Jak se postarat o nalezené zvíře, které neznáme

V podstatě kdykoliv a většinou téměř nečekaně můžeme nalézt zvíře z volné přírody, které potřebuje naši pomoc. Může to být při procházce v lese nebo v parku, i na chodníku ve městě či při jízdě autem na silnici. Jaké situace nás mohou potkat a jak se správně zachovat?

Víte, jak se postarat o nalezené zvíře? (Zdroj: Depositphotos.com)

Co s nalezeným zvířetem?

Nalezená zvířata nejsou ničím neobvyklým. Které zvířátko nalézáme nejčastěji? Rozhodně jsou to ptáci, a to jak mladá ptáčata vypadlá z hnízda, tak i poranění ptáci například se zlomeným křídlem. Každý případ vyžaduje jiný přístup. Mládě, které vypadlo z hnízda a je nezraněné, nikdy rovnou nebereme do ruky. Většinou se jedná o případ, kdy jsou mláďata již trochu odrostlá a učí se létat. V tuto chvíli se o létání ještě nedá mluvit a při prvních pokusech ve chvíli, kdy začínají opouštět hnízdo a poskakují po větvích, mohou skončit na zemi. Jejich rodiče vědí, jak si s nimi mají poradit, a proto do procesu nezasahujeme. Ideální stav je z povzdálí kontrolovat situaci, ovšem tak, abychom nerušili. 

Zasáhneme pouze v případě, kdy hrozí ptáčeti nebezpečí. Pokud je hnízdo viditelné a můžeme se k němu třeba ze žebříku dostat, můžeme zkusit mládě do hnízda vložit. Je ovšem potřeba maximální opatrnosti. Nechceme rodiče poplašit, a proto pracujeme tiše a citlivě. Na mládě nesaháme holou rukou, raději si vezmeme rukavice. Ptáček často vypadne i v případě, že je mláďat v hnízdě hodně a jak rostou, tak jim hnízdo začne být malé. Dalším důvodem může být i onemocnění, které rodiče rozpoznají a ptáče sami z hnízda vyhodí.

Vrabec
Krmení mladého vrabce (Zdroj: Depositphotos.com)

Pokud je tedy ptáče zraněné nebo mu hrozí nebezpečí života, například pokud je hned vedle frekventované silnice nebo okolo chodí kočka, je vždy nejlepší zavolat na záchrannou stanici, kde nám poradí, jak se zachovat. Vždy je lepší nalezené ptáče svěřit do rukou odborníků, jelikož péče o ně bývá specifická a náročná. Ptáče opatrně sebereme, vložíme do papírové krabičky vystlané senem a odneseme ho k veterináři nebo do záchranné stanice pro nalezená zvířata. Pokud je ptáče čilé a nezraněné, můžeme se jej pokusit odchovat sami. Zřejmě bude dehydrované, a proto mu kapátkem nebo lžičkou můžeme zkusit podat vodu. Dobrou potravou pro většinu mláďat jsou mouční červi nebo míchanice z nastrouhaného uvařeného vajíčka, nastrouhané mrkve, tvarohu a strouhanky, obohacená o speciální vitamíny pro ptactvo.

Ze směsi tvarujeme šištičky, které pomoci dřívka nebo pinzetou vsunujeme hluboko do zobáku. Většinou bude ptáček držet zobák zavřený a je třeba mu pomoci. Stlačíme zobáček jemně u jeho kořene po stranách a dřívkem s potravou se dotkneme špičky zobáku. Většinou po chvilce ptáček sám zobáček otevře a my celkem pohotově reagujeme vsunutím potravy. V případě, že ptáček potravu odmítá nebo se nám krmení nedaří, jej přeneseme na odborné místo nebo k veterináři. Ptáče chováme v krabici, kleci či voliéře na teplém místě bez průvanu. Jako podestýlka je nejlepší seno. Ve chvíli, kdy se naučí létat, většinou samo odlétne. Klícku můžeme nechat otevřenou na zahradě, je možné, že se do ní bude vracet pro potravu.

Holub
Poraněný holub se zlomeným křídlem je ve městech častý jev (Zdroj: Depositphotos.com)

Dospělý poraněný pták

Dospělý poraněný pták představuje zcela jinou kapitolu než mládě. Ptáci jsou nejčastěji omráčeni po nárazu do jedoucího auta. V horším případě mají i nějakou zlomeninu. Omráčené drobné ptacvo, které najdeme u silnice, vložíme do krabičky vystlané senem a odneseme na bezpečné klidné místo. Pokud se ptáček po čase sám probere, otevřeme krabičku a on sám odletí. Pokud létat nemůže, předáme ho do péče odborníkům.

Pokud se jedná o většího ptáka, jako jsou labutě nebo dravci, zůstaneme u něj a voláme záchrannou stanici pro zvířata. Odborníci si pro něj přijedou. Větší pták, pokud je poraněný, ale při vědomí, nás může ve stresu poranit. Často jsou tedy potřeba silné rukavice a zkušenosti. Ostatní poraněné ptáky sebereme a pokud to jde, srovnáme křídla do složené klidové polohy a omotáme okolo těla třeba mikinu nebo cokoli máme po ruce, aby křídla byla fixovaná a pták jimi nemohl zběsile mávat.

Zraněný čáp
Zraněného čápa převezeme do záchranné stanice, zimu by nepřežil (Zdroj: Depositphotos.com)

Koloušek

V lese nebo na louce můžeme v trávě najít kolouška. I když je hodně malý, nesaháme na něj, ale co nejrychleji odejdeme. Srna jej neopustila a pravděpodobně ji jen náš příchod vyrušil a čeká opodál. První týden po narození malý koloušek jen leží klidně v trávě a srna k němu chodí několikrát denně, a to zejména v noci. Teprve po týdnu až 10 dnech ji začne mládě následovat. Kolouška se ujmeme pouze v případě, že je zraněný a naříká nebo leží na boku se zavřenýma očima. Odneseme jej k veterináři nebo do zvířecího azylu.

Koloušek
Mladé koloušky necháme v klidu, pokud nejeví známky zranění (Zdroj: Depositphotos.com)

Ježek

Na podzim můžeme celkem často narazit na ježčí mládě z druhého vrhu. Odrostlejší mláďata přezimují, ale pokud ježeček váží pod 200 g a najdeme jej v listopadu, je třeba se o něj postarat. Dobře fungují ježčí azylové stanice, kde vědí, jak mají se zvířátky zacházet. Pokud se rozhodneme ježče odchovat sami, pořídíme velkou bednu s nepropustným dnem a na dno dáme seno nebo piliny. Ježka krmíme konzervami pro kočky či psy. Podáváme vodu, ideálně v napáječce.

Ježek je noční zvíře a umí být hlučný, proto bednu umístíme do místnosti, kde nás nebude rušit. Teplota okolí je lepší pod 20 °C, určitě ne vedle topení. Pokud nabere na hmotnosti, můžeme mu dopřát alespoň zkrácené přezimování. Bednu s listím a senem přeneseme do chladu, třeba do sklepa, kde ale nemrzne. Ideální teplota je okolo 5 °C, další podmínkou je klid. Týdně ho kontrolujeme a pro jistotu necháme v mističce i nějakou trvanlivou potravu, například granule. Ježek se může probudit a jídlem nepohrdne. Na jaře přeneseme bednu do bytu a ježek sám vyleze. Začneme normálně krmit a v dubnu vypustíme na bezpečném místě.

Ježek
Ježší mládě s váhou pod 200 g vezmeme na podzim domů (Zdroj: Depositphotos.com)

Veverka

Po větší bouřce nebo silnějším větru můžeme najít malou veverku pod stromem, odkud spadla. Často je otřesená, v šoku a nemůže se hýbat. Pod stromem ji nenecháme, sebereme ji a odneseme k veterináři, který ji zrentgenuje, aby vyloučil zlomeninu. I pro veverky stejně jako pro ježečky existují speciální záchranné stanice, kde je o ně dobře postaráno. Buď tam veverku sami dopravíme, nebo pro ni pracovníci přijedou. V případě, že mládě reaguje, můžeme jej zkusit napojit.

Podáme mu vodu na lžičce, ale nelijeme ji do krku násilím. Přiložíme lžičku a pokud zvíře samo pije, je vše v pořádku. 

Veverka
Nalezenou veverku nenecháme ležet pod stromem (Zdroj: Depositphotos.com)

Tip

  • Pokud zvíře najdeme při venčení našeho pejska, určitě mu nedovolíme zvíře olizovat ani honit.
  • V rámci humanity nezabíjíme zvířata zbytečně, a to ani myši. Na trhu jsou živolovné pasti, které zvíře chytí, ale nezabíjí. Chycenou myš vypustíme venku.
Myš
Myšky nezabíjíme, ale chytíme živé a vypustíme do přírody (Zdroj: Depositphotos.com)

Jak taková záchranná stanice vypadá?

Související k tématu