reklama

Méně známé druhy hub, které můžeme u nás nalézt

Jistě téměř každý pozná hříbek, červenou muchomůrku nebo klouzek. Ale poznáte také ty méně známé nebo dokonce ohrožené a chráněné druhy hub? Seznámíme vás s těmi, na které můžete v našich lesích narazit, a i když mohou patřit mezi jedlé, rozhodně je nesmíte sbírat.

i (Zdroj: Depositphotos)
Méně známé druhy hub, rostoucích u nás (Zdroj: Depositphotos)

Méně známé druhy hub

V minulém článku jsme se dozvěděli, že je čas vyrazit do lesa a poohlédnout se, zda již některé druhy nevystrkují své hlavičky z mechu a listí. A protože někteří houbaři hlásí zajímavé úlovky, povíme si dnes něco o méně známých druzích hub, na které můžete také narazit. A dozvíte se, proč některé houby nesmíte sebrat, ačkoliv patří do skupiny jedlých hub.

Neobvyklé houby
i (Zdroj: Depositphotos)
O některých houbách ani netušíme, že existují

Ohrožené a chráněné druhy

Nejen stromy, keře a květiny patří do ohrožených nebo dokonce chráněných druhů. Platí to i o houbách. Zejména v našem pásmu se můžeme setkat vzácně například s hřibem borovým, který je chráněný. Je to houba, která roste v borových i listnatých lesích s písčitým podložím od května do listopadu. 

Jemu podobný a stejně chráněný je hřib bronzový. U nás se vyskytuje vzácně, častěji se s ním můžeme setkat v teplejších a slunných částech jižní Evropy.

Chráněný je hřib královský, který je dokonce zařazen do tzv. Červené knihy chráněných druhů. V Čechách roste vzácně, o to více se s ním můžeme setkat na Moravě.

Hřib borový
i (Zdroj: Depositphotos)
Hřib borový patří mezi vzácné a ohrožené druhy hřibů

Do ohrožených druhů zařadíme hřib přívěskatý, snadno zaměnitelný s tzv. babkou čili hřibem žlutomasým. Najdeme jej například v borůvčí smíšených lesů, ale u nás opravdu jen velmi vzácně. Stejně ohrožený je i kozák dubový, nápadný svým rozpraskaným tmavým kloboukem. 

Další z dlouhého seznamu chráněných a ohrožených druhů nalezneme na stránkách vyhlášky Ministerstva životního prostředí. Ochranu definuje a vymezuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, s pomocí prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb.

Kozák dubový
i (Zdroj: Depositphotos)
Vzácný a ohrožený kozák dubový se nesmí sbírat

Houby, o kterých mnozí z nás ještě neslyšeli

  • Destice chřapáčová - jedlá jarní houba, s ní příbuzná jedlá destice síťnatá. Vyskytuje se v nížinách smíšených nebo jehličnatých lesů v okolí tlejících pařezů a na kořenech jehličnanů.
Destice
i (Zdroj: Depositphotos)
Destice chřapáčová se dá zaměnit za jedovatý ucháč
  • Krásnorůžek lepkavý - nezkušení houbaři ho často zaměňují za jedlá kuřátka, avšak krásnorůžek je nejedlý. Roste na rozpadlých pařezech a svou sytě oranžovou barvou a tvarem, připomínajícím mořské korály je ozdobou lesů.
Krásnorůžek
i (Zdroj: Depositphotos)
Krásnorůžek lepkavý mají někteří houbaři za jedlý druh
  • Pstřeň dubový - lidově nazývaný volský jazyk, dubové maso nebo masojed. Je to jedlý parazit, rostoucí na kořenech listnáčů, často i velmi vysoko na kmenech, takže se obtížně sbírá.
  • Trsnatec lupenitý - má tužší, ale chutný třeň. Roste v listnatých vlhkých lesích, nejčastěji na dubu. Odtud také díky jeho hostiteli jiný název choroš dubový.
Trsnatec
i (Zdroj: Depositphotos)
Trsnatec se také označuje jako houba maitake
  • Šťavnatka pomrazka - je lupenitá, ale jedlá houba, která roste brzy z jara ve smrčinách a později i v smíšených lesích. Celá plodnice bývá často ušpiněná. Známá též pod označením uhelka nebo jiřina.
Šťavnatka
i (Zdroj: Depositphotos)
Šťavnatka březnovka je chutná a voní po medu
  • Lakovka ametystová - krásná sytě fialová houbička, na kterou narazíme v trávě i v lesích. Je jedlá a chutná.
Lakovka
i (Zdroj: Depositphotos)
Lakovka ametystová je jedlá a navíc i krásně barevná
  • Zvonovka jarní - nebezpečně jedovatá maličká houbička, zaměnitelná za špičku nebo penízovku. Způsobuje prudké průjmy a poškozuje játra a ledviny. Najdeme jí u lesních cest nebo v příkopech. Také označována jako závojenka.
  • Hnojník obecný - má typický podlouhlý válcovitý tvar, šupinatý klobouk a černé lupeny. Je jedlý, ale dá se zaměnit za nejedlý druh hnojníku strakatého, který svou barvou připomíná strakapouda nebo za hnojník inkoustový, který způsobuje tzv. antabusový efekt.
Hnojník
i (Zdroj: Depositphotos)
Hnojník obecný je jedlý, ale pouze pokud je uzavřený
  • Slzivka tříslová - vyskytuje se sporadicky ve smíšených lesích, patří mezi nejedlé až jedovaté houby.
  • Helmovka žlutonohá- najdeme ji ve spadaném listí smíšených lesů. Dužina začerstva páchne po chloru. Patří mezi nejedlé až mírně jedovaté houby.
Helmovka
i (Zdroj: Depositphotos)
Helmovka medonohá neboli žlutonohá
  • Krásnoporka ovčí - roste v lesním opadu. Můžeme jí nalézt nahloučenou v trsu. Je jedlá, ale poněkud tuhá.
  • Korálovec jedlový - na odumřelých kmenech jedlí lze tuto houbu nalézt od srpna do prosince. U nás se vyskytuje spíše v lesích typu Boubínský nebo Žofínský prales.
Korálovec
i (Zdroj: Depositphotos)
Korálovec jedlový opravdu vypadá jako mořský korál
  • Voskovka kuželovitá - má velmi proměnlivou barvu klobouku od zelené přes žlutou až po hnědočervenou špičku. Patří sice mezi jedlé houby, ale její slizký povrch houbaře nepřitahuje.
Voskovka
i (Zdroj: Depositphotos)
Voskovka kuželovitá, běžně známá jako klobouk čarodějnice vyniká množstvím barev na klobouku
  • Mísenka oranžová - je to jedlá, nápadně oranžovo červená různě zprohýbaná houba, přisedlá k substrátu, často pouze na holé půdě. Patří mezi ohrožené druhy a je zapsána do seznamu v Červené knize ohrožených druhů.
Mísenka
i (Zdroj: Depositphotos)
Mísenka oranžová vypadá jako maličká mistička

Publikováno: 17. 7. 2020, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová