Objeví se v domácnosti doslova jako blesk z čistého nebe. Ovšem přimět je, aby náš domov opustily, už tak rychle nejde. Tyto drobné červenohnědé mušky nám vlastně nic nedělají a nijak nás neohrožují, ale jejich přítomnost nás obtěžuje. A také nám naznačuje, že se v domácnosti něco kazí nebo jsme podcenili hygienickou prevenci a budeme muset zdokonalit úklid, obzvláště v kuchyni a v přilehlých prostorách

Říká se jim různě – vinné, octové nebo banánové mušky – ale ve většině případů se jedná o octomilky obecné. Naše babičky o těchto potvůrkách říkaly, že se objevují se švestkami, a pak najednou zmizí. Jejich výskyt se už dávno neomezuje jen na podzimní období. Milují totiž především kvasící ovoce, a to už je dnes dostupné celoročně, takže se s nimi setkáme i v zimních měsících. Nicméně v tuto dobu je jejich výskyt přece jen omezený.

Odkud se berou?
Octomilky jsou velmi početnou hmyzí rodinou, která čítá na 1 500 druhů, které se od sebe často velmi liší. Nás ale zajímají jen ty, které se „pyšní“ přívlastkem obecné. Do našich domácností se dostanou buď s nějakým ovocem, nebo prostě vlétnou oknem. Vzhledem k jejich velikosti si jich často ani nevšimneme.
Rychle se usadí na stanovišti, které je pro ně vhodné, zaneřádí ho mikroskopickým trusem, a především nakladou velké množství vajíček. V průměru za tři dny se vylíhnou stovky nových octomilek a nám z nich jde hlava kolem. Pro svou neuvěřitelnou reprodukční schopnost jsou tyto mušky oblíbeným testovacím živočichem v laboratořích věnujících se genetice a vývojové biologii. Jsou také uměle pěstovány jako krmivo pro některé druhy obojživelníků a ryb.

I na nich se tak ukazuje, že každý živočišný druh má na světě své místo, nicméně naše domácnost není laboratoř a octomilky jsou v ní nežádoucím hostem. Jejich jediným plusem je, že nám rychle ukážou, kde se kazí nějaké ovoce, protože to je jejich nejmilovanější stanoviště.

Nepohrdnou ani sladkými koláči s ovocnou náplní nebo marmeládou a láká je také kávová sedlina v šálcích a kávovarech stejně jako zbytky sladkých nápojů a vína či piva. Jejich zdrojem bývají často i kuchyňské odpady, protože se v nich usazují organické zbytky, nebo utěrky, na nichž ulpěly stopy po vaření. Objevit se ovšem mohou i prostřednictvím pokojových květin, pokud je zbytečně přeléváme a v zemině začnou kvůli tomu zahnívat rostlinné zbytky.

Jak na ně
Třebaže octomilky jsou proti nám v početní převaze, když víme, jak se jim bránit, můžeme se jich úspěšně zbavit a když budeme dodržovat preventivní opatření, nemusí se u nás doma objevit prakticky vůbec. Především nenecháváme nikde zbytky ovoce a sladkých jídel. Pokud je nesníme, uložíme je do ledničky nebo do chladné komory, pokud možno v krabičce nebo zabalené. Nenecháváme rovněž někde postávat nedopité sklenky s džusy, šťávami, vínem, pivem či likéry. Nádobí, na kterém bylo ovoce nebo jiné potraviny se sladkou šťávou, hned omyjeme.
Pokud máme doma větší množství ovoce, což je v sezoně docela normální, pravidelně, třeba i dvakrát denně je prohlížíme a nemilosrdně vyhazujeme všechny kousky, které se začínají kazit.

