Není to zvíře na mazlení, ale svého páníčka miluje: Činčila jihoamerická
Činčila pochází z Jižní Ameriky a jejím přirozeným životním prostředím jsou skalní rozsedliny a jeskyně nehostinných, pro člověka obvykle nepřístupných oblastí s nízkou vlhkostí. Mají hustou, hebkou a velmi jemnou srst, kvůli které byly především v 18. a 19. století pronásledovány a loveny.
Zajímavosti o činčilách
- První pokusy, spíše neúspěšné, pěstovat činčily v kleci se objevují v 18. a 19. století v Jižní Americe a v Evropě. Úspěchy se dostavují až ve 20. století. Oblíbenou jako domácí zvíře se však činčila stala až v poslední době.
- Původní zbarvení činčil je šedé, se světlejší spodní stranou těla, a je nazýváno "standard". Křížením však vzniklo mnoho barevných mutací.
- Délka těla se pohybuje od 25 do 35 cm, délka ocasu je asi 15 až 20 cm. Hmotnost dospělé činčily je 400 až 600 g.
- Činčily nejsou vyslovení mazlíci, a proto jsou vhodnější pro starší děti (od věku 13 let), které jsou schopné se o ně postarat a pozorovat je. Jsou to temperamentní zvířátka a chovatel musí jejich přirozené potřeby respektovat. Na běžný ruch domácnosti si však dokážou zvyknout a ignorují jej.
- Činčily jsou ve většině případů vhodné i pro alergiky, protože jejich srst je natolik hustá, že v ní nežijí roztoči.
- Činčila se při dobré péči může dožít 18 až 22 let, průměrný věk se pohybuje mezi 10 až 15 lety. Jsou aktivní v podvečer a v noci (zhruba od 18 hodiny večerní), proto je večer vhodnou dobou ke krmení.
- Činčily jsou velmi živá zvířátka, a proto je ideální jim dopřávat výběh po bytě. Je však dobré počkat, dokud není zvířátko dost ochočené. Vhodné je pouštět je vždy večer, kdy jsou aktivní. Jsou to hlodavci a okusují vše v dosahu. Proto je nutné jim zabránit v okusování věcí, které by jim mohly ublížit či jim způsobit zdravotní problémy.
- Činčily jsou velice čistotné, a proto samy o sobě nešíří prakticky žádný zápach.
Činčily je možné chovat po jedné, po dvou či v páru. Rozhodneme-li se pro jedno zvířátko, stane se při správné péči brzy přítulné a zvídavé. Pohlaví v tomto případě nehraje žádnou roli. Chov dvou jedinců vyžaduje podstatně větší klec, aby měla obě zvířátka dostatek soukromí. Dvě samičky můžeme chovat dohromady poměrně snadno, ale dva samečci se nesnesou.
