Ježci v nebezpečí aneb Proč by nalezená mláďata bez pomoci nepřežila zimu
Ježek je noční živočich, proto byste ho za normálních okolností neměli během dne potkat. Pokud ale bodlináče najdete za světla, téměř určitě potřebuje vaši pomoc a je vhodné zavolat do záchranné stanice pro volně žijící živočichy. Když ho najdete na podzim večer či v noci, je důležitá jeho hmotnost. Má-li v listopadu méně než 400 g, téměř určitě zimu nepřežije, přesto kontaktujte záchrannou stanici a zajistěte mu pomoc.
Proč jsou ježci v nebezpečí?
Do doby, než si ho převezmou ze záchranné stanice, je vhodné ježka dát do větší klece pro hlodavce, přepravky pro kočky anebo do velké papírové krabice. Vždy ho nechte v teple, tedy v bytě či ve vytápěné garáži či sklepě.
„Lidé se nemusí příliš obávat blech, které ježci sice mají, ale drží se na nich a dokud ježek žije, neutíkají z něj. K jídlu byste mu měli dát granule malá plemena psů či pro kočky, nebo konzervu či kapsičku. Ježci jsou hmyzožravci, proto potřebují masitou potravu. Milují také moučné červy, které se dají sehnat v obchodech s potřebami pro zvířata. Nikdy nedávejte ježkům mléko, to jim způsobuje vážné zažívací problémy. A také nemá smysl jim dávat ovoce, jablka ježci opravdu nejí ani nenosí na bodlinách“, radí Zuzana Pokorná, vedoucí ošetřovatelka Záchranné stanice hl. města Prahy pro volně žijící živočichy.
Ježek v záchranné stanici si pochutnává na červech
Ježek není a nebude domácí mazlíček
O ježka se člověk může krátkodobě postarat doma, ale dlouhodobě to není vhodné. Je potřeba myslet na to, že jakkoliv je ježek roztomilý, je to divoké zvíře a nejlépe mu je v přírodě. Pokud ho člověk ochočí, nebude ho moci už vypustit zpět do přírody a ježek bude odsouzen na život v zajetí, kde nebude spokojený. Ježci také mívají mnoho parazitů, ať už vnitřních (škrkavky, tasemnice, plicní červy) nebo vnějších (blechy a klíšťata), i proto patří do rukou odborníkům. Navíc každý, kdo nalezne zraněné či jinak handicapované divoké zvíře, povinen ho předat záchranné stanici.
„Ježci z české přírody rozhodně nejsou ideální ´mazlíčci´ pro děti, ať už kvůli zmíněným parazitům, tak také proto, že to jsou samotářská zvířata, nemají rádi společnost a aktivní jsou v noci. S bodlináčem se nejde mazlit, ani ho vodit na procházku a už vůbec ne s ním komunikovat přes den. Má nejraději klid, ticho a svůj pelíšek,“ říká Zuzana Pokorná.
Zahradní domeček pro ježka
Ježci potřebují pomoc i v případě, že se usídlí na zahradě. Vždyť celá čtvrtina ježků, kteří nepřežijí zimu, zemře proto, že nemají dostatek vhodného prostoru na zimování. Pravdou je, že někdy až příliš vypulírované zahrady připraví ježky o vhodný úkryt. Útočiště totiž potřebují nejen k zimnímu spánku, ale také na jaře k výchově mladých a přes léto k dennímu odpočinku. Ideální prostor pro ježky na zahradě představuje skupina hustých keřů, kupka dříví a listí a volně přístupná hromádka kompostu.
Pomoci pomůže i náhradní řešení – ježkovník nebo ježník. Budka malých rozměrů by měla být umístěna na nejklidnější místo v zahradě, kolem můžete dát shrabané listí nebo posekané větvičky. Ty skýtají ježkům klid. Do budky nemusíte dávat nic, ježci si tam sami natahají listí, slámu, větvičky a tak si vytvoří ten svůj zamilovaný pelíšek.
Prima tip: Kam s ním?
Pokud v tuto dobu najdete na zahradě nebo při procházce ježka, který potřebuje péči (je malý, vyčerpaný a kupodivu i krotký), můžete se obrátit na národní síť záchranných stanic. Tam zjistíte adresu nejbližší záchranné stanice od vašeho bydliště. Než pak s ježkem vyrazíte do útulku, nejdříve se ohlaste, některé stanice bývají na podzim přeplněné.
Publikováno: 14. 10. 2017, Autor: Marta Pawlicová, Profil autora: Marta Pawlicová
