Drobné ovoce si můžeme namnožit pomocí řízkování

Maliny, ostružiny nebo rybízy většinou kupujeme jako samostatné rostliny. Věděli jste ale, že si je můžete doma sami namnožit? Máme tak šanci zbavit se starých a málo plodících keříků a na jejich místo postupně přesázíme nové rostliny, které jsme si sami vlastnoručně namnožili. A jak se taková metoda množení drobného ovoce nazývá? No přeci řízkování. Je to snadná a jednoduchá metoda, kterou zvládnou i úplní začátečníci.

Drobné ovoce si můžeme namnožit pomocí řízkování (Zdroj: Depositphotos)

Množení drobného ovoce pomocí řízkování

Naše drobné ovoce - rybízy, maliny či ostružiny nejsou zvlášť dlouhověké. Po pár letech se jejich úrodnost začne snižovat a rostliny stárnou. Než dojde k jejich úplnému úhynu, měli bychom si pořídit nové. Máme v podstatě dvě možnosti - buď si zajedeme do zahradnického centra a koupíme nové rostliny nebo využijeme ty naše stávající a vytvoříme si dceřiné odnože. Jednou z metod, jak toho docílit je metoda řízkování.

Množení
Pokud chcete nové rostliny, nemusíte je kupovat, vyzkoušejte množení řízkováním (Zdroj: Depositphotos)

Než se do samotného řízkování pustíme, musíme odstranit staré výhony. To děláme zhruba každé 4 roky, protože pak se jejich výtěžnost postupně snižuje. Sestřih rybízů se doporučuje na podzim. Pro jarní řízkování se hodí si řízky z rybízu připravit v období od listopadu do února v době, kdy nemrzne. Se stejným úspěchem ale můžeme tyto řízky připravit již v září a po patřičné přípravě je ihned vysazovat do půdy. Nejlepší na vytvoření řízků jsou jednoleté výhony se zdřevnatělou strukturou pletiva. 

Odnože
Z mateřské rostliny odstřihněte několik odnoží na řízkování (Zdroj: Prima DOMA)

Vytvoření řízků

Vybereme si rovné a dlouhé jednoleté výhony, které mají nasazené pupeny. Nastříháme z nich řízky v délce 15-20 cm a na každém takovém řízku by mělo být alespoň 5 oček. Pod posledním očkem dole uděláme šikmý řez/ střih pod úhlem 45 °. Pak odpočítáme daných 5 oček, šetrně odstraníme narostlé listy a nad posledním pátým očkem provedeme mírný šikmý sestřih. Střih nebo řez provádíme velmi šetrně, aby nedošlo k poškození pupenů. Ty by jinak zaschly a celý řízek by byl k množení nevhodný. Ideální je k zastřihování používat kvalitní zahradní nůžky, které nám rostlinu zastřihnou jedním stisknutím rukojetí a nedojde tak k rozdrcení pletiva rostliny.

Výhon
Nastříhejte si několik rovných a dlouhých jednoletých výhonů (Zdroj: Depositphotos)

Aby nám připravené řízky snadněji zakořenily, použijeme stimulátor a v něm spodní konec řízku omočíme. Řízky můžeme vysazovat přímo do země (při jarním řízkování), ale na podzim použijeme pěstební nádobu, do které řízky zasadíme a vytvoříme jim vhodnější prostředí k růstu. 

Nůžky
Použijte opravdu ostré a kvalitní nůžky, abyste řízek při stříhání nepoškodili (Zdroj: Fiskars)

Půda pro vysazování řízků rybízu by měla být dostatečně dopředu připravená. Rybíz má raději lehčí a propustnější půdu, v těžkých půdách zakořeňuje hůř a déle. Záhon přeryjeme, je-li to potřeba, prokypříme a upravíme do roviny. Pak již můžeme začít vysazovat samotné řízky. Vysazujeme je asi 20 cm od sebe, mírně šikmo asi 3 cm do hloubky. Pokud jsme na řízky použili stimulátor, připravíme si sázecím kolíkem jamku, abychom zasunováním řízku do půdy stimulátor nesetřeli z povrchu řízku. Okolo řízků pak jemně upěchujeme půdu a důkladně zalijeme. Zálivku pak opakujeme každý den. Doba kořenění je zhruba 14 dní, což nám zaručí, že na jaře již budeme mít rostliny, schopné samostatného růstu.

Řízky
Spodní konce řízků šikmo seřízněte (Zdroj: Prima DOMA)

Tímto způsobem můžeme množit všechno drobné ovoce, okrasné květiny i skalničky. Provádíme tak vegetativní množení rostlin, které díky tomuto způsobu získají stejné vlastnosti jako jejich mateřské rostliny. V podstatě bychom mohli říci, že jde o klonování. Právě rybízy a další drobné ovoce jsou pro podzimní řízkování velmi vhodné. Neřízkujeme pouze černý rybíz odrůdy Silvergieter - na podzim by nedošlo k dobrému zakořenění, proto si tuto proceduru necháme až na jaro.

Výhony
Na jaře se již mohou nové řízky rybízu zazelenat (Zdroj: Depositphotos)

Problémy při řízkování

  • Pokud se nám nepovede ihned po odběru a přípravě řízky zasadit do substrátu, uchováme je raději ve vlhkém sáčku, protože řez na odnožích nesmí zaschnout.
  • Máme-li obavu, že při sázení řízků do venkovního záhonu nestihnou zakořenit, můžeme je zasadit do studeného pařeniště nebo do skleníku. Také lze použít metodu zahřívání substrátu zespodu na teplotu 20 °C.
Zápichy
Řízky zapíchejte opatrně do substrátu (Zdroj: Prima DOMA)
  • V případě, že hrozí napadení řízků houbovými chorobami, ošetříme je vhodným fungicidem ve formě postřiku nebo řízky vykoupeme ve slabém roztoku hypermanganu. Osvědčilo se také prostříkání substrátu dezinfekcí a časté a dobré větrání.
  • Ačkoliv má spousta rostlin dobrou schopnost zakořenit ve vhodném substrátu a za ideálních povětrnostních podmínek, neuškodí používání stimulátoru, který v sobě obsahuje růstové hormony, které podporují tvorbu kořenového systému.
  • Pokud zjistíme, že konce řízků černají, musíme takto poškozené odnože odstranit. Černání stonků bylo nejspíš zapříčiněno nesterilizovaným substrátem a nadměrnou zálivkou. 
Sázení
Pomozte si sázecím kolíkem, abyste nepoškodili pupeny a stimulant (Zdroj: Prima DOMA)
  • Problémem pro dobrý vývoj řízků mohou být také smutnice, respektive jejich larvy. Ty se z vajíček líhnou ve špatně ošetřeném substrátu a jako potrava jim slouží především mladé narůstající kořínky i stonky řízků. Jakmile dojde k přemnožení larev, může dojít k nenapravitelnému poškození řízků. V případě, že je již zamořený substrát, použijeme jednak lepové desky na odchyt dospělých mušek a za druhé do půdy aplikujeme parazitické hlístice, které larvy smutnic bezpečně zlikvidují. 

Související k tématu