Kočka představuje velmi přítulné a společensky zaměřené zvíře. Mnozí z nás ji mají spojenou s pravidelným vítáním, když přijdeme ze zaměstnání domů. Ty na vesnici často tráví celé dny venku a doma jsou jen při krmení nebo spánku. Jaká rizika na ně ve venkovním prostředí nejčastěji číhají a jak je minimalizovat?
Venkovní kočky krmte kvalitní a vyváženou stravou, pokud možno bez alergenů a s vysokým podílem masa (Zdroj: Depositphotos)
Kočka je tvorem, který je velmi dobře adaptován na život ve venkovním prostředí. Kromě těch zdomácnělých, které žijí v domácnosti a ven je vypouštíte jen příležitostně, jsou také exempláře, zůstávající po celý rok venku. A na všechny číhají při pohybu ve venkovním prostředí rizika, která jim mohou přinést určité problémy.
Nekastrované kočky jsou rizikem pro všechny žijící organismy v okolí. Tím, že neustále plodí další a další koťata, dochází k obrovské destrukci počtu živočichů, a to především drobného ptactva. Na koťata číhá mnoho rizik v podobě podvýživy, když se náhodou zatoulají nebo jsou majitelem zcela nezodpovědně vypuštěny do volné přírody. Je zapotřebí také dodat, že takového nakládání se zvířaty, stejně tak jako topení koťat, je trestným činem!
Zatoulaná či opuštěná koťata se často stávají obětí srážky se silničními vozidly, kde důsledky bývají naprosto fatální. Srážka s vozidly je také velkým rizikem u nekastrovaných kocourů v jarním období, kdy se často toulají po širokém okolí svého působiště. Kromě koťat, která zplodí, bývají ale také rizikoví pro jiné, často dobře operovávané kusy. Případné potyčky mohou skončit nejen rozsáhlými povrchovými zraněními, ale také přenosem smrtelných chorob, z nichž nejčastější jsou kočičí AIDS nebo neléčitelný zánět pobřišnice.
Proto je dobré kocoury i kočky kastrovat. Po zákroku se z často zanedbaných stvoření stanou nádherní společníci našeho domova, lovící spoustu myší. Proti kočičí leukémii či kalciviróze je možné kočku nechat očkovat, u leukémie je však zapotřebí provést vstupní test, zda zvíře není infikováno.
I lov myší představuje pro kočku určité riziko, i když mnohokrát zanedbatelné. Ulovenou myš často kočky pozřou, a tak mohou být po krátké době začervené, což jim v případě silné invaze těchto parazitů ve střevě způsobí těžké zažívací problémy. Lovce je tak nutné pravidelně a citlivě odčervovat, vždy se o vhodném způsobu poraďte s veterinářem.
Kromě začervení v trávicím traktu mohou kočku napadnout plicnivky, což jsou červi, kteří se usídlí v dýchacím traktu. Pokud kočka hůře dýchá a je podezření, že těmito parazity trpí, vezměte ji k veterináři, kde bude zvolena cílená léčba. Neléčení toho problému vede až k zadušení zvířete při masivním napadení plic. Pozření otrávené myši je častější především tam, kde moc zvířata nemají rádi a nedbají na vaše prosby ohledně nepřipravování nástrah. Případnou otravu kočky je nutné řešit okamžitě, bez rychlého zásahu zvíře uhyne.
Pokud vaše kočka chodí ven, nezapomeňte na pravidelnou kontrolu, zda nemá parazity
Na kočku ale kromě nemocí a získaných parazitů při lovu myší číhají ještě rizika další. Mezi to úplně nejčastější patří kousnutí blechou, kde se může projevit alergie u zvířete, projevující se lysinkou a zarudnutím kůže. To je nejčastější při kontaktu se zvířetem, které je toulavé a blechy si přinese od kontaktu s jiným kusem ve špatném stavu.
Při toulkách, spojených s neustálým prozkoumáváním okolního prostředí také kočky mohou mít klíšťata, což ale může vyřešit preventivní protiparazitární obojek nebo pipeta, která se nakape do prostoru za krk zvířete, a to přímo na kůži. Pokud už ale kočka klíště má, pak se ho zbavte pomocí pinzety. Běžným a častým problémem venkovních koček bývá ušní svrab, na což zabírají nejčastěji pipety. Pokud svrab není řešen, kočka bývá neklidná, často si škrábe uši a může i hůře slyšet. Někdy mohou být uši bolestivé, proto bývá na místě ošetření zvířete v celkové narkóze.
Častým problémem u celoročně žijících venkovních koček jsou spojeny hlavně s prochladnutím. Nejvíce mají k tomuto problému nakročeno již starší jedinci, kteří si od podzimu vhodnou stravou nedokázali zajistit dostatek podkožního tuku a také husté srsti, která by jim pomohla přečkat mrazivé dny. Pokud kočka nechce spát uvnitř obydlí a stále se zdržuje venku, pak jí připravte boudičku z polystyrenového termoboxu, kam vyříznete otvor o velikosti zhruba 15 cm a vnitřek vystelete senem. Kočka pak tuto boudičku ráda využije zvláště tehdy, pokud je v závětří a na bezpečném místě. V zimním období také kočku krmte kvalitní a vyváženou stravou, která ji dodá dostatek energie a živin pro dobré zdraví. Na prochladnutí mohou trpět také podzimní koťata, která jsou ještě malá a mají jen velmi jemnou srst. Zde je na místě vyřešit, jaké obydlí na zimu připravit, aby se jara dožila bez problémů.
