Hoboj nebo violu, jako milostné hudební nástroje, by pavouci sklípkani odvrhli. Sklípkani se svádějí bicími, tedy bubnováním. Sameček bubnuje, dokud se samička nepřidá… Chovatel David Šťastný nám prozradí, jak je to s námluvy sklípkanů doopravdy.
Samci dospívají podstatně dříve než samice, nejčastěji po sedmém svlékání (podle druhu je to ve věku 6 až 24 měsíců). Dospělý samec začíná svůj pohlavní život dospělostním svlekem, na koncích makadel se mu objeví tzv. bulby a na třetím článku prvního páru končetin tzv. tibiální háky. Tibiální háky slouží k uchopení samice při samotném páření, nemají je však všechny druhy sklípkanů (např. u většiny asijských druhů, u některých afrických druhů, nemá je ani největší sklípkan světa - Theraphosa blondii). Samice dosáhnou pohlavní dospělosti obvykle po osmi nebo devíti svlékáních (ve věku 8 až 36 měsíců). Pro chovatele je důležité ještě před adultním svlékáním vědět, jakého pohlaví jsou jeho miláčci, aby jim případně mohl zajistit partnera a zasloužit se o udržení druhu.
Určování pohlaví ještě před dosažením pohlavní dospělosti je možné zkoumáním čerstvých svleček pavouků. Jedná se o oblast mezi prvním párem plic, kde se nachází tzv. spermatéky.
Jak probíhají námluvy sklípkanů
Samec vyráží na námluvy za soumraku. Důležité je, aby se ucházel o samici, která patří ke stejnému druhu. Různí sklípkani proto používají specifické signály. Dospělci (samci i samice), kteří jsou připraveni se pářit, klepou energicky makadly a někdy také předními nohami do podkladu. Interval a intenzita úderů je odlišná pro každý druh a pokud druhé pohlaví zachytí "smluvený signál", odpoví. Samotné páření probíhá tak, že samec samici pomocí tibiálních háků zachycených za její chelicery nadzvedne natolik, že se svými bulby dostane k jejím spermatékám a oplodní ji. U druhů, které tibiálními háky nedisponují, se samice zvedá sama a pouze se opírá o samcovi nohy.Poté se většinou snaží svou pozici bez výraznějších projevů opustit a zachránit si tak život.
Jak probíhá páření sklípkanů v teráriu
V případě terária umisťujeme samce k samici (logicky to navazuje na průběh námluv sklípkanů ve volné přírodě, kdy přichází sameček za samičkou). Po umístění do terária samec většinou chvíli zůstává v klidu a vyčkává, co se bude dít. Pokud je klid, začíná opatrně prozkoumávat okolí. Pokud mu jeho citlivé chloupky a instinkt řeknou, že tam bydlí dospělá samice stejného druhu, většinou začne vydávat zmíněné signály. V průběhu páření mohou být některé druhy velice ostražité a na sebemenší vyrušení reagovat podrážděně, což může vést k napadení kterékoliv zúčastněné strany, včetně chovatele. Naopak některé normálně extrémně agresivní druhy, např. Theraphosa blondi, mohou být při páření naprosto klidné. Jsou případy, kdy k onomu okamžiku dojde doslova po pěti minutách (např. Brachypelma albopilosum), ale např. u rodu Poecilotheria může fáze námluv sklípkanů trvat i půl roku.
Co následuje po páření
Po 5-8 týdnech, bývá tomu i déle v závislosti na druhu, usnove samička pavučinové lůžko, do kterého naklade vajíčka a celé lůžko zalátá a znovu vzhledem k druhu kokon vytvaruje buď do tvaru kuličky, kolébky či zapřede do stěny svého obydlí. Zajímavostí je, že samičky amerických sklípkanů do něj zabudovávají také jako ochranu žahavé chloupky ze zadečku. Některé druhy, např. africký druh Stromatopelma, vytváří pavučinová hnízda na palmách. Bezpečný úkryt mu nabízí škvíry mezi kmenem palmy a kořenem palmového listu. To je místo, kde by se těžko mohla zdržovat samice s neforemným kokonem. Samotný kokon má tedy tvar polštáře a je přichycen k podkladu. Vnitřní prostor je tvořen řadou kapes a komůrek v nichž jsou vajíčka rozložena, a kde také pavoučí nymfy prodělávají svlékání.
Kolik vajíček bývá v kokonu
V kokonu bývá od 20 do 2000 vajíček, která, když jsou úspěšně oplozena, se vyvinou zhruba po měsíci do prvního stádia larev, za další týden až dva do dalšího larválního stádia a asi po 2 měsících od nakladení samice kokon otevře a vypustí ven zcela vyvinuté pavoučky. Pokud se samice s kokonem necítí v bezpečí, sama ho zničí. Vyrušit ji doma můžeme bouchnutím dveří, hlukem vysavače, někdy stačí průvan. Chovatelé kokony často inkubují, aby se těmto nepříjemnostem vyhnuli. Jakmile pavoučci opustí kokon, rozutečou se do okolí nory nebo dutiny ve které se narodili. Výjimkou je druh Monocentropus balfouri, kde se samička o svá mláďata v prvních měsících stará, loví jim potravu a krmí je přímo ze svých chelicer. Mláďata zůstávají u samice v noře tak dlouho, než jí začnou opravdu potravně konkurovat.
Publikováno: 14. 7. 2018, Autor: Václav Postránecký, Profil autora: Václav Postránecký