Velikonoční půst je ideální pro očistu těla i duše

Velikonoční půst jsou předzvěstí největšího křesťanského svátku - Velikonoc. Velikonoční půst začíná vždy 40 dní před velikonoční nedělí. Půst zahajuje Popeleční středa. Postění pak končí Zeleným čtvrtkem. Postí se po celý týden kromě neděle. Tento rok velikonoční půst připadá na dobu od 26. 2. do 9.4. 2020.

Velikonoční půst je ideální pro očistu těla i duše (Zdroj: Depositphotos)

Velikonoční půst není o hladu

Velikonoční půst v křesťanském pojetí rozhodně není o hladu. Účelem této postní doby je snaha obnovit víru v Boha. Člověk by se v tomto období měl především soustředit na sebe a svou vlastní vnitřní očistu, která je spojena s duchovním růstem a přípravou na Velikonoce. Toto období by mělo v lidech podněcovat svědomí, spravedlnost a milosrdenství. Inu, prach jsi a v prach se obrátíš.

Ježíš
Květná neděle oslavuje příchod Ježíše Krista do Jeruzaléma (Zdroj: Depositphotos)

V čem spočívá Velikonoční půst?

Velikonoční půst je samozřejmě spojen i určitým omezením stravy. V době půstu byste neměli jíst maso, máslo, mléko, vejce a dražší potraviny. Strava by měla obsahovat hlavně obiloviny, luštěniny, domácí celozrnné pečivo, vařenou zeleninu, zelí, bylinky. Hlavní jídlo se po celou dobu půstu vynechávalo. Jedlo se až po skončení půstu o Bílé sobotě. Byl to pokrm z několika druhů mas spolu s nádivkou s kopřivami. Omezeno by mělo být rovněž kouření, alkohol, pobyt na sociálních sítích i velké nakupování. Odříká se i zábava. Konat by se neměly ani svatby. Je to prostě doba, kdy by si člověk měl dát pauzu od konzumu.

Dieta
V době půstu byste se měli vyhýbat masu, mléku, máslu, vejcím a dražším potravinám (Zdroj: Depositphotos)

6 týdnů půstu

Velikonoční půst - Černá neděle (také Liščí, Pučálka nebo Pytlová)

Velikonoční půst zahajuje první postní neděle, jež se říká také “černá” podle šatů, do nichž se ženy v tento den oblékaly. Smutnily nad příchozím postním obdobím.

Na Berounsku, Křivoklátsku, Hořovicku a Rakovnicku ženy ze soboty na neděli pekly postní preclíky sypané mákem a solí. Podle počtu dětí si pak maminka vzala vrbový proutek a preclíky na ně navlékla a s pomocí barevných pentlí zavěsila na zahradě. Dětem se pak říkalo, že tudy proběhla liška a nechala jim na zahradě preclíky. Děti, které se pod nimi pomodlily a snědly je prý pak nebolely zuby. Kromě preclíků se jedla i pučálka, což je pokrm z naklíčeného hrachu, který se osmažil, opepřil, omastil, osolil a pocukroval. 

Preclíky
Černá neděle byla známá tím, že se na ni pekly postní preclíky (Zdroj: Depositphotos)

Pražná neděle

Druhou postní nedělí je Pražná nebo Sazometná neděle, která je spojená s vymetáním komínů i s konzumací polévky praženky. K její výrobě se používalo pražmo, což jsou nedozrálá upražená obilná zrna. V tuto neděli se scházeli všichni hospodáři a debatovali o pracích, která by se v tomto roce měla realizovat. V tuto neděli se také uklízelo, bílilo a vymetaly se saze.

Kominík
Sazometná neděle se vyznačuje tím, že se na ni vymetají komíny a jí se pražmo (Zdroj: Depositphotos)

Kýchavá neděle

Třetí postní nedělí je tzv. “Kýchavá”. Její pojmenování je dodnes upomínkou na to, že pandemie lidstvo trápily v tomto období i v minulosti. Název je totiž spojen s velkými epidemiemi moru, které se tradičně objevovaly v tomto období. A jelikož k prvním jejím projevům patřilo kýchání, říká se této postní neděli dodnes “kýchavá”. Lidé měli z kýchání doslova paranoiu, věřili, že kdo kýchl, musí hned umřít. I z těchto důvodů vzniklo “Dejž to pán Bůh”, “Pomáhej pán Bůh”.

Dítě kýchá
Kýchavá neděle je součástí půstu a je upomínkou na pandemie v dávné minulosti (Zdroj: Depositphotos)

Družebná neděle

O Družební neděli se veselila hlavně mládež. Chodilo se žádat o ruku. V kostele byla fialová roucha vyměněna za růžová. Řezaly se kočičky a větvičky jívy, které se pak o Květné neděli nosívaly do kostela. Rovněž se pekly také tzv. družbance, koláče s jablkovou, hruškovou, povidlovou, makovou nebo tvarohovou náplní, s nimiž děti v obci koledovaly. Za družbanec chtěly vejce.

Svatba
O Družební neděli mládenci chodívali žádat o ruku (Zdroj: Depositphotos)

Smrtná neděle

Předposlední postní nedělí je Smrtná neděle, která je v některých regionech spojená s vynášením Morany. Jde o pohanskou tradici, která s křesťanstvím nemá nic společného.

Modlitby
Velikonoční půst je o uskromnění a soustředění se na sebe (Zdroj: Depositphotos)

Květná neděle

Poslední postní nedělí před Velikonocemi je Květná neděle. Tato neděle oslavuje příchod Ježíše Krista do Jeruzaléma, kde ho vítali ratolestmi stromů. V tuto neděli se zasvěcují nařezané větvičky a zdobí se barevnými pentlemi. Takové větvičky pak ochraňovaly obydlí od blesku, zlých sil a přinášely štěstí. Sázely se do rohů polí, aby ochránily úrodu před přírodní pohromou. V tuto neděli bylo zakázáno cokoliv péct. Hrozilo by totiž, že by se díky tomu neurodilo žádné ovoce. V tento den se také oblékaly zcela nové šaty, aby v nich člověk kvetl.

Velikonoce
Velikonoční půst vás má připravit na nejvýznamnější křesťanský svátek v roce (Zdroj: Depositphotos)

Vyrobte si roztomilou velikonoční dekoraci

Související k tématu