Malé nároky na péči a dobrá snášenlivost suchého bytu s ústředním topením. To jsou znaky, které z tlustice udělaly velmi oblíbenou pokojovou rostlinu. K dalším jejím výhodám připočítejme i fakt, že se dají celkem snadno pěstovat i ve tvaru bonsaje.
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
Pěstování tlustice jako bonsaje
Nejčastějším zástupcem tlustic (Crassula) je tlustice vejčitá (Crassula ovata). Jejich původní domovinou je jižní Afrika. Proto není možné v našem podnebí tlustice pěstovat jinak než jako pokojové rostliny, nebo ve vytápěném skleníku v zimním období.
Ačkoliv toho o tlusticích jistě víte mnoho, možná vůbec netušte, že se dají celkem úspěšně pěstovat jako bonsaje a snesou dokonce i tvarování pomocí drátu.
Podle pověr se tlustice pěstovala právě proto, že její přítomnost domácnosti přinášela blahobyt a bohatství
Jak tlustici pěstovat?
Na světě je známo okolo 300 druhů tlustic neboli crassul. Některé jsou tmavě zelené, jiné světle zelené. Také můžou mít nažloutlou barvu a některé druhy mají stříbřité lístky.
Tlustice má ráda slunečné stanoviště jak v zimě, tak v létě. Je ale náchylná na nízké teploty, proto ji budeme letnit jen opravdu v teplých dnech a na zimu ji necháme buď v bytě, nebo ve skleníku, který ale nepromrzne. Na zahradě, balkoně nebo v lodžii může být na přímém slunci. V domě či v bytě se jí bude nejvíc líbit za oknem, kde jsou také vyšší teploty přes 20 °C. Klidové období v zimě s malou zálivkou a v ideální teplotě pouze 10 °C.
Tlustice má svůj název odvozený od tlustých lístků, které jsou zásobárnou vody. Proto jí nebude vadit pouze mírná zálivka a snese bez obtíží i zcela vyschlý substrát. Naopak jí bude dělat velký problém přemokření kořenů, protože by mohla díky tomu uhnít.
Tlusté zelené lístky připomínající mince jsou plné vody, proto jim stačí minimální zálivka
Tlustice přesazujeme jako jiné rostliny v době, kdy je jim již malý původní květináč. Do nového květináče nezapomeneme dát na dno drenážní vrstvu a použijeme i substrát pro sukulenty, ve kterém se tlustici bude velmi dobře dařit. Povrch substrátu můžeme zasypat vrstvičkou hrubého štěrku nebo malých kamínků, což bude jednak působit dekorativně a substrát si tak déle udrží svou vlhkost a nebude potřeba jej tak často zalévat.
Není také potřeba aplikovat příliš často hnojivo, bohatě postačí dvakrát do roka pohnojit tekutým či granulovaným hnojivem na kaktusy a sukulenty. Tlustice může být ohrožena plísňovým onemocněním. To se projevuje bílým povlakem na listech a je způsobeno zejména příliš studeným nebo vlhkým stanovištěm. Povlak by měl zmizet po přesunu na vhodnější stanoviště.
Pokud na tlustici zežloutnou a opadávají listy, zřejmě je to způsobeno nedostatečnou zálivkou. Ojediněle můžeme na tlustice zpozorovat půdní parazity, jakou jsou svilušky nebo chvostci, kteří se můžou na tento sukulent dostat přes jinou napadenou rostlinu. Na tyto malé příživníky však postačí jakýkoli postřik pro pokojové rostliny.
Tlustice dokonce kvetou bílými, žlutými nebo růžovými drobnými kvítky. Kvést začnou většinou v zimě, jakmile jim omezíme zálivku a dostanou se do chladnějšího prostředí. Snáze kvetou starší rostliny.
A jak z tlustice vytvoříme bonsaj?
Celkem jednoduše. Dobře zakořeněnou a zesílenou rostlinku zastřihneme tak, aby vytvořila kmínek s několika postranními výhony. Ty necháme obrůst a postupně můžeme rostlinu tvarovat řezem nebo pomocí silnějšího drátu. Vyštipováním vrcholových výhonů podpoříme košatění tlustice.
Zdroj informací: pořad Receptář prima nápadů; radybydleni.cz; tipio.cz
Publikováno: 20. 4. 2017, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová
