Ke Štědrému dni se pojí mnoho pověr a tradic. Sám o sobě je celý den magický, a to nikoliv pro dary, které na nás v jeho závěru pod stromkem čekají, ale pro zázrak, kterým bylo narození Páně následujícího dne. Připomeňme si proto alespoň nějaké tradice, které se dříve dodržovaly i ty, které dodržují v některých domácnostech dodnes. A na závěr nezapomeneme poděkovat a popřát.
Přejeme pokoj lidem dobré vůle (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Každá pověra či tradice se na Štědrý den dělala z jediného důvodu. Zajistit rodině i hospodářství blahobyt, odehnat nemoci či dokonce smrt. V dnešní době médií a internetu se bohužel tradice vytrácí a vše se zakládá na hmotných věcech. Zkusme do našich zvyklostí zařadit i některé z těch, které byly běžné u našich předků. A že je z čeho vybírat.
Na zajištění plodnosti a bohatství se myslelo už při základních činnostech. Například při zadělávání kynutého těsta hospodyně hladily rukama na zahradě ovocné stromy a volaly: „Stromečku, obroď, obroď!" Při přípravě štědrovečerní tabule se pod každý talíř vložila šupina, aby se rodiny držely peníze. Tento zvyk se drží dodnes, kdy si šupinu vkládáme do peněžen s nadějí, že se nám korunky pomaleji rozkutálejí.
Dříve se jako součást večeře servírovaly luštěniny pro zajištění úrody a peněz v příštím roce. V současnosti spousta rodin dodržuje tuto tradici spíš na Nový rok, kdy se k obědu podává čočka s uzeným masem. Po večeři hospodář rozkrojil jablko na tolik dílů, kolik bylo členů rodiny, každý svůj díl snědl, aby se za rok opět všichni sešli. Kdo nedal na Štědrý den nikomu dar, do roka skončil v bídě.
Jídlo, které zbylo ze štědrovečerní večeře, se zakopalo do země u ovocného stromu, k jeho kořenům, popřípadě na kraji pole. Díl jídla se dávalo hospodářským zvířatům, část se házela do ohně a vody, aby se naklonily přírodní živly, tyto zvyklosti se měnily kraj od kraje. Jinde se třáslo ovocnými stromy, což mělo také zajistit bohatou úrodu.
O Štědrém večeru nosil hospodář s otevřenými kapsami, aby mu do nich napadalo štěstí. Na Štědrý den se nesmělo prát a věšet prádlo, aby se nikdo neoběsil; vymetat chlévy a stáje, aby dobytek nekulhal; doma zametat, aby se nevyhnali duchové mrtvých, kteří v tento den přichází navštívit živé; šít ani plést, aby myši nezničily výsledek.
Prostíralo se pro sudý počet lidí, to když kolem obcházela smrt, aby neodnesla lichého člena rodiny. Při večeři nesměl nikdo vstát od stolu, dokud všichni nedojedli, aby rodina zůstala pohromadě. Nebo nesměla vstát hospodyně, aby slepice nesly. Nohy slavnostně prostřeného stolu se svazovaly řetězem, aby rodina zůstala pohromadě.
A tak by se dalo pokračovat. Nesmíme zapomenout ani na důležitou tradici, kterou je poděkování. A té se musíme držet i my. Chceme poděkovat vám, našim milým čtenářům, že nám zůstáváte věrni. Že se vracíte na naše stránky, kde čerpáte spoustu nápadů i inspirací. Přejeme vám krásné Vánoce a ať se ve zdraví sejdete u štědrovečerní večeře se svými milovanými. Zavzpomínejte na ty, kteří již nejsou mezi vámi, potěšte se daným okamžikem a do Nového roku vykročte tou správnou nohou.
