Plemena slepic: Vyberte si na svůj dvorek slepici, která přesně splní vaše požadavky
Pokud máte zatím pocit, že slepice je prostě jenom slepice, bílá nebo kropenatá, budete se asi divit, kolik rozmanitých plemen běhá po dvorcích. V průběhu času byly slepice vyšlechtěny k různým účelům, jedny dobře snášejí vejce, druhé mají křehké maso a jiné jsou zase největšími krasavicemi široko daleko. Stačí si jen vybrat!
V současnosti po světě kvokají desítky až stovky plemen slepic, které byly vyšlechtěny k nejrůznějším účelům. Plemena se odlišují původem, vzhledem, povahou, schopností létat, kvokavostí a především, a to většinu chovatelů zajímá nejvíce, snůškou. Také existuje několik měřítek, jak slepice dělit. Mohou se odlišovat podle země, v níž byly vyšlechtěny. I v Česku vzniklo několik zajímavých plemen, například šumavanka. Hodně šlechtitelů slepic pochází z Německa. Dále se mohou plemena slepic dělit podle stupně prošlechtění na plemena primitivní (žijící polodivoce), zušlechtěná a kulturní (ušlechtilá). Nejčastěji se však plemena slepic dělí podle užitkovosti. Většina plemen se chová v klasické i zdrobnělé formě. Jsou však plemena, která se vyskytují pouze jako zakrslá.
Podle užitkovosti rozlišujeme plemena nosná (lehká), masná (jateční, těžká), s kombinovanou užitkovostí, okrasná a bojová.
Nosná plemena
Jsou plemena, která byla vyšlechtěna pro co největší a nejkvalitnější snůšku vajec. Jedná se o slepice lehčího typu, aktivní a běhavé, které hodně hrabou a o svou potravu se zčásti starají samy. Na to je dobré myslet již při budování vhodného výběhu. Potřebují mít příležitost hrabat a popelit se. Bývají dobrými letci. Vyznačují se také většinou odtažitou a plachou povahou. Kvokání bylo u těchto plemen šlechtěním potlačeno, není u nich žádoucí. Mezi oblíbená nosná plemena slepic patří leghornka, česká zlatá kropenka, vlaška, šumavanka, australka či plymutka.
Masná či také jateční plemena mají větší hmotnost a jsou robustnější. Byly vyšlechtěny na kvalitní a křehké maso a rychlý nárůst hmotnosti. Bývají to slepice klidnější a snáze ochočitelné. Spokojí se s menším výběhem. Krmení masných plemen vyžaduje zvláštní pozornost. Krmivo musí být kvalitní a mělo by se hlídat přetučnění slepic. Jejich maso pak rychle ztrácí na kvalitě. Mezi masná plemena patří sasexky či orpingtonky.
Nejoblíbenější a nejčastěji chovaná plemena v malochovech, protože se jedná o slepice, které dobře nesou a zároveň mají kvalitní maso. Mají klidnější povahu a nelétají tolik jako nosná plemena. Mezi nejznámější kombinovaná plemena patří laflešky, amroksky, drážďanky, hempšírky, dominikánky, bielefeldky, langšanky či orlovky.
Skupina plemen slepic, která byla šlechtěna pro kohoutí zápasy, proto se utužovaly především jejich bojové schopnosti. U těchto slepic se příliš nehodnotí vzhled, jenom jejich povaha. Ke svému chovateli bývají krotké, ale méně už k ostatním slepicím. Neměly by se chovat společně s jinými plemeny. K bojovým plemenům patří asilky, malajky či indické bojovnice. V Česku si však mnoho příznivců nenašly.
Okrasná plemena
Jedná se o plemena, která nemívají téměř žádný materiální užitek, ale chovají se pro zajímavý vzhled i povahu. Bývají velmi krotká. Jsou o něco náročnější na péči. Mají zvláštní dědičné znaky, jako například vousy, chocholy, dlouhé ocasní peří nebo opeřené běháky. Mezi okrasná plemena patří rousné zakrslé, holanďanky, hedvábničky, sultánky, brabantky, brahmánky nebo sumatranky.
