Ztracení a znovuobjevení Tři králové
Na 6. ledna připadá svátek Tří králů, kterým končí a vrcholí Vánoce, jejichž je dvanáctým dnem. V mnoha domácnostech se v tento den odstrojuje vánoční stromek a schovávají adventní věnce a další sváteční dekorace. Pokud se to neudělá v tento den, měly by zůstat až do Hromnic, tedy 2. února. Nazývá se také svátkem zjevení Páně, protože dle křesťanských tradic jde o připomenutí okamžiku, kdy se Kristus zjevuje všem a je králem všech, kteří jsou mudrci zastupováni – tedy bezvěrců i jinověrců.
Dlouhou dobu se ale stále objevují zmínky o dvou až čtyřech mudrcích, ve východních církvích se číslo šplhá až ke dvanácti. Až později, někdy ve 3. století, církevní spisovatel odvozuje jejich počet:
- tři - od počtu darů, které přinesli - mělo to být zlato jako symbol pevného skupenství, kadidlo plynného, myrha kapalného, a protože se používá při pohřbech, nese ji černý mudrc.
- Jinde je zlato symbolem úcty, jako vzácný kov je znamením stálosti a neporušitelnosti. Kadidlo je vyznáním víry v Ježíše jako boha, také symbol modliteb stoupajících k Bohu. Myrha pak symbolizuje Utrpení Krista a jeho ukřižování.
- Číslo tři se dále odvozuje někde od tří fází lidského života, pak bývá jeden král mladý, druhý středního věku, třetí starý.
- V některých výkladech představovali minulost, současnost a budoucnost.
Že jde o krále, je uváděno dokonce až v šestém století, do té doby šlo o mudrce, učence, mágy či hvězdopravce. Jejich jména - Kašpar, Melichar, Baltazar - se objevují až v 7. století v lidových vyprávěních, oficiálně se objevují až ve století dvanáctém. Ze stejné doby pochází i určení darů jednotlivých mudrcům.
Tradice tříkrálové
Se svátkem Tří králů se pojí mnoho tradic, které jsou ale kromě obchůzky dětí převlečené za tři muže, spíše neznámé. Většinou se jednalo o věštění budoucnosti:
- Nejznámější tradicí na svátek Tří králů je ve střední Evropě jejich procházení obcemi a značení dveří domů a chlévů. Značky se píšou posvěcenou křídou, a to buďto česky K, M, B, nebo latinským opisem C, M, B, přičemž před každé, nebo za každé písmeno se ještě přidá křížek, není to tedy plus, jak si asi mnozí z nás myslí. Celé označení slouží jako požehnání a křížky jsou symbolem Nejsvětější trojice, Otce, Syna a Ducha svatého.
- Některé prameny uvádějí, že se nejedná o iniciály jmen, ale o zkratku požehnání „Christus mansionem benedicat“, což v překladu znamená „Kristus žehná tomuto domu“. Každopádně jde zřejmě o tradici s pohanským základem, kdy bylo zvykem opatřovat dveře nápisy, aby se jim vyhnulo neštěstí, křížky jsou pečetí proti zlu.
- Celá tradice koledování má v Čechách kořeny na konci 16. století, kdy na obchůzky chodili žáci s hvězdou, v 17. století jsou potom vedeny obchůzky řemeslníků a dělníků, rovněž s hvězdou. Někdy se k obchůzkám přidávaly i vánoční hry o příběhu Tří králů a zpívání písně „My tři králové jdeme k vám“.
- V dřívějších dobách se za tři krále převlékaly především chudé děti, které si tak mohly vykoledovat ještě jídlo, které by jim ulehčilo v zimním období.
- Další tradicí, která se udržuje v některých místech, je průvod tří králů, který prochází vesnicemi a je zakončený představením u jesliček.
- Méně známým zvykem je věštění délky života. Členové rodiny zapálí stejně dlouhé svíčky, komu shoří nejdříve, bude odnesen Moranou - smrtí jako první. Dále se dle chování svíce dalo určit, kam se dotyčný dostane – jasný plamen a dým stoupající vzhůru značil nebe, prskání, kolísavý plamen a klesající dým věštil peklo.
- Také zdraví se v tento svátek dalo upevnit, a to buď potopením do řeky, nebo trochu mírnějším způsobem – vypitím posvěcené vody z kostela na prázdný žaludek.
- Děvčata se v tento den ještě ráno před východem slunce omývala sněhem, tento rituál jim měl přinést svěží a bílou pleť.
- Tradičním pokrmem býval na Tři krále stejně jako na Velikonoce mazanec, do kterého se vkládala mince. Ten, kdo ji našel, byl pak tím vyvoleným, který kropil domy svěcenou vodou a psal značky na dveře.
- Stejně jako na Vánoce se lilo olovo.
- Tříkrálová mše byla také jedním ze zvyků, nešlo jen o vzájemné setkávání, ale také o posvěcení křídy, myrhy, vody, kadidla a zlatých předmětů. Křída posvěcená na Tři krále sloužila jako lék – dávala se dobytku proti uhranutí, ženy v šestinedělí ji nosily zavěšenou na krku, aby nebyly uřknuty, v kolébce zase sloužila jako ochrana před divoženkami. Zároveň se s ní psala formule na dveře. Posvěcenou vodou se kropily stromy a úly, aby byla zajištěna úroda a ochrana. Domy a stáje potom ochraňovala před ohněm. Kadidlo sloužilo k vykuřování domů před zlými duchy, poté se zahrabávalo pod stromy, aby měly plody. Myrha našla využití při balzamování.
Tříkrálová sbírka
Tradice obchůzek na Tři krále se na čas přerušila a znovu se objevila v novém tisíciletí, roku 2000, díky katolické církvi a dostala podobu charitativní sbírky. Výtěžek, který malí králové přinesou v pokladničkách, jde k lidem, kteří jsou v těžké životní situaci.
