V dnešní době se jako dekorace na hrob hodí už skoro každá květina, ale my budeme dávat takové, které alespoň chvilku vydrží svěží a krásné. Budeme se věnovat nejen dušičkovým květinám, ale i těm, které se na hrob mohou dávat po zbytek roku.
Na hrob jsou vhodné téměř všechny květiny (Zdroj: Depositphotos)
Nejprve si řekneme, které květiny na hrob vhodné nejsou vůbec. Ne snad z hlediska květin samotných, neboť všechny jsou krásné a dekorativní, ale hlavně proto, že některé květiny mají specifické nároky na pěstování, a ne všechny vydrží být dlouho pěkné. To se týká především řezaných květin. Jakmile jednou květinu uřízneme, ani v sebekrásnější kytici nevydrží déle než několik dní. Pokud tedy budeme dávat na hrob květiny řezané, musíme počítat s tím, že za týden z ní bude nevzhledné košťátko. Kdo nemá čas chodit na hřbitov, a přesto chce mít květinovou dekoraci na hrobě co nejkrásnější, může vsadit na květiny v květináči anebo pokud mu to stav hrobu dovolí, zasadí květiny přímo do hlíny.
Další nevhodné květiny jsou exotické a sukulenty. Obojí má specifickou skladbu zeminy a je potřeba je pěstovat při určitých teplotách a tropické rostliny ještě nejlépe při vysoké vzdušné vlhkosti. Takové podmínky jim můžeme dopřát ve skleníku nebo v oranžérii, ale rozhodně ne na hřbitově. Vsadíme proto na vyzkoušenou květenu.
Chryzantémy
Asi nejrozšířenější květiny, vhodné na hrob jsou Chryzantémy. Pěstují se v mnoha barevných kultivarech, jsou poměrně odolné a jsou považovány za typické podzimní rostliny. Známe je pod hezkým českým názvem listopadka, a přesto, že u nás zdomácněly před mnoha lety, pocházejí z Číny a Japonska, kde jsou velmi oblíbené a japonští císaři je považovali za symbol jejich rodu. Známe chryzantémy jednoduché, poloplné až plné, s mnoha odlišnostmi v květenství a barevném spektru vyjma čistě přírodní modré. Ačkoliv kvetou právě na podzim, jsou citlivé na mrazy, proto je na zimu musíme sestříhnout a zakrýt chvojím nebo netkanou textilií. Oblíbené jsou například „Delaware“ s červenými květy, žlutě kvetoucí „Yellow Delaware“ či sněhově bílé „Blanche Poiteviné Supreme“. Jejich pěstování je snadné, uplatní se při pěstování v záhonech i v nádobách. Nemají rády lehký substrát, vyhovují jim směsi rašeliny a zeminy. Dopřejte jim také dostatečnou zálivku, sucho snášejí špatně, oddalujete tím nasazení na květ. Zálivku provádějte směrem ke kořenům, na mokrých listech může docházet k houbovému bujení a vzniku houbových chorob. Při hnojení používejte vícesložková hnojiva. Milují plné slunce.
Další velmi oblíbenou květinou jsou macešky, správně označované jako violky. Původně byly vyšlechtěné křížením z několika druhů violek. Jsou to dvouleté rostliny, dnes pěstované zhruba ve 100 různých kultivarech s výškou 10 - 30 cm a prakticky ve všech barvách a barevných kombinacích. V srpnu je ideální doba na přesazení do nádob, kde budou kvést až do pozdního podzimu. V dubnu pak přesazujeme macešky do záhonu. Macešky chtějí rozptýlené světlo, přímé slunce je poškozuje. Zajistíme-li jim propustnou půdu a dostatek živin a vody, budou kvést dlouho a bohatě. Velkým nepřítele macešek je slimák, který dokáže jejich křehké listy sežrat opravdu dokonale. Také mohou trpět na zamoření mšicemi, při jejich výskytu použijeme odpovídající pesticid.
Hvozdíky (karafiáty) jsou původem od Středozemního moře, kde rostou planě. Vyznačují se množstvím barevných variací. Vyžadují dobře osluněné stanoviště a ochranu před parazity, zejména před rzí karafiátovou. Dorůstají do výšky cca 80 cm. Jejich obliba v poslední době opět stoupá. Dají se pěstovat v trsech přímo na záhonu nebo v nádobách na desce hrobu.
Jinak nazývané voskovky se na zdobení hrobů používají hojně. Pěstují se jako letničky, nejsou odolné proti mrazu. Jejich původ je v Brazílii. K spokojenému růstu potřebují slunné a světlé místo, provzdušněnou a odlehčenou zeminu a dostatek živin s nízkým obsahem vápníku. Zálivka je vhodná nejlépe po ránu, ale pozor na přemokření, ledovky v silně vlhké půdě uhnívají.
Vřes
Získává si na oblibě pro svou vytrvalost. Protože se jedná o vřesovištní rostlinu, bude mít i specifické nároky zejména na složení půdy. Vyžaduje kyselou zeminu s přídavkem rašeliny. Má raději výsluní a polostín. Obsahuje jedovaté látky, kyseliny, saponiny, sliz a třísloviny. Kvete od léta jemně růžovou až sytě fialovou barvou, známé jsou i bílé kultivary. Není potřeba je příliš přihnojovat. Má rychlou regeneraci, i po radikálním sestřihu obrazí.
Buxusy nebo-li zimostráz, brslen, bobkovišeň nebo cesmína jsou stálezelené keře, pěstující se i v zakrslých kultivarech. Na výsadbu na hrobech jsou ideální, protože celoročně zelené listy neopadávají. Buxusy jsou pak navíc tvarovatelné. Jsou to vesměs nenáročné dřeviny, snášejí dobře slunce i polostín, nevadí jim lehčí ani těžší půda. Netrpí případným okusem.
Pokud budeme uvažovat nad tím, jaké rostliny dáme na hrob v tuto podzimní dobu, rozhodně se nespleteme s chryzantémami, astrami, jiřinkami nebo třapatkami. Do vázy pak můžeme dát prakticky jakékoliv květiny. Pro celoroční dekoraci použijeme zakrslé stálezelené dřeviny a v průběhu roku doplňujeme sezónními květinami - na jaře to mohou být tulipány nebo hyacinty, v létě afrikány a kopretiny. Hřbitovy už nejsou jen smutnou připomínkou posledního odpočinku našich blízkých, ale i zde je udáván takt módy, a tak se můžeme setkávat s mnoha květinami, které by dříve na hrobech vypadaly poněkud kontraproduktivně. Výjimkou nejsou orchideje, zakrslé ovocné stromky, sakury nebo libavky.
Publikováno: 3. 11. 2019, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová
