Želva nám může dělat společnost dlouhé roky, přitom je hodně nenáročná
Pokud toužíte po společnosti a domácím mazlíčkovi, ale nemáte tolik času, kolik vyžaduje péče o pejska nebo kočku, bude pro vás ideálním řešením suchozemská želva. Její péče není náročná a je vhodná i pro rodiny s dětmi a klasické alergiky, nemá totiž srst. Při správné péči se dožívají dlouhého věku a můžeme je s sebou v létě vzít i ven.
I želva může být vaším domácím mazlíčkem (Zdroj: Archiv FTV Prima)
Pro začínající chovatele je vhodná suchozemská želva zelenavá (testudo hermanni), která při správné péči žije opravdu dlouho, s tím však je potřeba od začátku počítat. Říká se jí také želva domácí, protože je v našich končinách opravdu hodně rozšířená jako domácí mazlíček. Druhou často chovanou želvou v našich domácích podmínkách je želva žlutohnědá (testudo greka).
Chov želvy není náročný, ale je to živý tvor a potřebuje od nás alespoň minimální péči a vhodné podmínky. Základem je prostorné terárium. Želva je ve svém přirozeném prostředí velký průzkumník. Ráda se prochází a prozkoumává své okolí, proto je ideální pořídit podle našich možností co největší terárium. Částečně můžete vyplnit plochu terária kameny, ale nesmí být ostré. Vhodné jsou oblázky, takže můžete sáhnout třeba po zahradním kačírku. Zbylá, větší část terária by měla být vystlaná měkčím materiálem. Vhodné je například kokosové vlákno smíchané s pískem nebo kvalitní seno. Určitě není vhodná kočičí podestýlka, hobliny či piliny.
Želvě hodně prospějeme tím, když v teráriu vytvoříme dva typy podnebí. Chladnější část by měla mít kolem 25 °C, což většinou odpovídá teplotě v bytě či domě. Pomocí lampy vytvoříme teplejší část, kde se želva může podle své potřeby ohřát. Tady by měla teplota dosahovat zhruba 40 °C. Želva také potřebuje UV záření, které v přírodě zastupuje slunce. Díky němu si může vytvářet vitamin D stejně jako my. Do terária proto určitě umístěte i UV lampu. Přes den želvě sviťte nepřetržitě, na noc ale obě lampy vypněte.
Pokud to bude jen trochu možné, dopřejte jí v létě ve slunečních teplých dnech pobyt venku. Dávejte ale pozor, aby vám neutekla. Sice se to nezdá, známe tyto tvory jako velmi pomalé, ale ve skutečnosti umí být hodně rychlé.
Další zajímavou částí péče o želvu v domácím prostředí je koupání a olejování. Připravte jí koupel s teplou ale ne horkou vodou. Teplota by měla být kolem 23 °C maximálně 27 °C. Dávejte pozor na výšku hladiny vody, želva suchozemská se sice ráda pohybuje ve vodě, ale plavat přímo neumí. Hladina by proto neměla sahat výš, než má želva zobák, aby se neutopila. Koupel není pro želvu jenom vnější očistou těla, ale pomáhá jí také se správným vyprazdňováním.
Koupel by měla trvat zhruba půl hodiny nebo do doby, než voda vychladne. Po koupeli můžeme promazat krunýř čistým jedlým rostlinným olejem. Když nebudete používat žádnou chemii, olejování není nutné, v přírodě se želva také nijak nepromazává. Jedná se spíše o přidanou hodnotu naší péče o domácího mazlíčka a krunýř díky oleji vypadá hezčeji.
Složení stravy by mělo obsahovat hodně vlákniny a také vápník spolu s ideálním poměrem fosforu. V létě vám toto pomůže splnit pampeliška, jetel a jitrocel. V zimě pak čínské zelí, kterému dávejte přednost před klasickým salátem. Skvělým doplňkem je pak mrkev, polníček a rukola. Stravu doplňte suchými směsmi určenými výhradně pro suchozemské želvy. Vápník doplníte sépiovou kostí. Tyto doplňky stravy seženete bez problémů v prodejnách s krmením pro domácí zvířata nebo přímo ve zverimexu.
