Netradiční domácí mazlíčci aneb ne každý chce doma podivného exota

Ne každý preferuje jako domácího mazlíčka kočku nebo psa. Jsou různí chovatelé, kteří svou lásku zaměřili na opravdu netradiční druhy, většinou exotických zvířat. Schválně, uměli byste se postarat o agamu, psouna nebo kraba? A která zvířata je u nás zakázáno chovat?

Netradiční domácí mazlíčci aneb co byste asi doma chovat nechtěli (Zdroj: Depositphotos)

Netradiční domácí mazlíčci

Mnoho dětí i dospělých propadne kouzlu zvířecích očí. A protože takový chlupatý parťák je lepší než počítač, dají se rodiče často obměkčit a pořídí své ratolesti pejska nebo kočičku, případně papouška nebo rybičky v akváriu. Co ale počít, když nás dítě opakovaně uhání ke koupi tarantule, gekona, štíra nebo další jiné "potvory", o které mnohdy ani nemáte tušení, že existuje? Víte, která zvířata se u nás dají chovat a která naopak ne? A jak se o takové netradiční domácí mazlíčky starat?

Opice
Mít doma opici, která by se houpala na lustru, je snem mnoha dětí (Zdroj: Depositphotos)

Drobní hlodavci

Zařadíme sem především všechny druhy křečků a křečíků, morčata, osmáky degu, veverky, poletuchy, pískomily, chipmunky, bodlinatky a mary stepní. Většina těchto zvířat dokáže bez problémů žít v bytě s možností vycházky ven. Jedinou výjimkou by mohly být mary stepní, které ačkoliv patří mezi hlodavce, jsou poměrně velké a život v uzavřené místnosti špatně snášejí. Hlodavci jsou zvířata nenáročná na prostor a vyžadují rozmanitou stravu, upřednostňují právě hlodání. Do jejich jídelníčku je potřeba zařadit zrní a obiloviny, čerstvou zeleninu, ovoce a dostatek čerstvé vody. Jejich obydlím může být skleněné terárium i prostorná klec, ale zvláště malí hlodavci potřebují nějakou hračku pro zabavení - kolotoč, prolézačky. Pro většinu domestikovaných hlodavců je ideální venkovní voliéra nebo menší "výběh".

Osmák
Osmáci a další menší hlodavci jsou veselými společníky (Zdroj: Depositphotos)
Mara
Patagonská mara patří mezi hlodavce (Zdroj: Depositphotos)

Skunkové, fretky, fenkové nebo tchoři

Takový tchoř nebo skunk, i když se tváří jako neškodný "gaučák", dokáže svému chovateli připravit docela perné chvilky. Především díky pachovým žlázkám, kterými (a pronikavým čpavým zápachem) je pověstný. Totéž platí i pro fretky a fenky. Zde už mluvíme o malých šelmách a od toho se také odvíjí jejich chování. Mohou být nevypočitatelní a dokážou i zaútočit. Chovat je v bytě pro ně představuje jistou zátěž, vyžadují denní kontakt s venkovním světem. Dokážou se naučit chodit na vodítku na procházky, ale potřebují i dostatek volného pohybu. Také zde by se vyplatila venkovní voliéra se spací boudičkou, do které si mohou zalézt a nerušeně odpočívat. Tato zvířata preferují stravu pro všežravce, nepohrdnou ani kvalitními psími granulemi, ovocem a zeleninou. Potřebují také motivaci k hraní - klasické psí nebo kočičí hračky je dokážou zaměstnat tak, aby nechali váš nábytek a doplňky na pokoji. Mějte na paměti, že pořízení si takového mazlíčka je jednak finančně nákladné, a za další je potřeba mít zkušenosti s chovem těchto krásných kožešinových zvířat. A poslední rada - zejména fretka a fenek jsou dost hlučná zvířata, při nesprávném zacházení se vedle nich moc nevyspíte. 

Fretky
Fretka vám dokáže připravit nejedno překvapení (Zdroj: Depositphotos)
Skunk
Chovat doma skunka nebo tchoře vyžaduje řádnou dávku odvahy (Zdroj: Depositphotos)

Lišky

Ano, je to tak. Pokud se na procházce po městě setkáte s liškou, jak si na vodítku důležitě pochoduje přes přechod, nebojte se, že trpíte halucinacemi. Chov lišek obecných i stříbrných je hitem sezóny. Jestliže jste se do těchto ocasatých huňatých potvůrek zamilovali, budete za ně muset zaplatit opravdu nemalou částku - domestikovaná liška vás vyjde i na 10000 Kč. K tomu připočtěte dostatek volného prostoru, kde mohou vybít přebytečnou energii, typický zápach kožešinového zvířete a potřebu masité stravy. Odmění vás ale příchylností a mazlivostí. 

