Plnou parou k nažehlenému prádlu? dTest prověřil parní žehličky
Problémy s vytvořením páry i zkraty v zátěžovém testu odhalily zkoušky, kterým nezávislá spotřebitelská organizace dTest podrobila 23 napařovacích žehliček. Pokud jde o samotné žehlení, byla největší výzvou džínovina. Oslnivých výsledků však většina modelů nedosáhla ani v případě dalších materiálů. Na co si dát u vybraných žehliček pozor při obsluze a co zvážit při výběru? Přinášíme zajímavé poznatky z testu i praktického nákupního průvodce.
Podle čeho vybrat parní žehličku? (Zdroj: Depositphotos)
Napařovací žehličky tvoří podle obchodního panelu GFK více než dvě třetiny v České republice zakoupených žehlicích přístrojů. Podíl výkonnějších, ale také objemnějších a dražších parních generátorů dosahuje jedné čtvrtiny. Výrazně méně se pak prodávají žehličky bez páry a cestovní žehličky.
Průměrné výkony při žehlení
Nezávislá spotřebitelská organizace dTest se zaměřila právě na parní pomocníky, a zkoušky tak podstoupilo 23 napařovacích žehliček. Jejich schopnost rychle narovnat rozmanité druhy textilních vláken odborníci prověřili hned při třech teplotách. Při nejnižší se žehlila zmuchlaná směs bavlny a polyesteru, při vyšší bavlna a maximální teplota byla využita na džínovinu. „Aby výsledky neovlivnila lidská ne/šikovnost, probíhalo žehlení automatizovaně. Sjednotili jsme i výchozí stav kusů látek a za použití jednotné laboratorní metody jsme je pomačkali všechny stejně,“ upřesňuje šéfredaktorka dTestu Hana Hoffmannová.
A jak si žehličky vedly? Příznivé je, že tato stěžejní zkouška neodhalila žádného propadlíka. Bohužel se však nenašel ani jeden model, který by v ní dostáhl na nejvyšší, tedy velmi dobré, hodnocení. Dobře si v případě polyesteru vedlo 13 žehliček. Všechny ostatní skončily s uspokojivým a nižším hodnocením. Dostatečná padala především za žehlení džínoviny. Stalo se tak u devíti modelů.
Žehličky podstoupily zátěžové zkoušky (Zdroj: dTest) Schopnost parních žehliček a generátorů rychle narovnat rozmanité druhy textilních vláken odborníci prověřili hned při třech teplotách (Zdroj: dTest)
Rozdílné množství páry
Důležitým kvalitativním ukazatelem je množství páry, které přístroj v průběhu žehlení vyrobí. Pokud to tedy testované modely umožňovaly, zjišťovali odborníci v dTestu, jak si v tomto směru žehličky povedou s kolečkem nastaveným na střední a maximální teplotu. Právě tato zkouška přinesla hned několik zajímavých postřehů. Prvním z nich je výrazný rozdíl mezi v tomto směru nejlépe hodnocenou žehličkou Electrolux Renew 800 E8SI1-6DBM, která při maximální teplotě zvládla za minutu vydat 49 g páry, a v této zkoušce nejslabším výkonem modelu Domo DO7054S s 9 g páry za minutu.
Výrazně hůře si v této zkoušce některé modely vedly při tvorbě páry při středních teplotách. Hned šest z nich si za své výkony vysloužilo nedostatečnou. „U žehliček Domo DO7054S, Clatronic DB3706, Bravo B 4373 a Concept ZN-8012 proto nedoporučujeme spoléhat na to, že při nastavení střední teploty vůbec nějakou páru vytvoří,“ říká k tomu za dTest Hana Hoffmannová. Dalšími propadlíky při výkonu na střední teploty byly žehličky Tefal FV4996E0 a Beko SIM 3126 R, které ve stejné zkoušce ovšem s maximální teplotou pracovaly skvěle.
