S přicházejícím jarem se můžeme ve volné přírodě setkat s „opuštěnými“ mláďaty. Ne vždy jsou ale skutečně opuštěná. Mnohdy se jen snaží rodiče odpoutat pozornost od mláďat a na malý čas se od nich vzdálí. Velmi často především ptáčata opouštějí svá hnízda dobrovolně. Jen mimo hnízdo se totiž naučí zdatně létat. Jaké mládě tedy potřebuje opravdu naši pomoc a kdy náš zásah krajně nevhodný?
Je pokaždé záchrana mláďat ve volné přírodě nutná? (Zdroj: Depositphotos)
Co dělat, když nalezneme opuštěná mláďata?
Ideální řešením v případě nalezu mláďat divokých zvířat je kontaktovat centrální dispečink Národní sítě záchranných stanic Českého svazu ochránců přírody ČR na tel. č. 774 155 155. Dispečeři ochotně pomohou a poradí, co máme v konkrétním případu dělat. Informace o záchranné stanici v místě nálezu můžeme najít i na webových stránkách https://www.zvirevnouzi.cz/, kde je interaktivní mapa České republiky s jednotlivými záchrannými stanicemi a pomůže nám konkrétní kontakt najít. Pokud nemáme přístup k internetu, můžeme také zavolat tísňovou linku 112, policii 158 nebo hasiče 150, a ti nám kontakt na některou ze záchranných stanic poskytnou.
Ještě před samotnou „záchranou“ bychom měli ale vědět pár informací, především o tom, které zvíře bude naši pomoc potřebovat a které nikoli.
Nalezená mláďata savců, jako jsou zajíčci, srnčata či mladí kolouchové, nejdříve pozorujeme. Můžeme po chvíli zjistit, že nejsou opuštěná, ale jen byla v daný čas bez matky. Nikdy na ně nesaháme, jen pokud mají zranění nebo zmateně pobíhají po okolí, potom je naše pomoc nutná.
Mládě ježka naši pomoc na jaře nepotřebuje, na podzim ale ano
Stejně tomu bude s mláďaty ježků, pokud na ně sáhneme, matka o ně již nebude mít zájem a mláďata uhynou. Může se stát, že mládě bude pravdu osiřelé, záleží na stáří a váze ježka, mnohdy si už sám poradí a najde dostatek potravy ve volné přírodě.
Pokud nám záchranná stanice doporučí vzít si zvíře domů, umístíme jej v přítmí a v tichu. Nenecháme mládě obtěžovat domácími mazlíčky ani malými děti. Pokud je zvíře těžce zraněné, je lepší vyhledat veterinární stanici a poté kontaktovat záchrannou stanici.
Jinak tomu bude u malých veverčat, která se mohou dostat mimo hnízdo v případě, kdy je matka přenáší do jiného hnízda a je po cestě vylekána, nebo vlivem silného větru. Svá vypadlá mláďata nechá napospas osudu, je tedy na nás jim pomoci. Nejdůležitější je mládě zahřát, nejlépe zabalit do oblečení, které máme při sobě a odnést na záchrannou stanici. Mládě ničím nekrmíme bez porady se záchranou stanicí. Běžně dostupnými mléčnými produkty bychom mohli mláděti ublížit.
Při nalezení mláďat ptáků, jako jsou drobní pěvci kosi nebo drozdi, vrabci nebo mladé sovy, především kalousi nebo puštíci, nemusí jít hned o osiřelé mládě. Často se na jaře právě mimo hnízdo učí létat a naší neodbornou manipulací můžeme mláďata ohrozit. Naši pomoc opravdu nepotřebují, protože se o ně rodiče vzorně starají. A pokud je v dobré vůli odneseme z místa nálezu, pracovníci záchranných stanic je poté pracně umisťují zpět k rodičům na původní stanoviště. Opět je lépe ptáče pozorovat a kontaktovat záchrannou stanici, která nám doporučí, zda mládě máme z místa odnést. Doporučí to v případě, že je mládě zraněné.
Mnohdy můžeme i my sami pomoci k tomu, aby nebylo nutné zachraňovat mláďata divokých zvířat a předejít tak problémům. Psy bychom měli mít na dohled a nenechat je zbytečně toulat volnou přírodou, kde se mohou nacházet mláďata srn nebo zajíců. Stejně tak kočku nebo psa na zahradě nenecháme dorážet na místo, kde se právě kosice stará o svá vylíhlá mláďata.
