Kočka seniorka – stárne s noblesou a nemá ráda změny
O kočkách se říká, že mají devět životů. Jenže i sebeodolnějšímu kočičímu parťákovi přibývají roky a z roztomilého koťátka se jednou stane kočka seniorka nebo senior. Neznamená to automaticky, že bude nemocná a nemohoucí, ale s přibývajícím věkem přece jen musíte upravit některé věci, například krmení nebo druh denních aktivit. Jen tak bude mít vaše kočička či kocourek skutečně spokojený podzim života.
Kočka seniorka – stárne s noblesou a nemá ráda změny (Zdroj: Depositphotos)
Kočky jsou noblesní zvířata, a to včetně těch venkovských a toulavých. Stárnou důstojně a věk na nich nebývá znát tolik jako například na psech. I proto změny v péči a v denním režimu nemusí být nijak zásadní, ostatně kočky snášejí změny velmi neochotně a musíte je na ně pozvolna připravit.
Obecně se považuje u koček už věk kolem 10 let za počátek stáří. Tento fakt ale hodně ovlivňuje, jestli se jedná o kočku venkovní či takovou, která s námi sdílí domácnost. Svou roli hraje také to, zda je kastrovaná. Kočky žijící venku se dožívají nižšího věku a kastrovaná zvířata jsou zase méně náchylná k některým nemocem a většinou také nepodléhají předčasnému stárnutí. Na internetu a v různých chovatelských příručkách můžete najít tabulky s přepočtem kočičího věku na věk lidský. Berte je spíše orientačně, hodně záleží na plemeni a celkové zdravotní kondici. Nicméně kočky se dožívají o něco vyššího věku než psi, někdy to bývá i 18 až 20 let.
A jak se kočičí stárnutí projevuje? Symptomů je pochopitelně vícero a nikde není psáno, že zrovna vašeho chlupatého miláčka postihnou všechny. Nejčastěji se objevují pohybové problémy, například při skákání nebo šplhání po výškách. Některé kočky trpívají nechutenstvím a ztrátou váhy, poměrně běžné je častější pití. Někdy najdete při mazlení bouličky nebo hrbolky kdekoliv na těle. Ty zdaleka nemusí být předzvěstí zhoubného novotvaru, ale pochopitelně je na místě nic nepodceňovat a poradit se s veterinářem. Čím je kočka starší, může být častěji letargická a objevují se u ní také obtíže při vyprazdňování.
Pokud tedy vidíte, že se naše kočka postupně mění v rozvážnou dámu nebo gentlemana, nastal čas zavést v jejím režimu drobné změny a udělat všechno pro to, aby byla v odpovídající kondici co nejdéle.
Už jsme se zmínili o menší chuti k jídlu. Nemusí se nutně jednat o příznak nějaké choroby, příčinou bývá mnohdy to, že chuťové a čichové buňky starších koček už nefungují tak jako za mlada. Můžete je zkusit k jídlu pobídnout a vytvořit podmínky, aby se při něm cítily dobře. Vyzkoušejte rozdělit denní dávku potravy na menší porce, které kočce nabídneme klidně 6 x denně: Potrava by měla být v pokojové teplotě. Velmi důležité je dbát na kvalitní krmivo – vyberte takové, které je určené speciálně pro stárnoucí kočky. Do krmení přidávejte různé doplňky stravy, které zvířeti dodají vitalitu a vylepší kvalitu srsti a stav kloubů.
Dbejte, aby vaše kočka měla přísun opravdu plnohodnotného krmiva
Pokud má kočka sklony k zácpě, podávejte jí doplňky s vlákninou a želatinou.
Někdy pomůže i změna misky, některé kočky dávají ve stáří přednost mělkým a širokým nádobkám Pokud trápí vašeho miláčka artróza, může mít problém s nahýbáním se k misce. Pomoc je jednoduchá, misku podložte, aby kočka nemusela tolik naklánět krk. Místo, kam chodí kočky jíst by mělo být klidné, kde je nebude nikdo rušit. Může jich být současně i několik.
Kočičí senior bude potřebovat jinou skladbu krmiva
Pohodlí nade vše
Zatímco některé kočky pijí ve vyšším věku více, jiné jsou zase náchylnější k dehydrataci. Podpořte jejich pitný režim změnou misky, vyzkoušet můžete i kočičí fontánku. Vyhněte se ale mističkám plastovým, tenhle materiál kočky zrovna nemusí, protože jim zkrátka „nevoní“.
V souvislosti s častějším pitím nebo i vlivem vysokého věku potřebuje starší kočka častěji na toaletu. U mladších zvířat se umisťují kočičí toalety dostatečně daleko od jídla a pití či od pelíšků. Ale kočka seniorka většinou ocení, když bude mít pěkně pohromadě vše, co potřebuje. Toaleta pro starší kočky by měla být bez horního krytu, mělká a s menším množstvím steliva, které častěji měníme.
