Výběrem vhodného substrátu si ušetříte starosti

Výběr substrátu je poměrně složitá záležitost, musíme vybírat pro každý druh zvlášť, protože pěstování rostlin v nádobách nachází stále větší oblibu. Aby však byly k potěše pěstitele, vyžadují na prvním místě kvalitní pěstební substrát. Častým jevem je, že nabereme někde na zahradě trochu země a do té rostlinky zasadíme. Nemůžeme se pak divit, že rostliny neprospívají a odumírají.

Výběr substrátu pro výsev je vcelku zásadní záležitost, jak rostliny pěstovat (Zdroj: Jan Kopřiva)

Správný výběr substrátu rostlinám prospěje

Použití a nevhodný výběr substrátu způsobuje řadu fyziologických poruch. Asi nejčastější je poškození kořenového systému. Mnohým rostlinám nevyhovuje trvale přemokřený substrát, což se velice jednoduše stává v rašelinných substrátech, které do sebe váží neuvěřitelné množství vody. Také těžký substrát, obsahující hodně jílovitých částic, zůstává řadu dní po zálivce nasáklý vodou, která se jen pozvolna odpařuje. Běžným jevem je i výsadba rostlin do ještě nerozloženého kompostu obsahujícího velké množství organických zbytků. Tyto částice zahnívají, tvoří se na nich povlak mycelia fytopatogenních hub, a ty velice snadno napadají kořenový systém i nadzemní části.

Příprava výsevních substrátů
Jen správně namíchaný substrát dodá rostlinám potřebné podmínky k růstu (Zdroj: Jan Kopřiva)

Nevhodný substrát rostliny zničí

Porucha růstu se projeví především zakrněním rostlin. Zde je na vině chudý substrát, obsahující velké množství hlinitých částic a jílu. Taková těžká půda nemá možnost vázat potřebné množství živin, a ty v konečném důsledku pěstované kultuře chybí.

Chloróza (žloutnutí) listových čepelí je reakcí na příliš kyselý substrát. Často se stává, že pěstitel ve snaze připravit kvalitní zeminu sází do čisté rašeliny, která nemá upravené pH. Surová rašelina je silně kyselá (pH 3,5 – 4,5) a vyhovuje pouze malé části kyselinomilných rostlin.

Dezinfekce půdy
Dezinfekce půdy propařením v tlakovém hrnci (Zdroj: Jan Kopřiva)

Ty rostliny, které vyžadují trvale vlhčí půdu, se nespokojí s písčitou zemí. Taková zem velice snadno a rychle vysychá. V důsledku častého a dlouhodobého přeschnutí pak dochází u rostlin ke srolování listů. Naštěstí je dnes již možné v obchodní síti zakoupit celou řadu substrátů pro konkrétní druhy rostlin. Ti, kdo chtějí mít jistotu ve složení zeminy a znají přesné požadavky svých rostlinných miláčků, si mohou směs připravit sami ze základních komponentů.

Pěstování
Mladé rostlinky sázíme do vhodného substrátu (Zdroj: Jan Kopřiva)

Listovka

Je to půdní substrát, vzniklý zetlením listů dřevin. Vyplatí se, máme-li tu možnost, použít především listí bukové. Takový substrát má až 60 % humusu a kyselost se pohybuje od 5 do 6,7 pH. Svými fyzikálními vlastnostmi i chemickým složením je listovka nejdůležitější součástí půdních směsí.

Kompostová zemina

Vzniká rozložením rostlinných zbytků, nekvetoucích plevelů, ornice a hnoje. Po 2-3 letech vzniká lehká, písčitohlinitá zemina s maximálně 20 % humusu a s neutrální kyselostí. Obsah živin a fyzikální vlastnosti kompostové zeminy jsou závislé na stupni vyzrání. To se urychluje podporou mineralizace vápněním, dodáváním speciálních bakteriálních kultur nebo i žížal. Nevýhodou kompostů je přítomnost choroboplodných zárodků, plísní a bakterií.

Kompostový substrát
Kompost musí být dokonale rozleželý (Zdroj: Jan Kopřiva)

Rašelina

Vytváří se anaerobním rozkladem mechů – rašeliníků nebo kyselých trav. Horská rašeliniště s rašeliníkem Sphagnum squarrosum se nazývají vrchoviště a poskytují nejkvalitnější substrát. Obsahuje přes 80 % organických látek a kyselost má do 4,5 pH. Rašelinný substrát má velmi málo živin, takže je nutné půdy s jeho větším obsahem hnojit minerálními hnojivy. Přidává se do něj jíl v poměru 1:1 až 1:3.

Písek

Přidává se téměř do všech kultivačních substrátů. V přiměřené dávce zlepšuje fyzikální vlastnosti zemin, u příliš vzdušných lehkých substrátů jejich pórovitost. S neúměrně velkým podílem písku se však zeminy stávají uléhavé, těžké a málo nasákavé. Písek používaný pro kultivační směsi musí být vypraný, zbavený hlinitých částic. Nejvhodnější je písek říční nebo křemitý.

Perlit

Je to andezit, expandovaný ve vysoké teplotě. Je chemicky netečný, nasákavý, udržuje ve směsi vodu a vzduch. Používá se ke zkypření půdních substrátů.

Mladé rostlinky
V čisté půdě nedochází k padání mladých rostlin (Zdroj: Jan Kopřiva)

Antuka

Vhodná je především hrubší. Získává se drcením vypálených cihlářských jílů. Má velkou nasákavost, proto se využívá pro odčerpávání nadbytečné vody ze substrátů pro suchomilné rostliny.

Související k tématu