Mohlo by se zdát, že včelí úly na střeše domu jsou dílem pomateného vědátora. Ale má to svůj účel. Včely jsou zde v relativně větším bezpečí před nejrůznějšími škodlivými vlivy a mohou klidněji "pracovat". Proto je možné si pořídit včely i do města.
Je možné si zařídit včelí úly na střeše domu?
Při kupování medu v obchodech si mnohokrát jistě říkáme, že by nebylo marné si pořídit úly. Jenže bydlíme třeba uprostřed rušného města a představa včelího úlu mezi paneláky se jeví jako příliš bizardní. Nenechte se ale mýlit. Včely lze, a dokonce je to včelaři i doporučováno, chovat i ve městech. Už jste někdy slyšeli o instalaci včelích úlů na střechách domů?
Kupodivu město je pro včely ideální. Není zde tolik přirozených predátorů jako ve volné přírodě a pokud včelám vytvoříme správné podmínky, odmění nás medem, voskem, propolisem a dalšími produkty. Moderní způsob včelaření nabízí řešení v podobě stavby včelích úlů na střechách domů. Rovná střecha, která je navíc vyhřívána sluncem, je skvělým místem. Včely jsou zde v klidu a mohou se nerušeně věnovat své činnosti.
Městské ovzduší již dávno není tvořeno nedýchatelnou clonou výfukových plynů a zplodin z komínů, takže nehrozí ani zhoršení kvality včelích produktů. Díky tomu, že města jsou plná květin, které kvetou od časného jara do podzimu, mají včely dostatek potravy. Doletová vzdálenost včely je okolo 5 kilometrů, takže má jistotu, že sežene kvalitní zdroje potravy.
Včely by měl vlastnit zkušený, a především klidný včelař, pokud se rozhodne pro chov včel začátečník, měl by především konzultovat svůj nápad se sousedy, kterým by takový specifický koníček nemusel být po chuti. Neexistuje žádný zákon, který by upravoval včelaření za určitých podmínek, avšak v rámci klidných sousedských vztahů bychom měli mít minimálně souhlas okolí.
A proč včely chovat? Především kvůli udržení řádu a chodu přírody, protože včely jsou jedním z hlavních opylovačů rostlin okolo nás a jejich odměna v podobě sladkého medu je pro nás víc než dostačující.
Publikováno: 28. 9. 2020, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová