BARF metoda krmení psů

B.A.R.F. „Bone and Raw Food“ je volně přeloženo jako syrová strava a kosti. Barfování je vhodné pro všechny psy různého stáří. V současnosti je to velmi populární praktika krmení psů, a to především pro individuální nastavení krmných dávek, která se liší podle konkrétních potřeb psa, jeho fyzické a zdravotní kondice.

BARF metoda krmení psů (Zdroj: Depositphotos)

Metoda BARF - krmení psů

BARF má i svá specifika, která nemusí každému majiteli vyhovovat. První je manipulace se syrovým masem, druhá je časová náročnost oproti klasickému krmení granulemi nebo jiným krmivem, a třetí je nutnost mrazáku nebo mrazícího boxu, ve kterém je třeba maso uskladňovat. Předtím, než začneme barfovat, je vhodné si nastudovat přesný popis složení krmných dávek pro našeho mazlíčka. Existuje mnoho literatury o barfování s přesným složením krmných dávek a různých receptů.

Skladba potravy
Skladba potravin v barfování je rozmanitá (Zdroj: Šárka Miškovská)

Důležité je znát základní živiny a poměr bílkovin, sacharidů, tuků, vitamínů, minerálů a stopových prvků. Výhodou takového složení krmné dávky je snížení rizika torze žaludku, které je vyšší u nabobtnaných granulí. Přesto je vhodné rozdělit krmné dávky na dvakrát denně.

Začínáme od štěněte

Pokud se pro barfování rozhodneme, ideální je začít od štěněte. Respektive od té doby, kdy již štěně nepřijímá jen mateřské mléko. Toto barfování obvykle provádí sám chovatel, od kterého si budeme štěně pořizovat a podle váhy psa je vhodné pokračovat v krmných dávkách. Začít můžeme ale i později. Pes zvyklý například na granule může přijímat barf hned ze dne na den. Tato varianta je vhodná u zvířete, které nemá žádné zažívací potíže. Po takto razantní změně jídelníčku se může objevit zvracení, průjem nebo jiné trávicí problémy. Z tohoto důvodu je vhodnější varianta postupného ubírání původní krmné dávky a postupné přidávání syrové stravy. Toto období až do úplného barfování může trvat 2 -3 týdny, záleží na tom, jak rychle si pes na novou stravu zvykne. 

Krmná dávka
Je vhodné rozdělit krmnou dávku na ráno a večer (Zdroj: Šárka Miškovská)
Zvěřinové maso
Maso ze zvěřiny je velmi vhodné, pozor musíme dát na maso z divočáka (Zdroj: Šárka Miškovská)

Na začátek je ideální lehce stravitelné maso např. králičí, kuřecí, kachní nebo krůtí. Jako doplněk je vhodné zvolit nenadýmavou zeleninu např. mrkev, cuketu, listový salát nebo špenát. Vhodným ovocem budou např. borůvky, brusinky, jahody, maliny nebo jablka. Maso je potřeba nakrájet na malé kousky, kosti rozemlít, rovněž tak zeleninu i ovoce je vhodné nastrouhat nebo rozmixovat pro lepší stravitelnost.  Na závěr vše zakapeme kvalitním olejem - lososovým nebo lněným. Vždy je důležité dodržet pestrost stravy a nezapomenout na vitamíny, minerály a další. Poměr surovin by mělo být maso, kosti, zelenina a ovoce.

Složení potravy

Psovi v zátěži nebo při zdravotních problémech je vhodné dávku doplnit o sacharidy ve formě vařených těstovin nebo rýže. Postupně jednotlivé potraviny podáváme ve větších kouscích, až si pes zvykne.

Kosti jsou důležitým zdrojem vápníku stejně, jako je maso zdrojem fosforu. Ideální poměr fosforu k vápníku v krmné dávce je 1:1,2-1,5. Pozor musíme dát, aby poměr nepřekročil 1:2 fosforu k vápníku a zároveň klesnout na 1:1. Kosti by měly tvořit 30 % krmné dávky. Nejprve si musí pes navyknout na tzv. jehlový reflex, který je velmi důležitý, protože zabrání, aby se úlomek kosti zabodl do střevní stěny. Z tohoto důvodu podáváme psovi nejprve kuřecí skelety, kuřecí krky nebo křídla a později můžeme pokračovat s kuřecími stehny. Některý pes může mát problém s kousáním, proto je vhodné kosti ze začátku podrtit a postupně podáváme větší a větší kousky. Morková kost není příliš vhodná, protože se může psovi zaseknout v spodní čelisti.

Štěňata
Štěňata zvyklá na barf krásně prospívají (Zdroj: Šárka Miškovská)

Později můžeme krmnou dávku obohatit i masem ze zvěřiny či o klokaní, lososí, koňské nebo pštrosí maso. Přidat můžeme játra nebo ledvinky. Všechny druhy masa je možné pořídit ve specializovaných obchodech zaměřených na BARF, které zaručují kvalitní suroviny. Nebo si můžeme objednat už hotové, namíchané komponenty jednotlivé stravy podle našich požadavků.

Nevhodné je maso z divočáka z důvodu rizika virového onemocnění. Nevhodné jsou také rozinky a hroznové víno, protože mohou způsobit selhání ledvin. Avokádo může způsobit poškození srdeční svaloviny. Rovněž není vhodná čokoláda, která může způsobit poruchy srdečního rytmu. Česnek a cibule nejsou vhodné pro možný rozpad červených krvinek. S exotickým ovocem je dobré také moc neexperimentovat kvůli chemickému ošetření. Nevhodné jsou makadamové ořechy, protože způsobují otravu.

Mleté maso
Na začátek je dobré maso rozemlít (Zdroj: Šárka Miškovská)

U některého psa se může objevit alergie na bílkoviny nebo ostatní potraviny, která má různé projevy od svědění, škrábání přes vypadávání srsti až po zvracení nebo průjem. Pro vhodné složení konkrétního druhu masa je dobré se poradit s veterinářem, který nám doporučí přesný jídelníček, a dle příznaků nasadí po dobu 6-8 týdnů tzv. eliminační dietu a následně tzv. provokační dietu a tím se zjistí, jaké druhy potravin nedělají psovi problémy.

Starším psům je vhodné přidat k vyvážené krmné dávce barfu i látky na podporu kloubů.     

I pes může dostat kašel. Jak se s nín vypořádat?

Související k tématu