Tiffany vitráž je výtvarná technika, při které se zpracovává barevné ploché sklo. Klasická vitráž tak, jak ji známe z oken kostelů, vzniká spojováním barevných nebo malovaných sklíček za pomoci olověných profilů.
Při technice vitrážování Tiffany se hrany nařezaných kousků skel obalují měděnou páskou, která je opatřena z jedné strany lepidlem, a spojují pájkou za pomoci cínu. Kousky skla musejí být přesně vyřezané a dobře zabroušené.
Tato technika vznikla na přelomu 19. - 20. století, v období secese a vynalezl ji potomek slavné americké šperkařské rodiny Louis – Comfort Tiffany (1848 - 1933), umělec a designér, který dovedl postup výroby k dokonalosti a začal využívat Tiffany techniku na předmětech denní potřeby.
Co budete potřebovat na techniku Tiffany
- barevné ploché sklo
- řezáky na sklo
- pájecí stanici
- pájecí gel
- samolepicí měděnou fólii
- štípací kleště
- úchopové kleště
- houbičku nebo drátěnku k otírání pájecích hrotů
- ochranné brýle
- rukavice
- respirátor
K řezání skla budeme potřebovat řezák na sklo a lámací kleště. Řez vedeme jedním tahem. Každé sklo obrousíme po obvodu, abychom se o něj neřízli a aby byly všechny hrany na povrchu matné. To je důležité pro správnou přilnavost měděné fólie. Pak vše opláchneme teplou vodou, abychom odstranili případné nečistoty. Měděnou pásku nalepíme na hrany skla. Při tom dbáme na to, aby její přehyby na stranách byly stejně široké. Pásku hladítkem přitlačíme ke sklu.
Olepené dílky poskládáme podle šablony k sobě. Před letováním potřeme plochy letovací kapalinou či gelem. Cín nanášíme na spoje v rovnoměrné vrstvě. Po dokončení pájení vše omyjeme. Po dokonalém osušení můžeme ještě nanést patinu.
Pozor:
Při této práci dbejte následujících bezpečnostních pokynů: při řezání a broušení skla i při pájení používejte ochranné brýle a rukavice, při pájení navíc respirátor a odsavač par.
Kde hledat rady a inspiraci?
Na internetu najdete řadu nabídek na kurzy techniky Tiffany, stačí ve vyhledávači zadat heslo „Tiffany kurz“.
Zdroj informací: autorka článku
Publikováno: 24. 3. 2017, Autor: Simona Sedláčková, Profil autora: Simona Sedláčková