Vynášení Moreny je pradávný pohanský zvyk

Vynášení Moreny se sice odehrává v době velikonočního půstu a do svého harmonogramu jej zaznamenali i křesťané. Ve skutečnosti jde ryze o pohanský zvyk, který má svou tradici tak hlubokou, že sahá ještě do doby předkřesťanské. A i když v Čechách se již takřka netraduje, Morava si vynášení Moreny doslova užívá.

Vynášení Moreny je pradávný pohanský zvyk (Zdroj: Depositphotos)

Vynášení Moreny

Vynášení Moreny je zvyk, který zakončuje zimu. Zvyk se proto zpravidla odehrává o Smrtné neděli. Někdy se však provádí i na Družebnou nebo Květnou neděli. Tento slovanský zvyk se dodnes traduje nejen na Moravě, ale také v některých německých oblastech, a to především v Sasku, Durynsku a ve Francích.

V minulosti bylo vynášení Moreny zakázané. Prostým lidem trvalo poměrně dlouho, než tradici prosadili na seznam křesťanských velikonočních tradic. Když se vynášení Moreny nepovedlo potlačit, církev se s ním smířila. Nakonec rituál vynášení Moreny začal upadat sám v 19. století, kdy tradice získala podobu mládežnických her.

Konec zimy
Vynášení Moreny symbolizovalo slavnostní ukončení zimy a nastolení vlády jara (Zdroj: Depositphotos)

Víte, co, nebo kdo je Morena?

Morena, nebo také Morana, Morjana, Mořena nebo Marzana, je pravděpodobně slovanskou bohyní smrti. Zobrazována je jako ošklivá stařena, která uzavírá nejen zimu, ale i koloběh života, jehož součástí je smrt. Někdy je však Morena zobrazována také jako mladá, bledá dívka, která bere všechny mrtvé duše do podsvětí, kterému vládne. Kromě podsvětí vládne rovněž zimě. Nejde o žádnou hlupačku, je to naopak velmi moudrá žena, která však oplývá tak mrazivým dotekem a dechem, jenž zastavuje srdce. Její jméno je odvozeno od slovanského slova umořit čili zemřít. Kromě smrti a zimy Morena přivolává spánek, odhání i přivolává noční můry a pomáhá všem lidem vyrovnat se s úmrtím blízkého člověka.

Morana
Morena byla nejspíš slovanská bohyně smrti (Zdroj: Depositphotos)

Rituál vynášení Moreny

Rituál vynášení Moreny spočíval ve vynášení slaměné figuríny za vesnici. Za vesnicí pak byla hozena do vody. Tam, kde nebyl žádný potok, zakopávala se do země nebo pálila. Potom, co se Moreny zbavili, všichni spěchali nazpět do vesnice. V minulosti lidé věřili, že ten, kdo zpět do vesnice doběhne poslední, do roka zemře.

Slaměná postava bývá oblečena do ženských šatů (černých a bílých), ozdobena stuhami, a také i kraslicemi. Aby se lépe nesla, má zespodu nasunutou tyč.

Morena je z vesnice vynášena za zpěvu obřadních písní. Akce se zúčastnila celá vesnice, přičemž celý akt vykonávala mládež a nejčastěji svobodné dívky, dospělí tvořili jen doprovod. Při vynášení Moreny nesměl nikdo chybět. Věřilo se, že ten mládenec, který v průvodu chyběl, do roka zemře (případně někdo z jeho rodiny).

Slavnost
Dnešních slavností se zúčastňují celé vesnice (Zdroj: Depositphotos)

Vítání jara

Po vynesení Morena začalo vítání jara. Lidé si podle tradic uříznou narašené větvičky, ozdobí je barevnými stuhami a se zpěvem je pak odnesou zpět do vesnice. Akce je završena koledováním, zpíváním, říkadly, štědrou hostinou a taneční zábavou.

Větvičky
Na zpáteční cestě od vody se trhaly mladé větvičky s novými lístky (Zdroj: Depositphotos)
Dívka
Morenu vynášely většinou dívky, které si zdobily hlavy květinovými věnci (Zdroj: Depositphotos)

Jaké jarní rostliny užijeme v kuchyni?

Související k tématu