Oslavy čarodějnic 30. dubna mají nejen v našich krajích docela dlouhou tradici. Na vesnicích i ve městech se staví hranice ze dřeva, večer se zapalují a kolem nich panuje čilý ruch. Někteří z nás sice neholdují hromadným oslavám, ale doma s přáteli nebo pro svoje děti postaví alespoň symbolickou hranici, na které se kromě stylizované čarodějnice opečou i buřtíky. Oslavte Filipojakubskou noc se vší parádou s bezpečnou hranicí na čarodějnice.
Nejprve se na vyvýšených místech zapalovaly velké ohně na ochranu před zlými duchy a démony. Teprve později se začala pálit smolná košťata, která se vyhazovala do vzduchu. Popel z takových hranic měl mít zvláštní moc pro zvýšení úrody a na polích i plodnosti hospodářského dobytka. Mladí lidé přes hranice skákali také proto, aby byli dlouho mladí, zdraví a plodní. Lidé věřili, že v magickou Filipojakubskou noc se čarodějnice slétají na sabaty, otevírají se jeskyně s poklady a nečisté síly mají největší moc. Právě na ochranu před nimi se zapalovaly velké ohně, při kterých se lidé shromažďovali.
Dnes se u ohňů pobaví děti i dospělí, někde se obléknou do strašidelných masek a určitě se také těší na rozkvetlý květen. Tam, kde je oheň, musíme ale dbát na zvýšenou opatrnost a bezpečí. Pořádání takové akce musí dovolit jednak příslušný úřad, jednak bychom to měli nahlásit na místní požární sbor, aby nám k hranici kromě čarodějnic a dalších maškar nepřijela i auta s houkačkou. Nezapomeňte na to, ani když pořádáte pálení čarodějnic třeba jen na zahradě se známými a máte v plánu větší oheň, abyste zbytečně nezpůsobili požární poplach. Do blízkosti ohně je dobré připravit si vědro s vodou, písek a lopatu, aby vše bylo po ruce, kdyby bylo oheň uhasit. U velkých hranic je vhodné, aby byly v blízkosti hasicí přístroje. K zapálení ohně nikdy nepoužívejte hořlavých kapalin! Vzniklé výpary z těchto kapalin mohou nadělat velkou neplechu. Můžete použít pevný podpalovač nebo pochodeň.
Jak při přípravě hranice na čarodějnice postupovat
1. krok: křovinořez pomůže s úpravou místa pro hranici
Místo pro oheň je potřeba vybrat s ohledem na bezpečnost. Nikdy se ohně nesmějí rozdělávat v místě vysokého porostu, na louce nebo třeba na strništích. A stavět hranici smíte minimálně 50m od lesa. V místě budoucího ohniště si nejprve připravte prostor pro hranici podle toho, jak velkou ji plánujete. Posekejte trávu i veškerý porost v bližším okolí, aby ani náhodně odlétlý uhlík neměl šanci způsobit požár. Samotné ohniště si odhrabte až na zeminu, odstraňte i vyhrabané kořínky. Z místa pro ohniště je vhodné i odhrabat zeminu a vytvořit trochu zapuštěné páleniště.
2. krok: okolí hranice obložíme nehořlavým materiálem
Okolí hranice je dobré obložit nehořlavým materiálem, takže použijte cihly, kameny, nebo třeba nižší betonovou skruž či betonové kvádry.
3. krok: přendáme akumulátor z křovinořezu do motorové pily
Na mnoha místech se čarodějnické hranice pálí raději na betonovém podkladu, ale ne všude je takové místo k dispozici. A přesně tady se nám osvědčili akupomocníci Hecht. Proto si tedy vysekáme plochu, vyhrabeme místo na ohniště a pak přendáme akumulátor z křovinořezu či sekačky do motorové pily.
4. krok: pustíme se do přípravy polen na hranici
A teď se už můžete pustit do přípravy polen na hranici. Nejhezčí tvar má hranice, která se směrem k vrcholu zužuje, takže polena si budeme řezat od nejdelších po nejkratší.
5. krok: jednotlivá polena hranice do sebe musí pasovat
Aby se polena nerozkutálela, nikoho nezranila a nezpůsobila požár, je potřeba, aby na sobě dobře držela. Je sice možné je protlouct velkými hřebíky, ale pokud máme šikovnou pilu (a ruce), je lepší udělat v koncích polen zářezy tak, aby se jednotlivá polena do sebe dobře zapasovala.
6. krok: upravíme hranici, aby vypadala čarodějnicky
Pak už jen polena skládáme na sebe, pasujeme do zářezů a dovnitř hranice přidáváme drobnější větve. Snad už nikdo dnes nebude do hranice strkat staré pneumatiky a další odpad, na takové hranici bychom si dobré buřtíky neopekli. Pokud chceme, aby hranice trochu začoudila a zavoněla a vypadala více čarodějnicky, přidáme mezi polena i ořezané jehličnaté větve. A nahoru samozřejmě čarodějnici, tu zlou, kterou spálíme, aby už nemohla škodit.
7. krok: z velkého polena uděláme lavičku
Pokud nám k ohništi chybí lavičky, abychom si mohli k opékání buřtíků pohodlně sednout, stačí rozříznout velké poleno na půl, dvě kratší použít jako nohy a půlku polena jako sedák. Stejným způsobem, jako u polen na hranici, uděláme do nohou zářez. Do něj pevně usadíme půlku přeřízlého polena a můžeme se posadit.
Publikováno: 24. 4. 2018, Autor: Pavel "Kutil" Zeman , Profil autora: Pavel "Kutil" Zeman