Síla špenátu aneb co to udělá, když se spletete o desetinnou čárku

Pod špenátem se často označuje právě zeleninová příloha na talíři, nemusí to ale být vždy stejně chutnající hromádka. Vedle špenátu setého se pěstuje celá řada dalších druhů, které můžeme pěstovat a upravovat podobným způsobem. Ale zase je jen na nás, jak špenát ochutíme a upravíme. Špenát na asijský způsob bude chutnat jinak než česká klasika. Kromě tepelné úpravy se mladé lísky špenátových zelenin dají používat do salátů, rozmixovat s ovocem nebo z nich lze vylisovat zdravou šťávu.

Síla špenátu aneb co to udělá, když se spletete o desetinnou čárku (Zdroj: Depositphotos)

Podívejme se nejprve na „klasický“ špenát, a poté na několik dalších druhů, které mají stejné využití.

Špenát setý (Spinacia oleracea)

Je to jednoletá rostlina tvořící růžice trojúhelníkovitých až vejčitých listů. Řadíme ji do čeledi laskavcovitých, podobně jako naše známé plevele merlíky a lebedu. Špenát jako většina rostlin kvete v létě, ale jeho květy znehodnocují kvalitu listů, pro které jej pěstujeme. Proto se pěstuje pro jarní a podzimní sklizeň. Pro pěstování je nejlepší dobře osluněné stanoviště a živná propustná půda, neutrální až mírně zásadité reakce. Pěstujeme z přímého výsevu do řádků. Vyséváme brzy z jara pro první sklizeň a pro podzimní vyséváme ve druhé polovině léta. Špenáty mají krátkou vegetační dobu, v průměru 55 dní. Stejně jako saláty a další listovou zeleninu v průběhu vegetace nehnojíme dusíkatými hnojivy, ani je nestříkáme přípravky proti chorobám a škůdcům. Lístky sklízíme z mladých rostlin postupně nebo celé rostlinky vytrháváme s kořínky. Před zpracováním špenátu musíme listy dobře umýt, v srdíčkách se často drží zemina a písek.

Špenát
Špenát je zdrojem vlákniny, vitamínů a železa, ovšem jen v malém množství (Zdroj: Depositphotos)

Čtyřboč rozložitá (Tetragonia expansa)

Špenátu setému se podobá špenát novozélandský, dnes spíše nazývaný čtyřboč rozložitá (Tetragonia expansa). Se špenátem nemá tato rostlinka moc společného, patří do zcela jiné čeledi. Vysévá se přímo na záhon, kde vytváří mohutné, až 100 cm dlouhé stonky. Sklízíme je hlavně v létě, kde krásně vyplní mezeru mezi sklizněmi špenátu. Čtyřboč sice v létě také kvete, ale kvetení nemá vliv na kvalitu listů. Později po odkvětu se mohou semena samovolně vysemeňovat a zaplevelovat, květy tedy můžeme odlomit. Pro samozásobení listy nám stačí několik rostlin čtyřboče. Výsev provádíme na záhon v dubnu, v půlce května vysazujeme předpěstované rostliny. Vysazujeme na minimální spon 70 cm. Pro velmi kvalitní, měkké listy se doporučuje i pěstování ve skleníku, fóliovníku a v pařeništi. Na záhonech můžeme zakrýt bílou netkanou textilií. Lístky sklízíme odlamováním, nebo sklidíme celé lodyhy. Čtyřboč může mít „neukázněný“ růst a je lepší mu nechat dostatek místa. Doporučuje se sázet mezi rajčata, vedle brambor nebo jahod.

Čtyřboč
Sázejte jej mezi rajčata, bude se mu dařit (Zdroj: Depositphotos)

Mangold (Beta vulgaris subsp. vulgaris convar. cicla)

Mangold (Beta vulgaris subsp. vulgaris convar. cicla) je velmi dobrý a vděčný. Poskytuje bohatou sklizeň a snadno se pěstuje. Navíc mnohé kultivary mají krásně pestře zbarvené listy a řapíky, takže na talíři i na záhonu moc dobře vypadají. Vyséváme přímo na záhon. Většinou se pěstuje v řádcích, kdy jsou rostliny od sebe vzdálené 20 - 30 cm, řádky je vhodné ve všech případech nechat tak široké, abychom do nich dobře vjeli s plečkou. Vyséváme v dubnu a lístky sklízíme postupně odlamováním po celé léto a podzim. Při mírné zimě mohou rostliny na záhonu i přezimovat a na jaře pak poskytnou první zeleň. Květní stvoly mangoldu odstaňujeme.

Mangold
Mangold je bohatý na vitamíny a stopové prvky (Zdroj: Depositphotos)

Pro zdraví

Zejména špenát setý se považuje za velmi zdravou rostlinu s velkým obsahem železa. Špenát určitě obsahuje celou řadu zdraví prospěšných látek, ale právě obsah železa nijak vysoký není, obsahuje 3 mg a ne 30 mg, jak se původně myslelo. Má ale celou řadu vitamínů a minerálů. Obsahuje betakaroten, provitamin A, C, B a kyselinu listovou, jód, fosfor, hořčík, draslík a vápník. Je také zdrojem saponinů a lecitinu. Obsahuje také kyselinu šťavelovou, která může zabraňovat vstřebávání vápníku, proto konzumaci špenátu úplně nepřehánějte, případně je dobré konzumovat (ovšem ne spolu se špenátem) potraviny bohaté na vápník (mléčné výrobky, mořské řasy, mák). Posiluje trávení, působí močopudně a antioxidačně, dobře ovlivňuje i krvetvorbu a zdravou imunitu.

Mangold obsahuje hodně vlákniny, a proto podporuje správné trávení a zdravá střeva. Rostlina je bohatá na draslík, hořčík, fosfor, železo a vápník, rutin a vitamíny A, C, B. Příznivě snižuje hladinu tuků v krvi, posiluje sliznice a krvetvorbu.

Salát z mangoldu
Dušený mangold je vhodná příloha k masům (Zdroj: Depositphotos)

Typy do kuchyně

  • Všechny vařené recepty se špenátovou zeleninou lze obměnit i použitím planých rostlin. Přidat můžeme hrst listů kopřivy, česnáčku nebo žabince.
  • Špenáty a mangold se výborně zapékají s bramborami a batáty. Orestované listy přidáme do těstovin, kuskusu a podobně. Možností je opravdu mnoho. Mladé lístečky přidáme do čerstvých zeleninových salátu nebo je použijeme na ozdobu.
  • Úplně nejlepší způsob, jak využít mladé listy špenátu, je čerstvý zeleninový salát. Nejlépe se kombinují s čerstvým sýrem, olivovým olejem a ořechy. Čerstvé listy si zachovají všechny vitamíny a zdraví prospěšné látky.
  • Listy špenátu se báječně hodí i do čerstvých smoothies, nebojíme se je kombinovat s ovocem i s jinou zeleninou.
Smoothie
Zelené smoothie se špenátem, okurkou, jablíčkem a celerem (Zdroj: Depositphotos)

Související k tématu