Nunofilcování: Výtvarná textilní technika, zvaná také tkaninové plstění
Nunofilcování je textilní výtvarná technika, při které se za pomoci teplé vody, mýdla a rukou trvale provazuje vlna a tkanina. Zasvěcovat nás do této techniky bude výtvarnice Alena Grimmichová, která píše o nunofilcování i knihy.
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
Nuno japonsky znamená tkanina, možný překlad je tkaninové filcování nebo tkaninové plstění. Princip nunofilcování spočívá v pokrytí jemných látek z přírodního materiálu, většinou hedvábí, tenounkou vrstvou vlny a v jejich provázání a zafilcování. Předpokladem k filcování jsou především tři složky – vlna, vlhko a tření. Působením vlhka, tepla a tření se rozevřou jemné šupinky na vlněných vláknech, provážou se mezi sebou a zároveň s látkou. Vlákna se lépe filcují, pokud klademe jednotlivé vrstvy vždy kolmo na předcházející. Jako urychlovač slouží mýdlo (nejlépe olivové). V mýdlovém roztoku vlákna nabobtnají více než v obyčejné vodě. Mýdlo dá též vlně větší mastnotu (díky obsahu olivového oleje). Prsty při tření lépe kloužou.
Jak budeme postupovat při nunofilcování
1. krok: příprava materiálu
Připravíme si hedvábí. Vybereme si odstíny merinovlny, se kterými chceme pracovat. Na pracovní stůl rozložíme bublinkovou fólii, bublinkami směrem nahoru a na fólii položíme hedvábí.
Z klubka vytáhneme vlákna, kterými utvoříme vzor. Vlnu trháme (nikdy nestříháme) ve směru vláken. Trhání vláken je nutné si předem vyzkoušet. Je důležité umět vlnu natrhat na stejně velké, pravidelné kousky. Merino vlna má dlouhá vlákna, vyčesaná v přadenech, při trhání je nutné vyvinout poměrně velký tah. Nejedná se ani tak o sílu, jako o správné uchopení česance vlny do obou rukou, mezi palec a zbývající čtyři prsty a plynule táhnout na obě strany. Čím menší kousky a v tenčí vrstvě budeme na hedvábí pokládat, tím lépe se nám bude vlna provazovat s podkladem. Jednotlivé kousky natrhané vlny pokládáme na hedvábí v místě vzoru, v našem případě nad i pod hedvábí, aby byl vzor oboustranný.
Dalším důležitým krokem je křížení vláken. Pokud položíme vlnu jen v jednom směru, budou se vlákna provazovat s tkaninou i mezi sebou mnohem hůře, než pokud poklademe vždy druhou vrstvu kolmo na první tak, aby došlo k pevnému zafilcování. Na hedvábí pokládáme křížem kousky vln. Postupně přidáváme další odstíny.
Připravíme si roztok z horké vody a nastrouhaného mýdla (1 l vody, 1 vrchovatá polévková lžíce olivového mýdla). S filcováním můžeme začít teprve tehdy, když máme všechnu vlnu vyskládanou. Pokud bychom začali filcovat, a poté přidávali další vlnu, zaháčkují se dříve položené vlny do sebe a nebudou již schopné žádnou další vrstvu do sebe přijmout. Roztok naneseme konvičkou s jemným kropítkem. Poté pokropíme i okolní hedvábí. Jakmile bude celé hedvábí mokré, zakryjeme ho další vrstvou fólie, tentokrát položíme bublinky směrem dolů, na šálu.
Fólii namočíme a namydlíme, aby nám po ní dobře klouzaly ruce. Krouživými pohyby zapracujeme vlnu do hedvábí. Zpočátku pracujeme velmi jemně, netlačíme. Díky dlouhému tření se háčky do sebe pevně zakousnou, až se neoddělitelně spojí. Třeme celou plochou dlaně, ne prsty, to by se vlákna odsouvala od sebe, místo aby se provázala. Jakmile se začne vlna filcovat, můžeme pracovat silněji. Během filcování stále kontrolujeme a upravujeme vzor. Začátečník by měl nejprve vyzkoušet celý proces na malém kousku hedvábí, aby si práci osahal.
Hotový filc musí být pevný, držet na hedvábí, nesmí pouštět chlupy, zároveň musí být vláčný, aby nerušil strukturu hedvábí. Pokud filcování přeženeme a vlnu vysrážíme, bude vzor v tvrdých plochách, které budou z hedvábí trčet a budou nepříjemné na dotek. Dobře vytvořený filc je otázkou praxe. Během filcování zkoušíme, ve které fázi jsme. Prsty se pokusíme opatrně zvedat vlnu. Pokud nedrží na textilu a zároveň lze oddělit jednotlivá vlákna od sebe, jsme na počátku. Pokud vlna pevně drží při sobě i na látce a na rubové straně šály vidíme vlněná vlákna, která prošla hedvábím, blížíme se ke konci.
Nunofilcování: Výtvarná textilní technika, zvaná také tkaninové plstění
Závěrečná koupel
Na závěr si pomůžeme protřepáváním a pohazováním šály. Po dokončení šálu dobře několikrát vymácháme v mírně teplé nebo vlažné vodě, aby ve vlně nezůstalo žádné mýdlo. Mácháme a ždímáme jemně, jako když pereme svetřík z angorské vlny. Po důkladném vymáchání dáme šálu asi na 20 minut do vlažné vody s octem. (Ocet s vodou mícháme přibližně v poměru 1:20). Celý proces filcování ukončíme ještě posledním vymácháním ve vlažné vodě. Šálu sušíme rozloženou a vyrovnanou na ručníku a po dosušení ji případně můžeme vyžehlit (teplota jako na vlnu), ale není to nutné.
Jak udržujeme hotové výrobky
Ovčí vlna má v sobě velký podíl lanolinu, ten při doteku pociťujeme jako mastnotu. Výhodou lanolinu je jeho vysoká izolační schopnost a voděodolnost. Pro zachování obsahu lanolinu pereme pouze při 40°C. Stejně teplou vodu použijeme i na máchání. Hedvábí se nesnáší se syntetickými pracími prostředky, ztrácí po jejich použití svůj lesk. Proto výrobky z hedvábí pereme vždy (ručně) v mýdle nebo šamponu. Pokud tedy shrneme potřeby hedvábí a vlny, budeme výrobek vytvořený nunofilcováním prát ručně v mýdle nebo šamponu, ve vlažné vodě a žehlit ho budeme na nejnižší stupeň (vlna).
Publikováno: 11. 7. 2018, Autor: Václav Postránecký , Profil autora: Václav Postránecký
