Boží hod vánoční nastává v první vánoční svátek, tedy 25. 12., den po Štědrém dnu. Jde o den oslavy narození Ježíše Krista. Na rozdíl od jiného světa však u nás zůstává trochu ve stínu Štědrého večera.
V minulosti se v tento den nikam nechodilo, rodina trávila svátky pohromadě doma, odpočívala a rozjímala. Dnes je tomu jinak, dnes se chodí po návštěvách. Boží hod vánoční je tím nejvýznamnějším ze tří hodů, které křesťanský kalendář zná. I když k tomu jeho pojmenování láká, ve skutečnosti nemá s hodováním nic společného.
Pochází totiž z praslovanského god, což znamenalo čas nebo také časový úsek. Později se tento význam proměnil v označení “pravý čas” nebo také “vhodný čas” ke slavení. Odtud už je jen krok ke slovu svátek.
Boží hod vánoční je pro křesťany skutečným začátkem Vánoc
Je totiž dnem narození Ježíše Krista Vykupitele. A je to důkaz toho, že i přes veškerou snahu o potlačení mnohem starší tradice se to církvi nakonec u nás nepovedlo. Církev ho začala slavit až od sedmého století. Naše tradice a zvyky se u nás stále více pojí s oslavou slunovratu. V kostelích se v tento den stavěly betlémy a hrály se různé vánoční hry, které měly většinou podobu pásma scén spojených s narozením Ježíše a koled.
Věřící v tyto dny ve větší míře navštěvovali kostely a přistupovali ke svatému přijímání. Podle církve měl člověk Boží hod trávit v tichu, klidu a v míru rozjímat o příchodu Mesiáše na svět. Dodnes papež v tento den z balkonu baziliky svatého Petra ve Vatikánu pronáší tradiční vánoční poselství Urbi et Orbi, jímž požehnává všem věřícím z celého světa.
Podle lidových tradic se v tento den nemá pracovat. Nesmí se ani uklízet, stlát postele nebo sklízet ze stolu. Pokud v tento den v ohništi vyhasl oheň, nikdo si ho netroufl znovu rozdělat. V tento den bylo naopak vhodné se celý den válet v pyžamu. Lidé totiž měli po náročných přípravách na Vánoce odpočívat a užívat si sváteční atmosféry.
Nikde v ten den nesmělo viset žádné prádlo, protože se věřilo, že by to do domu přineslo neštěstí. Návštěvy na rozdíl ode dneška byly v tento den ve skutečnosti zapovězené. A pokud už tedy někdo přišel, měl přinést koledu a popřát šťastných a veselých svátků narození Pána Krista. Dnes je však tento den naopak návštěvní. Lidé obvykle navštěvují příbuzné a přátele. Je tomu tak proto, že v průběhu roku na taková setkání nemají čas.
Je sice pravda, že řada domácností 25. 12. dojídá to, co se na Štědrý večer ještě nesnědlo, tradice jsou však spojeny s jinými pokrmy. Tradičním jídlem připravovaným na Boží hod vánoční je pečená husa se zelím a knedlíkem. Pokud nemáte rádi husu, zvolte jiného opeřence. V Čechách, na Moravě, i ve Slezsku se servírovala i tradiční svíčková s houskovým knedlíkem, vepřová pečeně nebo také vánoční šunka.
Boží hod je den dobrého jídla, pohody a setkávání s přáteli
Pranostiky spojené s Božím hodem
Mráz na Boží narození - zima se udrží bez proměny.
Když na Boží hod prší, sucho úrodu naruší.
Padá-li na Boží narození sníh, hodně obilí bude na polích.
Jasné Vánoce - hojnost vína a ovoce.
Na Boží hod vánoční vítr od západu přinese mor, od východu válku, od půlnoci hlad, od poledne dobrý rok.
Podle počasí dnů a nocí od Božího narození do svátku Tří králů určuje se počasí pro 12 měsíců příštího roku.
Ve vinařských krajích sledovali věřící během mše v kostele pronikající sluneční paprsky skrz okenice. Pokud ozářily při mši faráře, bylo to znamení hojné úrody nadcházejícího roku.
