Na jaře nepodceňujte ochranu psů i koček proti nebezpečným klíšťatům a blechám

Jaro je pro domácí mazlíčky, stejně tak jako pro nás, dlouho očekávaným okamžikem, kdy můžeme venku ve volné přírodě trávit daleko víc času. Jenomže mimo bezpečí domova také číhají nástrahy, například nepříjemní parazité, kteří nechráněného pejska či kočičku atakují i během krátké procházky.

Klíšťata začínají útočit

Brzy na jaře se začínají objevovat první klíšťata. Tito parazité jsou známí tím, že přenáší na lidi i zvířata různé, mnohdy velmi nebezpečné choroby. Všichni jsme už jistě slyšeli o lymské borelióze a klíšťové encefalitidě. Klíšťata ale přenáší i další onemocnění například babeziózu, ehrlichiózu, anaplazmózu nebo tularemii.

Očkování proti klíšťatům neexistuje, máme pouze vakcíny, které chrání proti některým nemocem, které klíšťata přenášejí. Očkováním můžeme psa celkem spolehlivě chránit například proti lymské borelióze, ale vzhledem k počtu nemocí přenášených klíšťaty je důležité před nimi chránit každé, tedy i očkované zvíře.

Blechy trápí zvířata celý rok

Přestože se ochraně před blechami začínáme intenzivně věnovat obvykle až na jaře, jedná se o problém, který psy a kočky trápí celoročně. Vývojový cyklus blech totiž v domácnostech majitelů psů a koček probíhá i v zimě.

Napadenému zvířeti škodí blecha mnoha způsoby a je mimo jiné i častou příčinou alergických reakcí a zánětů kůže. Bývá také mezihostitelem tasemnice, která parazituje v trávicím traktu zvířete. I pro člověka můžou být blechy zdrojem vnitřních parazitů, o tasemnici psí anebo některé bakteriální choroby určitě nikdo z nás nestojí.

i (Zdroj: Depositphotos)

Nedělejte stále stejné chyby

Mnoho majitelů většinou z nevědomosti anebo i v dobré víře postupuje při odblešování špatně, a pak jsou překvapeni, že „akce“ nepřinesla požadovaný výsledek. Schválně, neděláte i vy stejné přešlapy?

• Likvidace blech až v okamžiku, kdy se na zvířeti vyskytnou. To už ale mohou být vývojová stádia blech i ve škvírách podlahy a ve smyčkách koberců. Právě proto je tak důležitá pravidelná prevence.
• Ošetření jen napadeného zvíře. Antiparazitika se podávají najednou vždy všem zvířatům, která žijí ve společné domácnosti.
• Nepravidelné podávání antiparazitik. Je důležité dodržovat výrobcem doporučené intervaly a postupy při aplikaci antiparazitárních přípravků, protože každý výrobek působí jinak a po různou dobu.

Číhají všude

Zdrojem bleší invaze bývá kontakt s napadeným zvířetem nebo místa s vývojovými stádii blech, například pelíšek nebo bouda. Klíšťata číhají na své hostitele v trávě či v nízkém lesním porostu a kočka nebo pes bývají napadeni právě při procházení těmito „rizikovými“ místy.

Chceme-li své zvířecí parťáky před blechami a klíšťaty chránit, máme k dispozici mnoho různých preparátů v několika aplikačních formách. Můžeme si vybrat obojek, spot-on, tablety anebo sprej. Každá z forem přenáší účinnou látku jiným způsobem a je jen na nás, kterou vybereme, ale také na zvířeti, která forma mu bude nejlépe vyhovovat. 

Obojky jsou praktické

Repelentní, tedy parazity odpuzující účinek, mají speciální obojky. Účinná látka, jíž je obojek napuštěný, se z něj uvolňuje postupně, dostává se do lipidové vrstvy kůže celého těla a udržuje se i v srsti. Jsou výhodné zejména proto, že se klíště na kočku nebo psa s nasazeným obojkem vůbec nepřisaje a po kontaktu s účinnou látkou parazit zvíře ihned opouští. Na trhu máme několik desítek různých obojků, ne všechny jsou stejně účinné. Skvělý je například obojek, jenž působí proti blechám a klíšťatům po dobu až osmi měsíců, okryje tedy celou hlavní sezonu klíšťat a velkou část sezony blech.

i (Zdroj: Archiv FTV Prima)

Bezpečné a odolné obojky

Aby byl obojek skutečně účinný, je třeba, aby byl v těsném kontaktu s kůží – pod správně utažený obojek by se měly vejít dva prsty. Obojek musí mít zvíře nasazený stále, a to i v noci. Kvalitní obojek je voděodolný a není proto nutné jej sundávat na koupání. Můžeme ho použít dokonce i u štěňat od osmi týdnů a koťat po dosažení deseti týdnů věku. Velikost obojku je ale třeba volit tak, aby nám z něj drobeček po dobu jeho účinku nevyrostl.

Majitelé koček mají někdy obavu, aby se venku při svých toulkách obojkem nezachytila někde na plotě nebo na větvi a neuškrtila se. Kočičí obojky jsou ale upravené tak, že se v případě potřeby uvolní a kočka se z něj dokáže sama dostat.

Proč právě obojky

Je prokázáno, že obojky bývají při ochraně zvířat před parazity nejúčinnější. Pokud se ještě váháte, jestli tento způsob ochrany volit, máme pro vás souhrn pádných argumentů, které vás snad přesvědčí:

• Jeden obojek ochrání psa či kočku proti blechám a klíšťatům po dobu až osmi měsíců.
• Lze jej aplikovat štěňatům a koťatům od ukončeného osmého, respektive desátého týdne věku.
• Obojek nechrání jen psa, ale v přeneseném smyslu i vás a vaše blízké.
• Blechy ani klíšťata se ve zvířecím kožichu „nezabydlí“ a nekousnou, ale urychleně svého hostitele opouští.
• Obojky nezapáchají a vašemu mazlíčkovi tedy nijak nevadí a nepřekáží.
• Jsou vhodné, a hlavně bezpečné, i pro dobrodružné kočky, které se rády vydávají za dobrodružstvím.

Více o obojcích se dočteta na stránkách Foresta.

i (Zdroj: Archiv FTV Prima)

Věděli jste, že...

• Blecha je jedním z nejčastějších vnějších parazitů psů a koček.
• Naprostá většina blech parazitujících na psech a kočkách jsou blechy kočičí a až na druhém místě je blecha psí.
• Na svém hostiteli blecha přežívá až 140 dní.
• Každá bleší samička naklade denně až 50 vajíček, která nezůstávají na svém hostiteli, ale jsou roznášena všude tam, kde se zvíře pohybuje.
• Až 95 % celé bleší populace v různých vývojových stadiích žije mimo kožichy svých hostitelů. Na zvířatech parazitují jen dospělí jedinci.
• Za příznivých podmínek trvá vývojový cyklus blechy jen 2 až 3 týdny.
• Alergie na bleší kousnutí je nejčastější kožní problém psů a koček.
• Zvířata mohou chytit blechy či klíšťata, i když je venku „jen“ 5 °C.
• Klíště za svůj život vystřídá minimálně 3 hostitele, a tak se z něj stane přenašeč chorob.
• Infikované může být až každé čtvrté klíště. 
• Začínají se u nás objevovat druhy klíšťat, které byly dříve běžné pouze v teplejších oblastech Evropy a jsou přenašeči vzácných, těžko diagnostikovatelných a závažných onemocnění.