Vánoční přání se posílá již od konce 19. století. Většinou napíšeme text: "Přejeme Vám veselé Vánoce a šťastný nový rok!". Samotnou pohlednici pak zakoupíme během předvánočních nákupů v papírnictví, v trafice nebo na poště. Poslání vánočního pozdravu se rok od roku prodražuje, proto se už většinou uchylujeme k zaslání sms nebo meilu. Přesto jednou či dvakrát za rok bychom mohli sednout s tužkou v ruce ke stolu a zkusit popřát tak, aby to bylo opravdu od srdce. A pokud si k tomu vyrobíme ještě přáníčko, bude adresát potěšen dvojnásob.
Trocha historie neuškodí
Na starém kontinentu se první komerční vánoční pohlednice objevila v roce 1843 v Londýně. Je na ní vyobrazená rodina popíjející z číší, protože obrázek lemuje vinné listí, lze usuzovat, že šlo o víno, přestože jednou z konzumentek je i malá dívenka, které dává napít pravděpodobně její matka. Nu co, v 19. století bylo možné leccos. Vánoční přání se postupně rozšířily do celé západní Evropy. Až o 30 let později se tento zvyk dostává do Ameriky. Zde je po pouhých šesti letech vyráběno již 5 miliónů kusů, jedním z motivů je i obrázek Santa Clause.
V naší zemi se na počátku 20. století objevují první pohledy, ovšem s německými nápisy. Nám známé Ladovy obrázky přicházejí do oběhu okolo 20. a 30. let.
Ještě před listopadovou revolucí každá rodina posílala i desítky vánočních přání. Mnohdy opomenutí na některého člena širší rodiny znamenalo spoustu problémů. Patřilo to téměř ke společenské nutnosti, a pokud některý adresát nenašel právě tu vaši, mohl si tuto skutečnost vyložit jako znak nezájmu. Tehdy ještě pošta zásilky neztrácela, takže vymlouvat se na nedoručení vinou pošty bylo považováno za hloupou výmluvu. Mnohé návštěvy u babiček pak znamenaly vyslechnout si předčítané texty z přáníček ostatních členů rodiny a komentáře - "Ta/ten píše!", "Ježíš, ve slově zdraví se píše měkké "i"!", apod. Ovšem také jsme se dozvídali, kde čekají přírůstek do rodiny, popř. kdo již není mezi námi. I k tomu sloužily pohledy.
Jako malá jsem z pohledů vyráběla různé krabičky, ze zvlášť povedených obrázků jsme si vystřihovali pejsky a kočičky a lepili je do bloků. Pohlednic bylo všeobecně dostatek, výběr pak malinko užší, přesto o vánocích jsme na vesnici pohledy nakupovali se značným předstihem, týden před Štědrým dnem to bylo již nedostatkové zboží.
Dnes je možné si pohlednici nebo vánoční přání vyrobit, o to víc pak potěší, když ten náš výrobek najdeme u babičky za sklem zasunutý ještě příští rok. A je nám úplně jedno, že dostaneme vynadáno, že Vánoce se píší již od války s velkým písmenem na začátku. Přesto posílat vlastnoručně vyrobená přání nebylo vždy možno. U nás ještě za doby socialismu byl tento způsob dokonce zakázán, později byl zákaz zmírněn na "Není doporučeno!". Naopak v ostatních zemích byla handmade postcard ceněným úlovkem a stála na čestných místech ve sbírkách pohledů.
Poštovní známky
S vánocemi a posíláním vánočních přáníček souvisí i speciální edice vánočních známek. Některé státy vydávají pamětní známky k Vánocům. I já dnes, když posílám pohledy, raději nalepím tematickou známku (ať už ke svátkům Vánočním, tak třeba Velikonočním). Určitě se na pohledu vyjímají lépe, než třeba portrét prezidenta, který byl především v minulém století téměř povinností.
Pro mě ovšem větší cenu než vánoční známka má vánoční razítko. Již několik let posílám pravidelně várku pohledů na poštu Boží Dar. Jak ráda pak dostanu do schránky své vlastní přání, které jsem si napsala, ovšem ozdobené božídarským razítkem. Pohledy samozřejmě schovávám. Vytvářím si tak sbírku, která pro mě bude mít za pár let určitě mnohem větší cenu, než třeba sbírka ubrousků, ze kterých jsem po dvou letech začala postupně jednotlivé kusy používat na zabalení svačiny dítku do školy. Samozřejmě to byly ještě ubrousky bílé s jednoduchým motivem. Ovšem dnes ceněné o to víc. Kdo to ale mohl vědět. Přesto pohledy s vánočním razítkem vypovídají i to, v jakém období jsem se nacházela, dle textu mohu posoudit, co pro mě bylo v tu dobu důležité.
A ač sama vánoční přáníčka i vyrábím, neposílám je. I u mě platí rčení, že kovářova kobyla chodí bosa. A tak každý rok vybírám z nabídky pohlednicového sortimentu ty nejhezčí kousky, abych je opatřila méně či více poetickým textem, mnohdy sestaveným do básničky a rozesílám do všech koutů naší republiky.
Náš tip:
Pokud byste chtěli také získat vánoční razítko, není nic jednoduššího. Vánoční pohled pro své blízké, které chcete mít ozdobené speciálním vánočním razítkem, vložíte do ofrankované obálky s adresou VÁNOČNÍ POŠTA BOŽÍ DAR 1, PSČ 362 62. Každý pohled musí mít nadepsanou adresu a nalepenou platnou známku. Na poště místo klasického razítka použijí na oražení známky razítko vánoční a postarají se o rozesílku.
A ještě několik veršů, které se na pohlednicích, v meilech či v sms objevují:
- Krásné svátky vánoční, pěknou cestu z půlnoční,od Ježíška velký ranec, na Silvestra pěkný tanec,od muziky lehký krok a pak šťastný nový rok
- Co to cinká, co to zvoní, kouzlo Vánoc jako loni,tichá chvíle k zastavení, závan štěstí nad něj není.
- Letí Ježíšek s nadílkou, vrtí při tom prdýlkou, žízeň má prý jako trám, letí, letí přímo k Vám. Jestli čekáš nadílku, nech za oknem lahvinku.
- Na nebi svítí vánoční hvězdička a lidé na zemi otvírají srdíčka. Pro pokoj, pro lásku, pohlazení – ať štěstí Vánoc náš život změní!
- Štěstí a radost, lásku a něhu, ať vám přinese vánoční sen.Vaše štěstí najdete na vločkách sněhu, ať šťastný je Váš Štědrý den.
Zdroj informací: České tradice, www.bozidar.cz, pozdravodjeziska.cz
Publikováno: 14. 12. 2022, Autor: Pavlína Wagnerová Málková, Katka Dachovská a Lucie Šichtancová (text a foto), Profil autora: Pavlína Wagnerová Málková