Liška
Liška je rezavá a na břiše bílá, může být velký mazel (Zdroj: Depositphotos)

Vačice a vačnatci

Kdo by předpokládal, že se v české kotlině jednou setká s typickými zástupci americké fauny? Vačice, vakoveverky, ale i další zástupci vačnatců, kam můžeme zařadit třeba i australské klokany, se u nás začínají pomalu zabydlovat. Není to s nimi ale úplně jednoduché. Například vačice mají poměrně specifické nároky na chov. Jsou samotářské, tudíž potřebují dostatek soukromí ve voliéře s několika patry, spacím domečkem a hracími zónami. Ve stravě by měl převažovat živočišný protein, vačice jsou všežravci. I u jejich krmení se můžeme spolehnout na granule, směs psích, ježčích a fretčích granulí v kombinaci s hmyzem a zeleninou a ovocem jim zajistí potřebný přísun živin na celý den. O chovu vačic bychom se měli informovat u odborníků. Další zástupci vačnatců žijí převážně v Jižní Americe a Austrálii a do Evropy je jejich dovoz omezený, ve velkém procentu pouze pro účely zoologických zahrad. Soukromí chovatelé musí vynaložit vysoké finanční částky, aby si mohli domů pořídit klokana nebo ptakopyska.

Vačice
S vačicí si můžete užít spoustu zábavy, když jí vytvoříte správné prostředí k životu (Zdroj: Depositphotos)

Ježek a dikobraz

Mnoho obyvatel venkovských obydlí by vás s ježkem hnalo až na hranice obce. Ježek je sice veselé zvířátko, ale také velmi hlučné. Navíc pokud najdete venku ježka, kterému se rozhodnete dát domov, zároveň s ním poskytujete domova si tak desetitisícům blech, kterými je ježek bohatě zásoben a rád se o ně s vámi podělí. Pakliže překonáte bleší anabázi a ježka vykoupete, měli byste vědět něco o jeho způsobu života. Ježek je tvor samotářský, není tedy potřeba mu pořizovat kamaráda. Patří mezi hmyzožravce a nejlépe ho uctíte žížalami, brouky nebo kobylkami. Také má rád ovoce a můžete mu přilepšit i kočičími granulemi. Ježka mohou chovat i děti, neboť péče o něj není moc náročná. Nezapomeňte si opatřit silné pracovní rukavice - ježeček má bodliny, a pohodlné terárium, kde bude přespávat.

Ježek
Ježečka zvládnou i menší děti, není to náročný mazlík (Zdroj: Depositphotos)

Dikobraz oproti ježkovi patří mezi exotické býložravce. Doporučení při chovu dikobraza je pořídit mu venkovní voliéru s hluboko vybetonovanými základy, neboť dikobrazi si rádi hrabou nory. Spokojí se s ovocem, zeleninou, obilím, ořechy nebo tvrdým pečivem. Také bude potřebovat větvičky k okusu. A vy budete potřebovat jeho důvěru, neboť dikobraz v případě pocitu nebezpečí či ohrožení hrozivě naježí ostny, hřívu a ocas a dokáže potencionálního útočníka díky dlouhým ostnům ošklivě poranit. 

Dikobraz
Dikobrazi své ostny nevystřelují, ale mohou jimi bolestivě zranit (Zdroj: Depositphotos)

Členovci

Do této skupiny patří mnoho zástupců, a to nejen naši (ne)oblíbení pavouci. Nalezneme zde také štíry, korýše, stonožky, štítenky, želvušky nebo rybenky, chvostoskoky a roztoče. Což o to, roztoče má doma téměř každý, aniž by o jejich přítomnost nějak stál. Ale pořídit si takového štíra nebo humra, to už chce odvahu, a hlavně spoustu odborných znalostí.

Štíři rodu Pandinus nebo Heterometrus jsou vhodní i pro začátečníky. Jsou dostatečně velcí a jejich jed je pro člověka neškodný. Potřebují ke spokojenému životu vyhřívané terárium s možností úpravy teploty, mají rádi vlhký podklad, např. rosenou rašelinu. Také ocení přírodní doplňky jako kůru, větvičky nebo kamínky, živé rostliny můžeme nahradit umělými. Živí se výhradně živou potravou - cvrčky, kobylkami či brouky, které si ale potřebují sami "ulovit". Lze bez obtíží chovat i páry, ale je nutné počítat s tím, že nám sameček po spáření se samičkou už moc dlouho nevydrží - samičky obvykle své partnery povečeří. Za zmínku stojí, že pokud necháme štíra rodu Panditus přes den na světle v teráriu a večer na chvíli zhasneme a použijeme ultrafialové světlo, štír nám bude hezky světélkovat.

