Změna času a jeho historie je spojena s různými pocity a je přitom jedno, zda se jedná o změnu zimní nebo letní. A vzhledem k tomu, že jde především o emoce negativní, vyvstávají spolu se změnou otázky, proč tomu tak je a kdy to bude naposledy. K přechodu na letní čas by mělo dojít i letos, a to ze soboty 28. března na neděli 29. března. Co však bude dál, to se teprve uvidí.
Změna času, to je dlouhá historie (Zdroj: Depositphotos)
Změna času a jeho historie
Změna času - to je dlouhá historie. Je tu prý od toho, abychom ušetřili. Vzhledem k tomu, že kdysi byly energie skutečně drahé, změna času měla smysl. Dnes už to není pravda.
Změna času je skoro historie. Brzy dojde k jejímu zrušení
Kde vznikla myšlenka vedoucí ke změně času?
Ke konci 18. století Benjamin Franklin s lehkou ironií poukázal na to, že kdyby lidé v létě vstávali a usínali o hodinu dříve, došlo by k lepšímu využití denního světla. Sám o sobě však změnu času neprosazoval. To zkusil teprve o nějakých 120 let později jeden britský stavitel. Ani jemu se to však nepodařilo prosadit. Změna času byla nakonec zavedena až v průběhu první světové války, kdy bylo zapotřebí snížit spotřebu a výdaje za paliva.
První zemí, jež zavedla letní a zimní čas, bylo Švédsko. Nešlo však o trvalou změnu, po skončení války vše zajelo do původních kolejí. K opětovnému zavedení letního a zimního času došlo opět až v průběhu druhé světové války, přičemž v letech 1940 až 1942 u nás letní čas platil dokonce po celý rok. I v tomto případě byl však po skončení druhé světové války (přesněji v roce 1949) zrušen. V té podobě, jak ho známe dnes, funguje de facto od 1. 4. roku 1979, kdy nás potkala energetická krize. V roce 1996 došlo s ohledem na Evropskou unii k prodloužení letního času na sedm měsíců. Ke změně na zimní čas tak dochází až koncem října.
Přechod na letní čas v Česku probíhá vždy během posledního víkendu v březnu, kdy je v noci ze soboty na neděli čas posunut z 01:59:59 na 3:00:00. Konec letního času pak nastává během posledního víkendu v měsíci říjnu, kdy se v noci ze soboty na neděli ve 02:59:59 čas vrátí na 2:00:00. Stejně tomu je u všech států Evropy, kromě Islandu, Ruska, Běloruska, části Grónska, norských ostrovů Jan Mayen a Špicberků. Od střídání času již dávno upustili v Číně a v dalších zemích Asie (kromě Íránu), v Africe, ve většině zemí Jižní Ameriky (kromě Brazílie, Chile a Paraguaye) a od roku 2014 také v Rusku.
Ve Spojených státech amerických a Kanadě dojde k přechodu na letní čas o týden dříve a na zimní zase o týden později. Neplatí to však pro celou zemi. Zajímavé rovněž je i to, že na jižní polokouli v době, kdy máme letní čas, panuje čas zimní a naopak.
Původním důvodem pro zavedení střídání času byly energetické úspory během dvou světových válek. Když se však na tento důvod podívali energetici dnes, konstatovali, že skutečná úspora je v současnosti minimální či spíše žádná. Je tomu tak i proto, že se už elektrická energie nepoužívá pouze ke svícení. Podle odborníků má v současnosti mnohem větší vliv na spotřebu energií počasí.
Odborníci však zjistili, že změny času již nejsou zapotřebí
Zrušení střídání času
Pro zrušení střídání času se vyslovila valná většina Evropské unie. Evropská komise se po dlouhých úvahách rozhodla střídání času ukončit. Původně k tomu mělo dojít již v roce 2019, ale Evropská komise k tomu bohužel nenašla podporu členských zemí. A tak se posléze výbor rozhodl, že ke zrušení povinného střídání letního a standardního času dojde v roce 2021. Od tohoto data si jednotlivé země sami určí, jestli čas budou střídat, nebo si ponechají pouze letní čas, případně ten standardní. Česká republika se jednotného času dočká nejdříve až v roce 2022.