Důležitým kvalitativním ukazatelem je množství páry, které přístroj v průběhu žehlení vyrobí
Náročná dlouhodobá zkouška
Žehličky podstoupily také zátěžové zkoušky, jejichž smyslem bylo zjistit, zda spotřebiče vydrží alespoň dva roky běžného užívání. Tuto situaci simuluje 252 hodin dlouhý test, během kterého se v pravidelných intervalech střídají fáze zahřívání, žehlení s napařováním, odpočinku, vyprázdnění nádržky a naplňování, čištění i chladnutí. „V této dlouhodobé zkoušce se nedařilo již zmiňovanému modelu Concept (96 h), Eta Tiara II 1269 90000 (96 h) a Lidl/Silvercrest SDBK 2400 F5 (108 h), jejichž výkony předčasně ukončil zkrat. Žehlicí desky dříve zmíněných modelů Sencor a Clatronic přestaly po 60, respektive 108 hodinách hřát,“ dodává Hana Hoffmannová z dTestu. Dobrou zprávou však je, že hned deset žehliček zvládlo celých 252 hodin fungovat bez klopýtnutí.
Limity odolnost desky i bezpečné obsluhy
Nedostatečné bohužel padaly i za odolnost žehlicí desky vůči poškrábání. V běžném životě představují riziko například tvrdé součásti oblečení, jakými jsou knoflíky, patentky či zipy. V laboratoři si vystačili s abrazivními materiály, jako houbička na nádobí za sucha i mokra,
a s drátěnkou. Všechny typy zásahů poškodily žehlicí plochy dříve zmiňovaných modelů Beko, Bravo, Clatronic a také Ariete 6246 Duetto Garment Iron.
V případě této atypické žehličky, z níž lze otočením hlavy vytvořit napařovač oděvů, buďte zvlášť opatrní také při obsluze. Za riziko popálení totiž získala dostatečné hodnocení. Nebezpečí může na uživatele číhat právě při transformaci přístroje z žehličky na napařovač nebo při vyjímání nádrže na vodu.
Podrobnější informace o průběhu testování a kompletní výsledky najdete na www.dtest.cz/zehlicky Nechybí zde ani výsledky testu devíti parních generátorů a dvou napařovačů oděvu, které v dTestu podstoupily stejnou sérii zkoušek jako žehličky.
Je důležité, abyste se při žehlení vyhýbali kovovým částem na oblečení
Co nepodcenit při výběru žehličky?
Délka kabelu a hmotnost přístroje
Byť jde o zdánlivé drobnosti, mohou vám žehlení značně zpříjemnit, nebo naopak. Pokud víte, že s ohledem na dispozice bytu nedostane prkno blíž k zásuvce, věnujte větší pozornost délce kabelu. U většiny žehliček je minimálně dvoumetrový, najdete ale i modely s kabelem až o metr delším.
„Hmotnost hraje velkou roli zvlášť v případě, že žehlíte často nebo dlouho. Pak je každých 100 g skutečně znát. Mezi aktuálně testovanými modely vážil nejlehčí pouhých 0,8 kg a nejtěžší 1,9 kg, což je výrazný rozdíl,“ upřesňuje Hana Hoffmannová z dTestu.
Kvalitu žehlicí desky
Právě ta zaručí, že bude žehlička po látce jemně klouzat a nepoškrábe se při prvním kontaktu s tvrdým knoflíkem. I tak je však důležité, abyste se žehličkou opatrně a vyhýbali se kovovým částem na oblečení. Pokud totiž žehlicí desku poškrábete, oblečení se k ní může začít lepit, a tím pádem se bude ničit. Lépe odolávají poškrábání smaltované a keramické desky, které mají obecně i nejlepší skluz. Někteří výrobci udávají své vlastní názvy pro označení materiálu žehlicí desky a střeží si jejich složení pod rouškou výrobního tajemství. V zásadě však jde o jeden z používaných typů: teflon, smalt, keramika, eloxovaný hliník nebo nerez.
Užitečné systémy a funkce
Prvním z nich je systém na změkčování vody nebo zařízení k čištění nánosů vodního kamene, který je velkým nepřítelem žehliček. Výrobci tak spotřebiče vybavují například odvápňovacími tlačítky nebo ventily. Některé žehličky jsou vybaveny kazetou, sběračem nebo tyčinkou na zachycování vodního kamene. Osvědčenou metodou, navíc šetrnou k vaší peněžence, je pak čištění octovou vodou.
„Velmi užitečná je funkce, která zajistí, že se přístroj po delší době nepoužívání přepne do úsporného režimu. Zároveň se dokáže sám vypnout ve chvíli, kdy dojde k jeho převrácení na stranu, nebo když leží bez hnutí ve vodorovné poloze na žehlicí ploše nebo oblečení,“ radí za dTest Hana Hoffmannová.