Štír
Dokonce i štír může být považován za domácího mazlíčka, někteří jsou neškodní (Zdroj: Depositphotos)

Pavouci jsou pro chovatele zajímaví, pro většinu běžných obyvatel odporní. Nejspíš za to mohou jejich ochlupené a četné nohy. Pro začínající chovatele je tu sklípkan rodu Brachypelma, který je téměř mírumilovný a neútočný. Chovatele kousne pouze v případě, že je s ním špatně zacházeno, což by si ostatně nenechal líbit ani jiný živý tvor, natož pavouk. Sklípkana potěšíte skleněným teráriem, které je nahoře opatřeno větrací mřížkou. Pavouk si většinou sám své obydlí dotvoří k obrazu svému pomocí pavučiny, z níž si "uplete" hnízdo. Jako potrava mu slouží nejčastěji mouční červi, cvrčci, sarančata a dokážou spořádat i myší mláďata. Zajímavé je pozorovat svlékání pavouka z krunýře, aby mohl dále růst. Spousta chovatelů má celé sbírky pavoučích krunýřů.

Pavouci
Mnoho chovatelů si pořizuje sklípkany především proto, že má z pavouků respekt (Zdroj: Depositphotos)

Oproti tomu chov korýšů - raků, krabů či humrů už vyžaduje především dostatek prostoru. Korýše lze chovat ve velkých plastových nádržích nebo minimálně 1 metr hlubokých akváriím s dostatkem prostoru, ti mořští potřebují samozřejmě mořskou vodu. Voda by měla být chladnější a filtrovatelná. Dno nádrže je potřeba vystlat velkými kameny, například humři nesnášejí zvířené bahno u dna. Ocení ale množství skrýší, v nichž během dne mohou přebývat. Jsou to převážně noční lovci. Loví drobné vodní živočichy, ale mohou v případě nouze napadnout i kolegu, proto není vhodné jich do jedné nádrže umisťovat víc. 

Humr
Humry lze chovat ve velkých nádržích (Zdroj: Depositphotos)

U chovu krabů pak musíme vědět, jakého konkrétně jsme si vybrali. Někteří krabi jsou totiž suchozemští a k životu potřebují tzv. akvaterárium. Většina krabů patří mezi všežravce, tudíž je uctíme ovocem, zeleninou i drobnými vodními živočichy. Dokonce existují i speciální konzervy pro kraby. Krabi jsou navíc parádníci, takže jim podle toho vyzdobte i jejich obydlí kamínky, lasturami a rostlinkami (které vám ale asi brzy sežerou).

Krab
Krab má specifické nárok na chov (Zdroj: Depositphotos)

Která zvířata je zakázáno chovat v zajetí?

Ať už máme doma jakékoliv zvíře, musíme se k němu chovat jako k živému tvorovi, který má své pocity a potřeby. To platí o těch nejmenších, i o těch velkých. Pokud nezvládnete zvířeti zajistit důstojné a vhodné podmínky pro život, nepořizujte si ho. Týrání zvířat se i u nás stalo trestným činem.

A která zvířata je u nás zakázáno chovat jako domácí mazlíčky? Jde především o všechny druhy zvířat na pokraji vyhynutí, nebo zvířat, která jsou chráněna zákonem. Dále jsou zpřísněna pravidla pro chov velkých kočkovitých šelem, primátů, medvědů, hyen a delfínů (například delfinárium si v ČR nepostavíte), a také k chovu jedovatých plazů. Dle vyhlášky č. 411/2008 Sb pak musíte se zvláštní a zvýšenou péčí chovat krokodýly, dravce a sovy, šelmy s výjimkou psů, koček a fretek, chobotnatce (slony zejména), exotické sudokopytníky a lichokopytníky. Zcela zakázáno je chovat:

  • vrány
  • kraby říční
  • skokana volského
  • nutrie říční
  • raky
  • nosála červeného
  • mývaly severní
  • želvy nádherné
  • ibisy posvátné
  • některé druhy exotických veverek
  • burunduky páskované

a další invazivní zvířata, která svou nekontrolovatelnou reprodukcí vytlačují původní druhy.

Exoti
Domácími mazlíčky se mohou stát i třeba zebry, ale musíte se o ně umět správně starat (Zdroj: Depositphotos)

Pokud se tedy rozhoduje a hodláte si pořídit nějakého z netradičních domácích mazlíčků, zvažte všechny pro a proti. Ano, tygr na gauči se docela hezky vyjímá, ale budete mít dost financí na jeho krmení? Zrovna tak slon na zahradě jistě přiláká soustu obdivovatelů, ale zvládnete ho, pokud se v něm projeví touha po volnosti? Při výběru netradičního domácího mazlíčka nebuďte ukvapení v rozhodnutí, abyste později nelitovali. 

Související k tématu