrchu a nepotřebují treláže ani dráty.

Vždy vycházíme z toho, co od popínavek požadujeme a jaké jsou naše dispozice, kolik máme místa a jak velkou plochu chceme ozelenit. Musíme zohlednit také to, že vytrvalé druhy většinou potřebují větší nádobu a na jednom stanovišti zůstávají po vícero let. Jednoleté druhy si vystačí s menší nádobou, mnohdy postačí i truhlík, a na stanovišti je máme pouze přes letní sezónu. Jsou lehké, porostou i po slabé konstrukci, aniž by ji poničily a každý rok je můžeme obměňovat.

Treláže - nejrůznější mříže a treláže představují univerzální oporný systém. Stačí je pouze přišroubovat ke zdi. Nikdy je ale nedáváme těsně na zeď, vždy, pokud to sama konstrukce nenabízí. Je třeba ji podložit hranolky tak, aby mezi konstrukcí a zdí bylo několik cm volného prostoru. Popínavky tak budou moci dobře prorůstat

Treláž
Jednoduchá dřevěná treláž (Zdroj: Depositphotos)

Bambusové tyčky - se hodí jen k letničkám a lehkým druhům jako je například černooká Zuzana.

Konstrukce z vrbových prutů - můžeme je zakoupit nebo sami vymodelovat. Hodí se pro většinu jednoletých druhů a pro subtilnější vytrvalé dřeviny.

Provázky a dráty -  poskytují podobnou oporu jako treláže. Pokryjeme jimi plochu, kterou chceme ozelenit. Ke zdi je připevníme  vruty s očkem. Většina popínavek preferuje svisle tažené dráty.

Bez opory lze pěstovat například břečťan nebo přísavník. Vytváří příchytné kořínky či destičky, kterými se sami přichytí k povrchu.

Nejkrásnější druhy vhodné na balkon:

Černooká Zuzana (Thunbergia alata) - Pochází z tropické Afriky a poměrně rychle roste, dorůstá do výšky asi 2 m. Má jednoduché srdčité listy a zářivě žluté květy s výrazným tmavě hnědým středem. Právě pro své nápadné květy byla pojmenována černooká Zuzana. Květy ale mohou být i bílé nebo žlutooranžové s okem. Zuzana potřebuje dostatečně slunné stanoviště a dobrou zahradnickou zeminu s přídavkem vápníku. Rostliny se množí nejčastěji semeny. Množení je možné i pomocí řízků. Zuzana je jemná a lehká rostlina a vystačí si i s menší konstrukcí nebo s několika bambusovými tyčkami zapíchnutými do truhlíku. Moc dobře se hodí i na konstrukce z vrbového proutí. Výhodou pěstování této rostliny nejsou pouze atraktivní květy, ale především vysoká odolnost napadení škůdci.

Plamének (Clematis) - Plamének patří mezi "stálice" a jeho obliba byla, je a bude stále velká. Patří mezi nejznámější a nejrozšířenější popínavé rostliny. Je známo okolo 250 druhů divoce rostoucích plaménků. Jejich největší chloubou jsou nádherné květy, které v závislosti na druhu a kultivaru mají nejrůznější tvar i barvy. Botanické druhy mají květy menší, trubkovité, zvonkovité nebo otevřené, zpravidla se 4 okvětními lístky, plaménky vyšlechtěné pak mají okvětních lístků více. Velkokvěté plaménky jich mohou mít až 10. Květy vyrůstají jednotlivě ale i v mnohokvětých latách.

Mezi zahrádkáři jsou rozšířené hlavně velkokvěté plaménky, kde je vyšlechtěna celá řada kultivarů. Nedorůstají sice větších výšek, ale jejich květy jsou velké a často překrývají i listy. Velmi oblíbenou odrůdou je Nelly Moser, či President. Plaménky mají bohatě větvený kořenový systém a pro bohaté kvetení vyžadují slunné stanoviště. Dokonce platí zásada, která nabádá pěstitele uložit plaménku „nohy do stínu a hlavu na slunce“. Pro balkony volíme velkou pěstební nádobu, kterou nestavíme na plné slunce. Zelená část rostliny by naopak měla být na plném slunci. Volíme drobnější druhy a kultivary.

