reklama

Bedla vysoká dělá čest svému jménu: Dorůstá až do výšky 40 centimetrů, což je národní rekord

Možná se vám taky už někdy stalo, že rozměry nasbíraných hub jaksi přerostly obvod či objem vašeho houbařského košíku. Stává se to běžně v časech hojnějšího výskytu bedel, výtečných jedlých hub, kterých se nyní na mnoha místech urodilo pozoruhodné množství.

Nejdřív vás  poněkud potměšile postraším: Sám jsem byl před mnoha lety nepříjemně překvapen zjištěním, že mezi bedlami, oněmi sympatickými „tetkami“ našich lesů, se mohou objevovat i druhy nejedlé, ba dokonce jedovaté! Ale nebojte se, ty jedlé a známé, svými rozměry často přesahující volant od dětského autíčka, poznáte bezpečně, zato ty ke sběru rozhodně nedoporučované (např. bedla ostrošupinná či bedla chřapáčová) jsou podstatně menších rozměrů a nenalezneme je tak snadno.

Bedla vysoká (Macrolepiota procera)

Na rozdíl od příbuzných pečárek lupeny i výtrusný prach trvale bílé. Ale stejně jako ony má dužina klobouku a třeně rozdílnou anatomickou stavbu, což lehce poznáme i bez mikroskopu: třeň lze totiž vylomit či spíše vyloupnout z klobouku. Dobrým určovacím znakem je i prsten na třeni, na rozdíl od jiných hub je volně posunovatelný. Bedla vysoká dorůstá až do výšky 40 centimetrů a v tomto smyslu je mezi našimi houbami rekordmankou. Spolu se stejně mohutnou bedlou červenající (jejíž růstové optimum se však odbývá až v říjnu) ji netřeba houbařské veřejnosti představovat, dejme si však pozor na menší (a vzácnější) druhy, jejichž konzumace může mít za následek rychlé gastroenteridické otravy. 

Bedla vysoká dělá čest svému jménu 1
i (Zdroj: Jaroslav Vanča)
Bedla vysoká dělá čest svému jménu 1

Bedle vysoké, jíž se lidově říká bedla jedlá, svědčí čas vrcholného léta a prostředí smíšených světlých lesů, najdeme je ve vysoké trávě lesních palouků, ale i v městských parcích.  Jde o houbu vskutku výbornou, jejíž rozvinutý klobouk lze obalit jako řízek, zatímco tuhý třeň můžeme rozemlít na způsob houbového koření. K sušení a nakládání se vzhledem ke své konzistenci příliš nehodí.

Prima tip

Klasický „staročeský“ recept doporučuje jednoduchou úpravu bedel na kmíně, pokrájených, a na sádle restovaných. Připomeňme, že zužitkovat lze i tuhé třeně jejich pokrájením nadrobno, smícháním s masovou směsí a zapečením v „mističkách“ z kloboučků mladých bedel.

Publikováno: 28. 7. 2017, Autor: Jaroslav Vanča , Profil autora: Jaroslav Vanča