Snažte se kočičímu seniorovi odstranit z cesty překážky
Jak usnadnit pohyb
S věkem se zhoršují i pohybové schopnosti. U koček jde spíše o to, že už nemají takovou chuť skákat a šplhat někde po výškách. Přitom většina bytových koček miluje pozorovat svět za oknem a zbožňuje pozorovatelny v podobě vyvýšených sedátek nebo parapetů. Takového oblíbeného místečka se nemusí vzdávat ani starší zvířata, stačí, když jim je zpřístupníte pomocí malých schůdků nebo nakloněné desky či prkna.
Totéž platí i o dalších oblíbených místech odpočinku, která bývají rovněž na vyvýšených místech. A podobným způsobem lze upravit také schodiště, pokud začnou schody dělat kočce problémy. Pohybové obtíže mohou kočičku připravit i o její oblíbení svislé škrabadlo. Naštěstí existují škrabadla vodorovná nebo škrabací podložky, které jsou pro kočky seniory pohodlnější.
Kočky na rozdíl od psů nejsou zrovna nadšení cestovatelé, a s přibývajícím věkem se to určitě nezlepší, spíše naopak. Snažte se je tedy co nejméně stěhovat. Pokud jste zvyklí dávat během dovolené svou kočku někomu na hlídání, v seniorském věku ji takového „zážitku“ ušetřete. Zkuste spíše najít nějakou profesionální pečovatelku nebo někoho z přátel či příbuzných, kdo by v době vaší nepřítomnosti na ni dohlédl, pravidelně ji krmil a pečoval o ni v jejím domácím prostředí.
S věkem bude nejspíš u vaší kočky klesat zájem o všemožné kočičí hry. Přesto ji zkuste v hraní podpořit, třeba novou zábavnou hračkou: Motivující bývají takové, do nichž lze schovat nějaký oblíbený pamlsek a kočka ho musí během hry získat.
Kočky, na rozdíl od psů, nejsou zrovna nadšení cestovatelé, a s přibývajícím věkem se to určitě nezlepší, spíše naopak
Dbejte na veterinární prevenci
Ať chceme nebo nechceme, vyšší věk lidí i zvířat s sebou většinou přináší nejrůznější zdravotní obtíže. Mohou potkat i kočku seniora, takže je dobré dbát na prevenci. Veterináři doporučují jednou za půl roku preventivní prohlídku, při níž lze včas odhalit závažnější onemocnění.
K nejčastějším zdravotním problémům u stárnoucích koček patří onemocnění ledvin. Projevuje se nebývale vysokým příjmem tekutin, velmi častým močením, přidat se mohou únava, zvracení a průjem, ale také nezdravé hubnutí, a naopak i chorobné přibývání na váze. Rozhodně se nevyplatí uvedené příznaky přehlížet a přičítat je pouhému stárnutí, zvláště, když se objeví několik z nich současně. Mohou totiž signalizovat nejen nějakou ledvinovou chorobu, ale také problémy s játry nebo cukrovku. Ta je ostatně u starších koček poměrně běžná.
Poměrně obvyklé je u koček endokrinologické onemocnění zvané hypertyreóza. Projevuje se mimo jiné zvýšenou chutí k jídlu (přitom zvíře stále hubne), hyperaktivitou a zbytněním štítné žlázy. Kočky ale mohou trápit i méně závažné obtíže, například zubní kámen, který dráždí dásně a způsobuje jejich záněty.
Jak jsou tedy podle lidských měřítek kočky staré? Například 10letá kočka na tom prý je jako 60letý člověk. Každý další „kočičí rok“ můžeme přepočítat jako 2 – 3 lidské roky. Ale podobné výpočty berte jako orientační vodítko a o svou kočku se vždy starejte podle její momentální kondice.
Také kočka senior potřebuje pravidelné očkování. Veterinář poradí, kdy a jaké vakcíny použít, aby vyhovovaly imunitnímu systému stárnoucího zvířete.
Prohlížejte své kočičce pravidelně tlamičku. Tak budete mít šanci si včas všimnout zanícených dásní. Bolavá tlamička, stejně jako ztuhlé končetiny, mohou někdy kočkám bránit v důkladné očistě. Pak ocení vaši občasnou pomoc.
Některé kočky jsou sice bytové, ale mají možnost chodit na zahradu. Řada z nich ale s věkem ztrácí chuť k podobným výletům. Nemusí to být známkou nějakého zdravotního problému. Příčinou je spíše snaha vyhnout se cizím kočkám a obraně svého teritoria, kterou už nemusejí zvládat.
Důležitou složkou vhodného krmení pro kočky seniory jsou stravitelné bílkoviny. Nekvalitní krmivo, v nichž tato složka v podstatě chybí, mohou vést až k oslabení svalstva a imunity. Jídlo můžete obohatit také rybím tukem.
Publikováno: 24. 2. 2021, Autor: Romana Slaninová, Profil autora: Romana Slaninová
