Čerti a Mikuláš patří k tradičním českým vánočním tradicím. Traduje se u nás již po několik století. A české děti Mikuláše milují skoro stejně jako Vánoce. Mysleli jste si, že takové čerty nebo Mikuláše (snad kromě Slovenska) nikde jinde v Evropě neuvidíte? Není to tak docela pravda. Víte, odkud se Mikuláš vzal? A odkud se vzali čerti? Zjistili jsme, jak to s čerty a Mikulášem ve skutečnosti je.
Mikuláš a čert obcházejí 5. prosince lidská obydlí a obdarovávají hodné děti (Zdroj: Depositphotos)
Čerti a Mikuláši chodí tradičně 5. prosince
Již po několik staletí u nás chodí čerti a Mikuláš spolu s anděly. Děje se tomu tak v předvečer svátku svatého Mikuláše. Dětem za dobré chování, zazpívanou písničku nebo zarecitovanou básničku dávali drobné dárky, především sladkosti. Pokud děti zlobily, čerti trochu strašili a vedle sladkostí nadělili i nějaké uhlí.
Mystické postavy čertů, Mikuláše a anděla se zjevují v prosinci
Odkud se vzala tato tradice?
Je těžké přesně definovat, odkud se tato tradice přesně vzala. Pravděpodobně je kombinací několika směrů. Její cíl je však jasný, naučit děti rozlišovat dobro a zlo, věci správné a nesprávné.
Kde se vzali čerti?
Víte, že čerty v podobě, jaké je známe my, nikde jinde ve světě neznají? Všude ve světě jsou to ďáblové a satanové, s nimiž není spojeno nic dobrého. Čeští čerti jsou však jiní. Vychází totiž ze slovanského folkloru, jenž s těmi křesťanskými ďábly nemá příliš mnoho společného. Naši čerti totiž nemusí být zlí. Jsou spravedliví, někdy poťouchlí a svým způsobem se hodným lidem umí odvděčit. Čeští čerti se nepodobají jihoněmeckému (a rakouskému) Krampusovi, který také doprovázel jejich Mikuláše. Krampus zlobivé děti podle německé tradice jedl a kolem 22. 12. se pak měnil v normální lidskou bytost, která si nic nepamatovala. Krampus je stejně jako čert rohatý muž s drápy, ocasem a kopytem. Pravdou však je, že Krampusové jsou mnohem děsivější, než čeští čerti.
Ďábelská zjevení v podobě čertů krampusů je jen pro silné povahy
Hlavní hrdinou tohoto dne je však Mikuláš
Mikuláš k nám dorazil ve 13. století z Německa. Bylo to právě v Porýní v 10. století, kde se Mikuláš objevil v klášterních školách vůbec poprvé. V rámci chlapeckých biskupských her každý rok jeden z žáků nosil biskupskou berli, s níž byl svatý Mikuláš zpodobňován nejčastěji. Svátek se však ustálil až od třináctého století. Chlapec s berlí měl za úkol kárat zlobivé a odměňovat hodné. K Mikuláši se později připojili dva pomocníci v podobě čerta a anděla. Nutno však říct, že kult svatého Mikuláše je ve skutečnosti mnohem starší. V průběhu dvou století (po jeho smrti) se rozšířil po celé řecké církvi, aby se následně rozšířil do slovanských zemí. Nejvíce ho přitom uctívali v Rusku, kde je od 8. století patronem země. Povědomí o Mikuláši mají i v Itálii, kam italští piráti v jedenáctém století přinesli jeho ukradené ostatky. Ty jsou ostatně dodnes uloženy v bazilice svatého Mikuláše v Bari.
Svatý Mikuláš byl biskup, který se narodil v polovině třetího století v dnešním Turecku do rodiny zbožných a bohatých křesťanů. Po smrti svých rodičů Mikuláš velkou část zděděného majetku rozdal chudým a potřebným. Nestál však o vděk, a proto se vydal na pouť do Palestiny. A tak se stalo, že v maloasijském městě Myra zemřel biskup. Novým biskupem se zde měl stát ten, kdo jako první následujícího rána vejde do chrámu. A tak se i stalo. Byl to Mikuláš. Ten se sice nejprve úřadu bránil, ale nakonec svou novou roli přijal a poctivě ho vykonával až do své smrti. Dožil se přitom úctyhodného věku vyššího než devadesát let. 6. 12. byl pro svou víru umučen. Proto se v tento den slaví jeho svátek. Chodí v různých zemích světa, odlišně oblečen, nese dokonce i různá jména, co však mají společné, je rozdávání dárků.
