Rychle rostoucí stromy vám skvěle doplní zahradu

Při vytváření nové zahrady se těšíme hlavně na konečný výsledek. Při zakládání si ale musíme počkat, až vše vyroste, a nejdéle čekáme samozřejmě na stromy a keře. Pro netrpělivé je tady možnost vysázení starších vzrostlých dřevin. Pro méně náročné se nabízí výběr z odrůd, které rostou rychle a už za pár let nám můžou krásně dotvořit celou zahradu.

Rychle rostoucí stromy vám skvěle doplní zahradu (Zdroj: Depositphotos)

Zkrášlete si zahradu rychle rostoucími stromy a dřevinami

Jednou z možností, jak rychle vybudovat hotovou a dokonalou zahradu, je zakoupit již starší a vzrostlé stromy, což je ale poměrně nákladné a náročné i na přepravu a sázení. Mnohem pohodlnější a hodně efektivní variantou je vysázení rychle rostoucích stromů a dřevin, které nám dotvoří ráz celé zahrady už za pár let. Pro naše podmínky se hodí hlavně topol, vrba, olše, líska nebo lípa. Stejnou službu vám udělají keře, které se využívají pro vytvoření živého plotu, a také záhony růží.

Pěstování japonských topolů

Japonský topol je pro pěstování velmi nenáročný. Stačí místo, kde ho chcete vysadit, důkladně odplevelit, zorat a můžete jej vysadit. Pokud máte již menší stromek, usaďte kořenový bal do vykopané jámy, zasypte zeminou a pořádně udusejte, aby byl stromek dostatečně ukotvený. Dopřejte nově zasazenému stromu dostatečnou zálivku. Výsadba vzrostlého stromu je vhodná v období od jara do podzimu.

Pokud máte k dispozici jenom mladý řízek stromku, je nutné ho před vysazením dát na 1 až 2 dny do vody, aby nasál dostatečnou vlhkost. Poté můžete zasadit řízek do odpleveleného a zoraného místa. Plevel je nutné likvidovat v okolí řízku ještě aspoň dva roky, protože ho zbytečně vysiluje a vysává důležité živiny z půdy i novým kořenům, některý plevel dokonce nevhodně mění pH půdy. Výsadba je vhodná na jaře, po zhruba 5 letech se můžete těšit z příjemně vzrostlého a velmi hezké stromku. Sazenice i řízky dosahují po této době podobné výšky, a to průměrně 10–15 m a průměr na pařezu mají kolem 10–16 cm.

Sazenice stromku
Mladou sazenici stromku sázíme do kypré odplevelené půdy (Zdroj: Depositphotos)

Krásná i užitečná vrba

Vrba je dřevina, která umožňuje velkou variabilitu. Dorůstá do výšky 20 m jako široký, vzrostlý a silný strom, ale také ji můžeme pěstovat jako nízký keř. Tuto dřevinu můžeme velmi dobře tvarovat a přizpůsobit svým potřebám. Vrba je vhodná zejména do vlhké půdy, využívá se proto jako solitér u vodních ploch, ale také pro zpevnění okolí jezer a jezírek vysázením většího množství menších exemplářů. Některé druhy vrby se využívají pro tradiční řemeslo košíkaření, a také pletení pomlázek na Velikonoce. Tím, že vrba preferuje mokré stanoviště a důkladnou zálivku, jsou proutky nasáklé vlhkostí pružné a ohebné, a díky tomu vhodné pro pletení košů. Neméně důležitou roli této dřeviny je její brzké obražení květy, což poskytuje včelám na jaře jeden z prvních nektarů.

Vrba
Květy vrby poskytují včelám první nektar po zimě (Zdroj: Depositphotos)

Jak správně připravit řízek vrby jívy

  • Vyberte proutek s tloušťkou asi 1–2 cm. Měl by být mladý a nepoškozený. Můžete si přinést nepoškozenou větev z přírody nebo použít i rozkvetlý zakoupený prut.
  • Pokud už má prut lístky nebo dokonce jehnědy, všechny odstraňte. Malé pupeny není nutné odstraňovat.
  • Pruty nařežte na 20 až 30 cm dlouhé kusy. Řez veďte vždy aspoň 1 cm od pupenu a označte si horní část, abyste správně zasadili řízek do země. Pupeny musí vést směrem nahoru.
  • Nejdříve řízky ponořte do nádoby s vodou. Udržujte hladinu vody tak, aby byly ponořené zhruba do výšky 1/3 délky prutu. Nádobu umístěte do stínu.
  • Za několik týdnů se objeví několik bílých krátkých kořínků. Nechte je ještě několik dalších týdnů ve vodě, aby kořeny vyrostly aspoň do délky 5 cm a zhoustly.
  • Zakořeněné řízky zasaďte do hodně nakypřené půdy tak, aby žádný výhonek kořínku nezůstal venku. Hlínu kolem řízku opatrně upěchujte tak, abyste kořenovou soustavu nepoškodili. Ponechte kolem malou prohlubeň pro udržení vody.
  • Pravidelně doplňujte zálivku, půda kolem zasazeného řízku musí zůstat neustále vlhká.
Rychle rostoucí stromy
Rychle rostoucí stromy se snadno rozmnožují řízkem zdravé větve (Zdroj: Depositphotos)

Další rychle rostoucí stromy

Olše – je také poměrně rychle rostoucí dřevina, do zahrady je vhodná olše lepkavá, která dorůstá jenom zhruba do výšky 4 m. Olše šedá se hodí více do parků, dorůstá do výšky až 15 m. Jedná se o dlouhověkou a poměrně nenáročnou rostlinu. Zvládne slunné i stinné místo, potřebuje ale dostatek vlhkosti. Koruna stromu je hodně bohatá, v létě vám tedy poskytne příjemný stín. Od března se na stromě objevují květy v podobě jehněd, co zajímavě zpestří vaši zahradu.

Líska – je dřevina, kterou můžeme pěstovat jako keř i vzrostlý strom. Jako keř se skvěle hodí i pro vybudování živého plotu. Kromě plodů, což jsou na živiny bohaté lískové ořechy, ji můžeme v zahradě využít jako větrolam, pro zpevnění půdy a využití vlhkých stanovišť.

Lípa – je velmi odolný strom s bohatou korunou. Snáší plné slunce i polostín, ale stejně jako ostatní rychle rostoucí dřeviny vyžaduje vyšší zálivku. Je tedy vhodná do vlhčí půdy a do okolí vodních ploch, v zahradě si bude rozumět s jezírkem. Kůra lípy je v prvních letech hladká, později začíná přirozeně praskat, je tedy i zajímavým dekoračním prvkem zahrady. Květy lipového stromu se využívají pro výluh velmi léčivého čaje. Pije se při nachlazení, dráždivém kašli, podporuje pocení a rozpouští hleny. Má také velmi dobrý vliv na regulaci trávení, působí močopudně, zklidňuje žlučník a zmírňuje křeče.

Lípa
Lípa nám poskytne příjemný stín i léčivé květy (Zdroj: Depositphotos)

Zkusili jste si někdy zasadit pomlázku? Zde je návod jak ji zakořenit.

Související k tématu