Staňte se hrnčířem a vyrobte si originální nádobí do kuchyně i jako dekoraci
Hrnčířské řemeslo provází lidstvo od pravěku, kdy si první lidé uplácali z hlíny první misku. A bez keramiky se v podstatě neobejdeme dodnes, třebaže keramické nádobí používáme spíš jako dekoraci. Ovládnout hrnčířský kruh můžete i vy a vytvořit si originální kolekci nádobí do kuchyně nebo na okrasu.
Staňte se hrnčířem a vyrobte si originální nádobí do kuchyně i jako dekoraci (Zdroj: Depositphotos)
Jak se stát hrnčířem?
Hrnčířství provází lidstvo od prvopočátku. Sotva se naučil rozdělat oheň a opekl si na něm první maso, už vymýšlel, jak si vylepšit jídelníček. Jenže v dlaních se polévka neuvaří. Proto, jakmile prehistorický člověk objevil hlínu a zjistil, že se dá zpracovat, začal si vytvářet své první nádobí.
A my tak činíme dodnes, třebaže keramiku již nahradil porcelán, kov, sklo a plasty. Na hrnčířskou hlínu moderní člověk nezanevřel. Obklopuje nás neustále, buď jako připomínka uplynulých věků nebo jako dekorace.
Detail uhlazení povrchu keramické hlíny (Zdroj: Depositphotos) Začíná se uhlazením povrchu (Zdroj: Depositphotos)
Naučit se hrnčířské řemeslo není tak velký problém, jak by se zdálo. Základem je mít hlínu, hrnčířský kruh, pec a šikovné ruce. Ne každý si ovšem může dovolit si hrnčířský kruh a vypalovací pec koupit. K tomu nám ale mohou dopomoci nejrůznější kurzy a zájmové kroužky pro děti i pro dospělé. Zde nám poskytnou právě toto vybavení a navíc lektora, který nás toto řemeslo naučí alespoň v základu.
Po uhlazení se začne tvořit otvor a vytahovat tvar
Dříve, než si budeme moci na hrnčířském kruhu vytočit svůj první hrneček nebo talíř, musíme si hlínu zpracovat a připravit. Hlína se musí promísit s vodou a zbavit hrubých částeček, které by při točení na kruhu překážely.
Potom se oddělí potřebný kus hlíny a umístí se na hrnčířský kruh. Ten se roztáčí buď mechanicky nohama, nebo pomocí elektromotoru. Pravidelným otáčením kruhu se pak hlína tvaruje, vytahuje vzhůru nebo rozšiřuje podle toho, co chceme vyrobit. Při točení na kruhu se dbá na pravidelný tvar a stejnou tloušťku stěn.
Jakmile máme potřebný tvar výrobku, vytvoříme doplňkové, tzv. nerotační prvky - ouška, hubičky nebo pokličky a podobně. Také se výrobky dekorují vyrýváním do těla nebo plastickými vzory.
Vytvarovaný a ozdobený výrobek se pak na vzduchu suší a následně vypaluje při teplotách mezi 1100-1300 °C. Vypalování je dvoufázové, nejprve se uskuteční tzv. přežah, po kterém může následovat polévání výrobku polevou (glazurou). Glazurování výrobků je praktičtější, protože tyto výrobky jsou trvanlivější, omyvatelné a pevnější. Po naglazování se pak výrobky znovu vypálí v peci.
Palcema se pomalu vytlačuje do hlíny otvor (Zdroj: Depositphotos) Tvarování stěn výrobku (Zdroj: Depositphotos)
Jednodušší zpracování hrnčířské hlíny je bez hrnčířského kruhu pouze ručně. Takové výrobky jsou méně vzhledné, ale mohou se využívat za stejným účelem jako výrobky vytočené na kruhu. Další možností je utvoření dlouhého "hada", který se stáčí po obvodu do určitého tvaru.
Vytahování do výšky (Zdroj: Depositphotos) Vykroužení konečného tvaru nádoby (Zdroj: Depositphotos)
Tímto způsobem můžeme vyrábět nádoby denního použití - talíře, hrnečky, mísy, hrnce nebo džbánky. Dále pak dekorativní předměty - misky, svícny, sošky, figurky, keramické ozdoby nebo zvonkohry. A nesmíme zapomenout na tradiční kachle a keramické dlaždice.
Publikováno: 21. 3. 2021, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová
