Ochrana rostlin v biozahradě bez použití chemie

Škůdci trápí naše rostliny v bytech, ve sklenících i na zahradě. Existuje celá řada chemických přípravků na jejich likvidaci. My se ale zaměříme na metody ekologické pomocí predátorů.

Ochrana rostlin v biozahradě spočívá především v nasazení predátorů (Zdroj: Depositphotos)

Ochrana rostlin bez chemie

Každý zahrádkář chce mít samozřejmě tu nejlepší úrodu. Jenže, záleží více na velikosti výpěstku anebo na kvalitní chuti? Toho prvního nejčastěji docílíme klasickou cestou, průmyslově vyráběnými hnojivy a pesticidy. Ale je dokázáno, že chuť produktů z biozahrady je lepší, jaksi „opravdovější“. Jen si vzpomeňte, jak chutnala jablka u vaší babičky! Určitě se vyplatí nyní v době dovolených zamyslet, jak můžeme ochránit rostliny proti škůdcům bez nutnosti použít chemické přípravky.

Likvidace mšic bez insekticidů s pomocí predátorů 

Ačkoliv název predátor zní značně hororově a mnozí si pod tímto pojmem představují spíše oblast sci-fi filmů, jedná se o užitečné organismy, u nichž využíváme schopnosti likvidovat hmyzí škůdce. Pokud v prostředí, kde žijí škůdci, tyto užitečné organismy chybí, pak je splněna jedna ze základních podmínek kalamitního přemnožení škůdců. Pojďme likvidovat nejobtížnějšího škůdce – mšici pomocí parazitických vosiček. Nejznámější a nejčastěji využívanou je parazitická vosička Aphidius colemani. Samičky kladou vajíčka do mšic. Uvnitř mšice, která je v důsledku parazitace znehybněna a později i zahubena, proběhne celý vývoj larvy a kukly parazita.

Parazitované mšice jsou mumifikované, tj. slámově žluté a jakoby nafouklé. Jedna samice parazituje kolem 300 mšic. Napadené mšice vylučují poplašný feromon, na který reagují další mšice padáním na zem, kde jich také mnoho zahyne. Pro ochranu proti mšicím v koloniích jako je mšice bavlníková (Aphis gossypii), kyjatka zahradní (Macrosiphon euphorbiae), mšice řešetláková (Aphidula nasturtii) a další druhy mšic je zvláště vhodná dravá mšicomorka Aphidoletes aphidimyza. Oba tyto druhy se používají ve sklenících a zimních zahradách při teplotách minimálně 15 °C preventivně nebo ihned při zjištění prvního výskytu na žlutých lepových deskách. Provádějí se 2 - 3 aplikace po 14 dnech v dávce 0,5 - 1 vosička na 1 m2.

Líhnoucí se Aphidius colemani z parazitované mšice
Samice vosiček kladou vajíčka přímo do mšic (Zdroj: Jan Kopřiva)
Mrtvé mumifikované mšice parazitované Aphidius colemani
Parazitické vosičky si se mšicemi umí zdatně poradit (Zdroj: Jan Kopřiva)

Na červce je chemie často krátká, ale slunéčko si poradí

 Mnoho skleníkových okrasných rostlin je napadáno červci. Tito škůdci jsou dlouzí 1 – 3 mm a jsou kryti bílými voskovými povlaky. Tyto voskové povlaky je účinně chrání proti vysoké vzdušné vlhkosti. Samozřejmě je chrání i proti aplikaci chemických insekticidů, které jsou pak prakticky neúčinné. Je zde však dravé australské slunéčko Cryptolaemus montrouzieri. V ideálních podmínkách skleníku se dobře množí a dokáže úplně zlikvidovat červce. V dospělosti je to asi 4 mm dlouhý brouček s černými krovkami a oranžovou hlavou, štítem a zadečkem. Dokážou dokonale napodobovat svoji kořist  - stejně jako červci jsou pokryti bílými voskovými výměšky. Dospělci, ale i larvy jsou dravé. Samice kladou vajíčka do kolonií červců. Larva během svého vývoje jich spotřebuje až 250. Pro svůj vývoj potřebují optimální teplotu 22 – 25 °C a vysokou vzdušnou vlhkost. Při teplotách pod 16 °C nejsou slunéčka aktivní a nežerou. Jedna dávka obsahuje 25 dospělců, což je pro kvalitní ošetření asi 10 rostlin.

Dravá slunéčka
Dravá slunéčka se nejraději pasou na mšicích (Zdroj: Jan Kopřiva)
Larva slunéčka požírající mšici
Také slunéčka a jejich larvy vyhledávají mšice jako svou potravu (Zdroj: Jan Kopřiva)

Vosička a ploštice zvládne molice lépe jak pět postřiků

Ti, kterým se ve skleníku, fóliovníku či zimní zahradě rozmnožila molice skleníková (Trialeurodes vapporariorum) nebo molice tabáková (Bemisia tabaci) vědí, jak obtížně se proti nim bojuje. Dospělci molic jsou drobný, dobře létající hmyz jasně bílé barvy o velikosti asi 2 mm. Napadají rajčata, okurky, papriky i okrasné rostliny. Jedna samice klade několik desítek až několik set vajíček v závislosti na druhu živné rostliny a teplotě. Larvy a pupária molic připomínají malé, ploché a oválné štítky, přisedlé na spodní straně listu. Oba druhy škodí jak sáním, tak tvorbou medovice, a navíc jsou přenašeči virových chorob. Chemické přípravky je likvidují velice sporadicky, jaké je však ještě možné jiné řešení? Je to využití síly biologické. Nastupují zde zdatní soupeři – parazitická vosička  Encarsia formosa a dravá ploštice Macrolophus caliginosus.

Encarsia formosa je drobná parazitická vosička velikosti 0,6 mm. Samice kladou vajíčka do larev molic. Parazitované klidové stadium molice – puparium asi po 10 dnech ztmavne. Po dalších 10 dnech se líhnou dospělé vosičky. Jedna samice vosičky naklade za svůj život až 300 vajíček! Zde je nutné si uvědomit, že vylamování listů s tmavými pupárii molic a odstranění má za následek i likvidaci nevylíhnutých užitečných vosiček. Dravá ploštice je poměrně štíhlá, s délkou těla u dospělců asi 6 mm. Larvy i dospělci jsou světlezelené barvy. Typické jsou dlouhé nohy, díky nimž dokážou ploštice kráčet i po povrchu rostlin, silně pokrytých chloupky, jako jsou například rajčata. Dospělci ani larvy nejsou na potravu příliš nároční. Živí se nejen molicemi, ale i mšicemi, sviluškami a třásněnkami. Přednost ale dávají vajíčkům, larvám a puparium molic. Macrolopus caliginosus se dodává v balení po 500 kusech. Při silnějším výskytu molic je to dávka asi na 25 m2. I zde je zapotřebí dodržet potřebnou teplotu pro aktivní činnost ploštic 18 °C a více, v kombinaci se vzdušnou vlhkostí 70 %.

Encarsia formosa a puparium molice skleníkové
Maličké dravé vosičky vyhledávají především puparia molic (Zdroj: Jan Kopřiva)

O biologické ochraně rostlin jsme si povídali i v Receptáři prima nápadů

Související k tématu