reklama

Méně známé druhy hub, které můžeme u nás nalézt

Jistě téměř každý pozná hříbek, červenou muchomůrku nebo klouzek. Ale poznáte také ty méně známé nebo dokonce ohrožené a chráněné druhy hub? Seznámíme vás s těmi, na které můžete v našich lesích narazit, a i když mohou patřit mezi jedlé, rozhodně je nesmíte sbírat.

Méně známé druhy hub, rostoucích u nás (Zdroj: Depositphotos)

Méně známé druhy hub

V minulém článku jsme se dozvěděli, že je čas vyrazit do lesa a poohlédnout se, zda již některé druhy nevystrkují své hlavičky z mechu a listí. A protože někteří houbaři hlásí zajímavé úlovky, povíme si dnes něco o méně známých druzích hub, na které můžete také narazit. A dozvíte se, proč některé houby nesmíte sebrat, ačkoliv patří do skupiny jedlých hub.

Neobvyklé houby
O některých houbách ani netušíme, že existují (Zdroj: Depositphotos)

Ohrožené a chráněné druhy

Nejen stromy, keře a květiny patří do ohrožených nebo dokonce chráněných druhů. Platí to i o houbách. Zejména v našem pásmu se můžeme setkat vzácně například s hřibem borovým, který je chráněný. Je to houba, která roste v borových i listnatých lesích s písčitým podložím od května do listopadu. 

Jemu podobný a stejně chráněný je hřib bronzový. U nás se vyskytuje vzácně, častěji se s ním můžeme setkat v teplejších a slunných částech jižní Evropy.

Chráněný je hřib královský, který je dokonce zařazen do tzv. Červené knihy chráněných druhů. V Čechách roste vzácně, o to více se s ním můžeme setkat na Moravě.

Hřib borový
Hřib borový patří mezi vzácné a ohrožené druhy hřibů (Zdroj: Depositphotos)

Do ohrožených druhů zařadíme hřib přívěskatý, snadno zaměnitelný s tzv. babkou čili hřibem žlutomasým. Najdeme jej například v borůvčí smíšených lesů, ale u nás opravdu jen velmi vzácně. Stejně ohrožený je i kozák dubový, nápadný svým rozpraskaným tmavým kloboukem. 

Další z dlouhého seznamu chráněných a ohrožených druhů nalezneme na stránkách vyhlášky Ministerstva životního prostředí. Ochranu definuje a vymezuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, s pomocí prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb.

Kozák dubový
Vzácný a ohrožený kozák dubový se nesmí sbírat (Zdroj: Depositphotos)

Houby, o kterých mnozí z nás ještě neslyšeli

  • Destice chřapáčová - jedlá jarní houba, s ní příbuzná jedlá destice síťnatá. Vyskytuje se v nížinách smíšených nebo jehličnatých lesů v okolí tlejících pařezů a na kořenech jehličnanů.
Destice
Destice chřapáčová se dá zaměnit za jedovatý ucháč (Zdroj: Depositphotos)
  • Krásnorůžek lepkavý - nezkušení houbaři ho často zaměňují za jedlá kuřátka, avšak krásnorůžek je nejedlý. Roste na rozpadlých pařezech a svou sytě oranžovou barvou a tvarem, připomínajícím mořské korály je ozdobou lesů.
Krásnorůžek
Krásnorůžek lepkavý mají někteří houbaři za jedlý druh (Zdroj: Depositphotos)
  • Pstřeň dubový - lidově nazývaný volský jazyk, dubové maso nebo masojed. Je to jedlý parazit, rostoucí na kořenech listnáčů, často i velmi vysoko na kmenech, takže se obtížně sbírá.
  • Trsnatec lupenitý - má tužší, ale chutný třeň. Roste v listnatých vlhkých lesích, nejčastěji na dubu. Odtud také díky jeho hostiteli jiný název choroš dubový.
Trsnatec
Trsnatec se také označuje jako houba maitake (Zdroj: Depositphotos)
  • Šťavnatka pomrazka - je lupenitá, ale jedlá houba, která roste brzy z jara ve smrčinách a později i v smíšených lesích. Celá plodnice bývá často ušpiněná. Známá též pod označením uhelka nebo jiřina.
Šťavnatka
Šťavnatka březnovka je chutná a voní po medu (Zdroj: Depositphotos)
  • Lakovka ametystová - krásná sytě fialová houbička, na kterou narazíme v trávě i v lesích. Je jedlá a chutná.
Lakovka
Lakovka ametystová je jedlá a navíc i krásně barevná (Zdroj: Depositphotos)
  • Zvonovka jarní - nebezpečně jedovatá maličká houbička, zaměnitelná za špičku nebo penízovku. Způsobuje prudké průjmy a poškozuje játra a ledviny. Najdeme jí u lesních cest nebo v příkopech. Také označována jako závojenka.
  • Hnojník obecný - má typický podlouhlý válcovitý tvar, šupinatý klobouk a černé lupeny. Je jedlý, ale dá se zaměnit za nejedlý druh hnojníku strakatého, který svou barvou připomíná strakapouda nebo za hnojník inkoustový, který způsobuje tzv. antabusový efekt.
Hnojník
Hnojník obecný je jedlý, ale pouze pokud je uzavřený (Zdroj: Depositphotos)
  • Slzivka tříslová - vyskytuje se sporadicky ve smíšených lesích, patří mezi nejedlé až jedovaté houby.
  • Helmovka žlutonohá- najdeme ji ve spadaném listí smíšených lesů. Dužina začerstva páchne po chloru. Patří mezi nejedlé až mírně jedovaté houby.
Helmovka
Helmovka medonohá neboli žlutonohá (Zdroj: Depositphotos)
  • Krásnoporka ovčí - roste v lesním opadu. Můžeme jí nalézt nahloučenou v trsu. Je jedlá, ale poněkud tuhá.
  • Korálovec jedlový - na odumřelých kmenech jedlí lze tuto houbu nalézt od srpna do prosince. U nás se vyskytuje spíše v lesích typu Boubínský nebo Žofínský prales.
Korálovec
Korálovec jedlový opravdu vypadá jako mořský korál (Zdroj: Depositphotos)
  • Voskovka kuželovitá - má velmi proměnlivou barvu klobouku od zelené přes žlutou až po hnědočervenou špičku. Patří sice mezi jedlé houby, ale její slizký povrch houbaře nepřitahuje.
Voskovka
Voskovka kuželovitá, běžně známá jako klobouk čarodějnice vyniká množstvím barev na klobouku (Zdroj: Depositphotos)
  • Mísenka oranžová - je to jedlá, nápadně oranžovo červená různě zprohýbaná houba, přisedlá k substrátu, často pouze na holé půdě. Patří mezi ohrožené druhy a je zapsána do seznamu v Červené knize ohrožených druhů.
Mísenka
Mísenka oranžová vypadá jako maličká mistička (Zdroj: Depositphotos)

Publikováno: 17. 7. 2020, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová