Tuto oblíbenou rostlinku všichni jistě dobře známe. Pěstuje se v bytech, kancelářích i veřejných prostorech. Na první pohled upoutá zvláštním listy. Je to okrasná pokojová rostlina, která si u nás našla již své stálé místo.
Je to dobře známá okrasná rostlina z čeledi árónovitých (Araceae), která je velmi rozšířená a oblíbená pro svou nenáročnost.
Málokdo však ví, že se jedná o ovocnou rostlinu, která plodí chutné plody. Monstera má jako jediná z čeledi árónovitých jedlé plody. Pochází z pralesů Jižní Ameriky, kde se šplhá po stromech až do výšky 15 m. Monsteru pěstujeme v běžném substrátu po pokojové rostliny. Pravidelně ji přihnojujeme. Monstera je známá tím, že v bytě dobře snáší etylen obsažený například ve svítiplynu.
Monstera nesnáší přímé slunce, nedáváme ji proto raději na léto ven nebo jen do stínu stromů. Nejnižší teplota, kterou snáší je +10 °C. Rostlině je dobré dát nějakou oporu, po které se může pnout. Ideální je například tyč omotaná nějakým nasákavým materiálem – mechem nebo kokosovým vláknem, kterého se rostlina přichytí vzdušnými kořeny. Ty je dobré zvlhčovat.
Plodit vidíme většinou starší velké rostliny, např. v botanických zahradách. Ale už jsem viděl plodit i rostliny, které měly výšku jen asi 1 m. Květenství, které je samosprašné a objevuje se na koncích výhonu, je válcovitě chráněno bílým toulcem, takže připomíná květ kaly. Plod (správně se botanicky jedná o plodenství) je dlouhý asi 30 cm a 4 cm silný. Dozrává asi za 12 měsíců po odkvětu a má chuť mezi banánem a ananasem. Zralost poznáme podle odpadajících spodních šupin a podle charakteristické vůně.
Nezralé plody obsahují šťavelan vápenatý, který dráždí sliznici. Vlastníme-li větší rostlinu, můžeme se pokusit ji ke kvetení vyprovokovat hnojením hnojivy s vyšším obsahem fosforu (např. Kristalon plod a květ). Také není na škodu v zimních měsících omezit po dobu asi 2 měsíců zálivku.