Thunbergie
Thunbergie pnoucí (Zdroj: Daniela Dušková)
Plamének
Plamének na dřevěné treláži (Zdroj: Depositphotos)

Zimolez (Lonicera) -  Známe celou řadu druhů a kultivarů, které zahrnují opadavé, poloopadavé nebo stálezelené keře nebo dřevnaté ovíjivé liány. Květy jsou trubkovité v různých barvách. Většinou jsou plně mrazuvzdorné. Rostou v každé dobře provzdušněné půdě na slunci nebo v polostínu. Posezení  ve večerních hodinách v blízkosti zimolezu přináší pohodu a dobrou náladu, protože květy neuvěřitelně krásně voní. Pro balkon se nejlépe hodí drobnolisté druhy jako je např. Lonicera japonica.

Mina (Quamoclit) lobata – Mina (Quamoklit laločnatý) - Mina je u nás poměrně málo známá popínavá rostlina původem z Jižního Mexika. V našich podmínkách se pěstuje jako letnička a dokáže se vyšplhat až 5-6m vysoko. Má zajímavé trojlaločnaté u báze srdčité listy. Rychle roste a poměrně brzy vytváří hustý zapojený porost. Květenství se výrazně liší od jiných zvonkovitých rostlin. Květy vyrůstají ve větvených až 40 cm dlouhých jednostranných květenstvích. Poupata jsou sytě červená, před rozkvětem se zbarvují do oranžova a po otevření jsou květy krémově žluté. Rostlina vykvétá od července a kvete nepřetržitě do září.

Vilec šplhavý (Cobaea scandens) - Vilec patří mezi nejkrásnější pnoucí rostliny. Jeho původ bychom našli v tropických oblastech Ameriky, odkud je známo asi 9 druhů jak vytrvalých tak jednoletých. Rostlina vykvétá nádhernými světle fialovými široce otevřenými zvonci, které jsou převislé na delších stopkách. Rostliny je potřeba předpěstovat ve skleníku nebo za oknem. Předpěstované rostliny se pak vysazují do velkého květináče na balkoně či terase. Pokud bychom chtěli rostlinu uchovat přes zimu, je možné její namnožení pomocí stonkových řízků ještě před příchodem prvních mrazů. Takto získané rostliny podstatně dříve kvetou. Vilec je ideální popínavkou na balkony a terasy do květináčů. Velmi dobře se uchytává na jakékoliv konstrukci, její úponky jsou schopné uchytávat se i na hrubší omítku.

Vilec šplhavý
Vilec šplhavý (Zdroj: Daniela Dušková)

Křivouš kořenující (Campsis radicans) - patří mezi nejkrásnější popínavky. Rostlina se zčásti přichytává pomocí přísavných kořínků, zčásti se ovíjí. Dosahuje výšky až 7 m. Květy křivouše jsou atraktivní, asi 10 cm dlouhé trubkovité, barvy oranžové, červené nebo žluté. Kvete od července do září na mladých jednoletých výhonech. Potřebuje dostatek slunce, půdu propustnou s dostatkem živin. Na balkóně nebo terase jej pěstujeme v dostatečně velké nádobě, kterou vyplníme velmi kvalitním substrátem. V našich podmínkách je zcela otužilý a snáší i mrazy do -20 °C. V době květu je natolik atraktivní, že dokáže zaujmout snad každého, kdo kolem prochází, aby se pozastavil nad jeho krásou. Křivouš je mohutnější rostlina, potřebuje pevnější konstrukci a dostatek místa.

Štětinec laločnatý - pokud uvidíte konstrukci porostlou zvláštní liánovitou rostlinou tvořící nápadné ježaté plody oválného tvaru trochu připomínající plod durmanu, narazili jste na štětinec laločnatý (Echinocystis lobata). Někdy je plod nazýván pichlavou okurkou. Rostlina patří do čeledi tykvovitých, je pouze jednoletá. Na podzim rostlina ukončuje vegetaci, usychá a předtím, než ji odstraníme, nezapomeneme pěkné plody natrhat a případně dosušit. Budou se skvěle hodit do interiérových dekorací. Štětinatec je sice letnička, ale roste velmi rychle, za jeden rok vytvoří velké množství zelené hmoty a poradí si na jakékoliv opoře.

Ostnaté plody
Plody štětinatce laločnatého (Zdroj: Depositphotos)

Publikováno: 29. 4. 2021, Autor: Daniela Dušková, Profil autora: Daniela Dušková