Zkažené ovoce ale nelikvidujte tak, že je dáte do domácího odpadkového koše, protože by se zájem octomilek přesunul okamžitě právě tam. Odneste je ven z domácnosti, nejlépe do odpadkového kontejneru. Jako prevenci před octomilkami vynášejte pravidelně koše a používejte do nich igelitové pytle. Nezapomeňte vymývat vnitřky košů vodou se saponátem a dezinfekcí.
Často měňte kuchyňské utěrky a ručníky, stejně jako houbičky na nádobí, průběžně omývejte linku a další pracovní plochy. Jednou týdně vyčistěte odpad ve dřezu. Stačí do něj nasypat jedlou sodu, zalít octem a nechat působit asi 10 minut. Mušky se tak nebudou moci poschovávat ani tam.

Pasti, pasti, pastičky…
Často se ale ani při sebevětší snaze invazi octomilek nevyhneme. Pak už jim musíme vyhlásit skutečný boj a začít je likvidovat. V drogeriích jsou běžně k dostání lapače octomilek, ale pomoci si můžete i prostřednictvím jednoduchých a velmi účinných pastí, které zvládnete vyrobit sami během pár minut.
Potřebovat budete jen sklenici, potravinovou fólii, gumičku na utažení a nůžky. Sklenici naplňte vínem, džusem nebo něčím, co octomilky milují. Pak sklenici překryjte fólií, do které propícháte drobné dírky, kterými mušky vlezou dovnitř, ale ven už netrefí. Místo sklenice s tekutinou můžete použít i nádobku s kouskem ovoce, kterou rovněž nahoře uzavřete fólií s propíchanými otvůrky. Na mušky platí i běžné mucholapky a jejich přirozeným lapačem jsou masožravé rostlinky.

Pokud čelíte skutečné octomilkové invazi, nebojte se povolat takové pomocníky jako vysavač. Mušky nalákejte na kousky ovoce nebo na misku piva, a pak je všechny vysajete. Použít lze i chemické přípravky na likvidaci hmyzu. K těm bychom ovšem měli sahat skutečně až ve chvíli, kdy se všechny ostatní způsoby minuly účinkem. Budete-li bojovat proti muškám chemií, uvědomte si, že nesmíte postříkat jídlo a že by se ve vystříkaném prostoru neměli nějakou dobu pohybovat lidé a zvířata.

Rady našich babiček
S octomilkami se potýkali lidé v domácnosti už dávno před námi a mnohé užitečné „babské“ rady přijdou vhod i nám. Větrat se vyplatí nejen kvůli čerstvému vzduchu, ale i proto, že octomilky nesnášejí vzdušné proudění a chlad přicházející z venku. Snad ještě víc ale nesnášejí vůni hřebíčku. Můžete jej tedy nasypat do misky a nechat stát někde v kuchyni. Určitě mnoho mušek odradí a ještě provoní dům. Jako odpuzovače mušek lze využít i čerstvý česnek, ale výrazný česnekový odér nemusí být příjemný i mnohému člověku.

Octomilky nejsou samy
Naše domovy nelákají jenom octomilky. Přílišná zálivka rostlin upoutá i smutnice, které kladou do vlhké půdy svoje larvy. Na venkově se v létě objevují doslova nálety černých mušek zvaných třásněnky, které se v době rojení usazují na okenních parapetech a na zdech. Někdy se objeví během žní, protože žijí na polích a kombajny je odtamtud vyženou. Třásněnky se ale netouží dostat dovnitř a po žních většinou rychle zmizí. Jako prevenci na ně můžete nastražit past v podobě žlutých lapačů drobného hmyzu.

S příchodem invazivních druhů z jihu Evropy se v Česku objevila také muška koutule. Poprvé byl její výskyt u nás popsán v roce 2011 v Brně a v současnosti je už rozšířená všude. Zvláště na podzim se objevuje v bytech, kam zalétá při hledání zimního příbytku. Vědci ale předpokládají, že ani to jí nepomůže dlouhodobě přežít české zimy.

Pokud se koutule objeví u vás doma, určitě to nebude v tak masovém měřítku jako octomilky, ale můžete se jich zbavit důsledným čištěním odpadů v koupelnách, kam se většinou uchylují. Stačí podobně jako u octomilek proplachovat jednou týdně odpad sodou a octem.
Publikováno: 6. 4. 2021, Autor: Romana Slaninová, Profil autora: Romana Slaninová