Mikuláš je patronem Ruska, Lotrinska, ministrantů, dětí, panen, poutníků, cestujících, advokátů, soudců, notářů, obchodníků, lékárníků, hostinských, obchodníků s vínem, parfémy, lodníků, rybářů, námořníků, mlynářů, vorařů, pekařů, řezníků, sládků, lihovarníků, sedláků, tkalců, obchodníků s krajkami a suknem, kameníků, dělníků z kamenolomů, knihařů, knoflíkářů, hasičů a zajatců. Mikuláš chrání svatby, a také lidi před nebezpečím na moři, nebezpečnou vodou i před zloději. Napomáhal ke zpětnému získání ukradených předmětů.
Možná jste to nevěděli, ale v minulosti se dárky na Štědrý den nedávaly. Něco málo dostávaly děti v den svaté Barbory a pak na svatého Mikuláše. Šlo povětšinou o jablka, oříšky, marcipánové figurky čerta nebo Mikuláše a jiné sladkosti. Děti čertům a Mikulášům nezpívaly, ani nerecitovaly, ale modlily se.
Zvyk věšet punčochu ke kamnům se traduje už od středověku
Kde kromě nás slaví Mikuláše?
Svatého Mikuláše oslavují i v jiných zemích. Pravdou však je, že má však odlišnou podobu. Je tomu tak třeba v Nizozemí, kde jej slaví druhou listopadovou sobotu, kdy tam Mikuláš přijíždí na své lodi ze Španělska, kde přebývá přes léto. I v Nizozemí naděluje dárky večer pátého prosince, stejně jako u nás, tamní dárky však mnohdy překonají Ježíška. V Nizozemí mu však neříkají Mikuláš, ale Sinterklaas. Doprovází ho Černý Petr, což prý byl maurský služebník.
Ve Švýcarsku pro změnu Mikuláše doprovází vousatá postava v černé kápi, které se říká Schmutzli a v Belgii pak Taťka rákoska.
Mikuláše znají také v Polsku. Tam mu říkají Mikolaj a dárky dětem schovává pod polštář, případně do velké ponožky. Někdy se po jeho boku objeví Sněhová vločka, která je jistou obdobou našeho anděla. Hodné děti se vedle sladkostí mohou těšit i z menších hraček nebo knížek. Zlobivé nedostanou nic. Čerty však v Polsku neznají.
V Rakousku, a také i v Chorvatsku, Bavorsku a Maďarsku, Mikuláše doprovází Krampus a guatseltrager, což je nosič sladkostí. Zvyky tamních dětí se podobají těm našim, protože děti tam jsou zvyklé stavět před dveře boty, které Mikuláš v průběhu noci naplní sladkostmi.
Mikuláš nosí hodným dětem dárečky, ty zlobivé odnesou čerti
V Americe se Mikuláš proměnil v Santu
V Americe se svátek svatého Mikuláše poněkud zvrhnul. Mikuláš se tam proměnil v Santa Clause. Jeho jméno přitom bylo odvozeno z holandského Sinterklaas, zkratky pro Saint Nicolaas. A jelikož Mikuláš nosil biskupské roucho, původní Santa ho nosil také, ale v průběhu let si prošel několika módními proměnami. Nakonec vypadá tak, jak ho známe dnes. Svatý Mikuláš dárky o Vánocích nenosí pouze ve Spojených státech amerických, ale i ve Velké Británii, ve Švédsku a jinde.
Strašení s čerty by to nemělo nikdy zajít do extrémů. Mělo by jít maximálně o takové bububu. Ukázat dětem, co je dobro a co je zlo. Že zlo bývá potrestáno a dobro naopak odměněno.
