Dokážete si poradit se stopami zvěře v našich lesích?
Procházka lesem je balzámem na duši. Každý člověk nejednou dýchá vůni jehličí, prochází se po lesních cestičkách a objevuje otisky tlap a drápků. V našich podmínkách žije v lese mnoho druhů zvířat. Jen málokdo se však dokáže v této problematice orientovat. Poznáte podle stopy, s jakým zvířetem máte tu čest? Měli bychom se obávat nebo se vydat po stopách otisknutých ve sněhu či blátě? Pokusíme se vám zde zjednodušeně objasnit, s jakými stopami zvěře v našich českých lesích se můžete setkat.
Dokážete si poradit se stopami zvěře v našich lesích? (Zdroj: Depositphotos)
Stopy zvěře sudokopytníků
Mezi časté stopy zvěře, které můžeme vidět například v lesích, patří stopy sudokopytníků. Jedná se o největší žijící zvěř v našich lesích. Sudokopytníci se značí párovými kopyty. Jejich nohu tvoří tedy kopyta (spárky) a drobné rohovité útvary ležící za nimi (paspárky).
Jelen evropský - stopy jelena lesního jsou ze všech kopytníků největší, ovšem když nepočítáme losa evropského, který se však u nás nevyskytuje. Přední část jelení stopy je okrouhlá. Své paspárky otiskuje jen výjimečně, a to hlavně v měkkém hlubokém podkladu.
Srnec obecný - srdcovitým otiskem se značí srnec obecný. Jeho stopy jsou nejmenšími stopami sudokopytníků v naší přírodě. V porovnání s jeleními stopami jsou menší a štíhlejší.
Prase divoké - ve stopě se otiskujíspárky, přesahující šířku vlastního kopyta. Šířka kroku je 5 – 20 cm a délka kroku 40 – 80 cm.
Na rozdíl od kočkovitých šelem uvidíme ve stopách psovitých šelem vždy obtisknuté drápy. Většinou bývají přední stopy větší a širší než zadní.
Liška - stopy lišky připomínají stopy menšího psa. Rozdílem však jsou dva prostřední prsty posunuté více dopředu, proto se stopa lišky stává užší a podlouhlejší.
Vlk - stopa vlka je čtyřprstá, i když má vlk prstů pět. Je to způsobeno tím, že je první prst posazen hodně vysoko na noze, tudíž se neobtiskuje. Vlčí stopy se dají snadno splést i se stopami velkých psů, které jsou jim velmi podobné.
Stopy lasicovitých šelem
Lasicovité šelmy s pětiprstými končetinami se nejčastěji pohybují poskoky (kromě jezevců). Vznikají při nich stopní dráhy, tedy dvojice stop, jejichž vzájemná vzdálenost závisí na rychlosti pohybu.
Vydra - nejčastější výskyt stop vydry říční je poblíž potoků a vodních nádrží. Otisk pátého prstu je velmi nevýrazný.
Jezevec - má pětiprstá chodidla s dlouhými drápy stejně jako medvěd. Celá plocha jeho chodidla se otiskuje v zadních stopách.
Kočka divoká a domácí - stopy těchto dvou druhů jsou prakticky totožné. Ale na rozdíl od kočky domácí má kočka divoká mírně větší stopu. Obě dvě kočky mají trojlaločně dlaňový mozol.
Rys ostrovid - na rozdíl od kočekmá mnohem větší a téměř oválné otisky stop. Uprostřed tlapy má dlaňový mozol, který má tvar zakulaceného trojúhelníku s mírnou prohlubní na vrcholu. Jeho drápy se otiskují pouze ve výjimečných případech.
Havran - stopy havrana jsou velmi podobné stopám vrány. Díky tomu, že sbírají potravu na zemi, jsou jejich stopy krásně vidět, hlavně v zimě. Stopy jsou dlouhé asi 7 cm a široké zhruba 3 cm.
Sluka - má pravidelné stopy, které se kvůli jejímu skrytému životu objevují převážně v mokré půdě. Vždy se poblíž jejích stop nachází také vpichy zobáku.
Čejka - při chůzi neotiskuje ve své stopě zadní prst, přičemž stopa je dlouhá asi 4 cm. Vyskytuje se na polích, v okolí louží a na loukách. Mezi vnějším a středním prstem může být vidět malá blanka.
Sova - stopa se vyznačuje 4 prsty, rozdělenými vždy po dvou. Připomíná písmeno X. Soví stopy se nenachází příliš často, ale dají se opravdu dobře poznat, a to na první pohled. Spolu se stopami se také otiskuje opeření prstů nohou, avšak pouze v sypkém povrchu.
Volavka - tři prsty s jedním otočeným dozadu tvoří stopu volavky. Jedna její stopa je dlouhá 15 – 16 cm a široká do 10 cm. V otisku stopy jsou většinou vidět všechny drápy.
Kachna - stopa je dlouhá 8 cm a mezi prsty jsou patrné plovací blány. Zadní prst směřuje směrem dozadu.
Husa - šířka její stopy je 8 cm a délka 9 – 12 cm. Její krátký zadní prst vypadá po otisku jako otisk od velké kachny.
Racek - tupě ukončený konec stopy a otisknuté drápy předních prstů jsou rozdílem mezi stopou racka a husy. Racek má pouze tři prsty s plovací blánou.
Bažant - jeho silné nohy tvoří zrohovatělá kůže. Má 6,5 – 9 cm dlouhou stopu a 8 cm širokou. V otisku jsou zřetelné jeho drápy a také bříška článků jednotlivých prstů.
Jeřábek - na rozdíl od tetřeva a tetřívka jsou jeho boční prsty severnější. Stopu má širokou 4 – 5 cm a dlouhou 5 – 6 cm.
Tetřev - vnější prsty tetřeva svírají úhel 80°. Jeho stopa je dlouhá 10 cm a od října do dubna jdou vidět i zrohovatělé destičky po stranách prstů neboli třásničky.
Tetřívek - zadní prst není ve stopě vždy vidět. Jeho prsty svírají úhel 60° a stopa měří 7 cm
Zajíc - stopu zajíce si mnozí lidé pletou se stopou psa, protože je celkem velká a nechybí ani drápy. Díky svým silným zadním nohám se efektivně pohybuje skokem.
Veverka - před své přední nohy klade při hopkavém pohybu nohy zadní. Ve výsledku můžeme vidět stopu ve tvaru V.
Myšice - zadními tlapkami dělá stopy vpředu a svým ocasem vytváří mezi stopami rýhu. Její zadní stopa měří asi 1 - 2,5 cm.
Ondatra - u vody můžeme najít stopu přední tlapky, přešlápnutou otiskem tlapky zadní. Přerušovaně za zadní tlapkou je vidět otisk ocasu.
Ježek - v jeho stopách zadní tlapka opět překrývá přední tlapku, kterou tvoří pět prstů společně s drápky. Ty jsou v otisku zřetelně vidět. Jeho přední tlapka měří 2 - 2,5 cm a zadní 3 - 4 cm.
Otisky medvědích tlap připomínají stopu lidského chodidla. Rozdílem jsou však dlouhé viditelné drápy. Přední část chodidla s prsty i drápy se otiskuje u přední končetiny. V zimním období jsou stopy těchto zvířat vidět jen velmi ojediněle a velice těžko se hledají. Medvědi totiž v tomto ročním období spí zimním spánkem.
I v Receptáři prima nápadů se hovořilo o stopování:
