Odborníci odhadují, že na světě existuje asi 250 000 druhů plísní, z nichž bylo dosud identifikováno pouze 100 000. První věcí, podle které lze plísně rozpoznat, je jejich barva, za niž je zodpovědné velké množství pigmentovaných výtrusů. Konkrétní druh plísní nicméně pouze podle barvy určit nelze, druhová identifikace vyžaduje minimálně zhodnocení jejich mikroskopických znaků pomocí laboratorních testů.
Bydlet s plísněmi není zrovna terno (Zdroj: Depositphotos)
Černé plísně
Tyto plísně jsou nejběžnější a také nejobávanější. Nejčastěji je jejich výskyt spojen s vlhkými zdmi. Najdete je na omítnutých stěnách, tapetách nebo spárách mezi dlaždicemi. Navíc to jsou učinění siláci mezi plísněmi, jsou totiž velice odolné. Přežijí ozáření zhruba 200krát větší, než jaké zabije člověka, a ani venkovní teploty pro ně nepředstavují problém – daří se jim při teplotách cca od 6° do 45°C. Dokonce se objevily i na Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Podle konkrétního druhu může být jejich povrch suchý a práškový nebo slizký a šedý. Jedná se o vysoce toxické plísně, mohou vyvolat různá onemocnění, od alergií přes onemocnění ledvin až po závažné infekce.
Protože jsou na první pohled poměrně nenápadné, a to zejména na světlých površích, jako jsou omítky, mohou být poměrně dlouho nerozpoznané. Díky jejich barvě je tedy obtížné je identifikovat, takže jejich výskyt může indikovat zprvu mírně plesnivý zápach nebo přítomnost roztočů a rybenek. Až po čase zčernají kvůli změně barvy plodného těla. Běžné jsou hlavně v rozích místností, ve výklencích, za nábytkem, na vnějších stěnách nebo v suterénu. Dráždí sliznice a mohou tak vyvolat infekce dutin, časté nachlazení, kožní onemocnění, bolest v krku, kašel, chronickou bronchitidu nebo bolest kloubů. Tyto problémy bývají často nesprávně připisovány suchému vnitřnímu vzduchu. Pokud kvůli tomu začneme pokoj zvlhčovat, jen tím bílé plísni poskytneme lepší podmínky k růstu.
Nejčastěji se vyskytují na potravinách, ale mohou se tvořit i na vlhkých stěnách, ve spárách a špatně větraných oblastech, například pod podlahovou krytinou nebo za obklady stěn. Mohou vyvolat alergie, astma, bolesti hlavy, ale hlavně jsou původcem plicní infekce. Zelené plísně se mnohdy objevují společně s jinými druhy plísní, a vytváří tak pestrou směs. V obytných prostorech se nevyskytují často, najdeme je spíše v zemědělských provozech.
Červené plísně ke svému životu potřebují celulózu, takže se často objevují na papírových tapetách ve vlhkých místnostech. Kromě toho je najdeme i v obilovinách, v mouce, a tedy v pekárnách. Jejich povrch může být jak suchý, tak i slizovitý a může se objevit v různých odstínech červené barvy. Způsobují hlavně onemocnění dýchacího traktu, jako je astma a další.
Žluté plísně jsou vysoce nebezpečné, ale v našich zeměpisných podmínkách se díky vysokým hygienickým standardům vyskytují zřídkakdy. Mají méně nápadný vzhled než například černá nebo zelená plíseň. Nejčastěji se objevují ve vlhkých rozích místností, na bavlněných látkách a čalouněném nábytku. Jejich povrch může mít suchou, šupinatou, zrnitou nebo mastnou konzistenci. Žluté plísně uvolňují jed aflatoxin, který má pro člověka karcinogenní účinky, tento druh také může poškozovat dědičnou informaci v buňkách nebo poškodit vyvíjející se plod.
