Jaké rostliny na nachlazení můžeme používat doma?

Ne každý je natolik odolný, aby ho v zimním období nepostihlo nachlazení. Předcházet tomu můžeme preventivně správnou stravou bohatou na vitamíny a minerály, dostatkem pohybu a přiměřeným otužováním. Nachlazení nám nejčastěji způsobí viry, které se nám projeví kašlem, rýmou, horečkou nebo únavou. Pokud nás tyto nepříjemné příznaky postihnou, nemusíme sahat jen po farmakologických přípravcích, ale může nám pomoci sama příroda formou léčivých rostlin. Jakou užitečnou rostlinu na nachlazení využít a na co si dát pozor?

Jaké rostliny na nachlazení můžeme používat doma? Bylinky (Zdroj: Depositphotos)

Které rostliny při nachlazení použít?

Nejčastěji se na nachlazení používají bylinky a různé bylinné směsi, které si zakoupíme ve specializovaných prodejnách, v lékárnách nebo si je můžeme sami nasbírat a nasušit. Většinou se užívají jako čaje nebo k inhalaci. Můžeme ale využít i některé květy stromů nebo keřů a oddenky rostlin.

Příprava
Bylinky se nejčastěji užívají jako odvary a čaje (Zdroj: Depositphotos)

Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), jitrocel větší (Plantago major)

Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) nebo jitrocel větší (Plantago major) jsou velmi vhodné na kašel jak u dospělých, tak u dětí. Obsahují látky, které rozpouští hleny a usnadňuje vykašlávání. Najdeme je na polních nebo lučních cestách, v okolí příkopů, ale i na ladem ležící půdě. Sbírají se listy bez stvolů s květy. Na čaj budeme potřebovat jednu vrchovatou kávovou lžičku sušeného jitrocele, kterou přelijeme 250 ml horké vody a necháme půl minuty vylouhovat. Čaj pijeme teplý nejlépe několikrát denně. Jitrocel můžeme na kašel využít i ve formě sirupu, který koupíme nebo si jej vyrobíme sami. Jitrocelové listy omyjeme a vkládáme do sklenice najemno nasekané a vrstvíme se třtinovým cukrem nebo medem. Necháme stát na teplém a stinném místě. Po 10 dnech slijeme do tmavé sklenice a uchováváme v chladu. Pro delší trvanlivost můžeme směs převařit. Užíváme jednu lžíci denně nejlépe po jídle.  

Jitrocel kopinatý
Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) (Zdroj: Depositphotos)
Jitrocel větší
Jitrocel větší (Plantago major) (Zdroj: Depositphotos)

Mateřídouška obecná (Thymus serpyllum L.)

Mateřídouška pomáhá při kašli u dětí i dospělých. Roste na slunečních stráních, na loukách i na okrajích lesů. Velmi aromaticky voní díky silicím. Podporuje vykašlávání a rozpouští hleny. Sbírají se natě, které se usuší. Na čaj budeme potřebovat jednu vrchovatou kávovou lžičku, kterou přelijeme 250 ml vroucí vody a necháme chvíli vylouhovat. Čaj pijeme teplý několikrát denně. Mateřídoušku můžeme na kašel využít i ve formě sirupu, který koupíme nebo si jej vyrobíme sami. Postačí 4 lžíce sušené mateřídoušky, 250 ml vody a 250 g cukru. Vše smícháme a přivedeme k varu, vaříme 5 minut a necháme vychladit. Přecedíme do připravené sklenice a uchováváme v chladu. Užíváme jednu lžíci do čaje, kávy nebo mléka.  

Mateřídouška
Mateřídouška podporuje vykašlávání (Zdroj: Depositphotos)

Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum)

Díky vitamínu P, saponinům a tříslovinám pomáhá při suchém a vlhkém kašli a zároveň vytváří film na sliznici proti vysychání. Napomáhá tak proti nutkání ke kašlání. Roste na jižních svazích a lze ji pěstovat i na zahradách. Nepodáváme dětem do 12 let, protože může vyvolat alergickou reakci. Pozor by si měly dát i ženy v době těhotenství a kojení, protože divizna může ovlivnit negativně zdravý vývoj dítěte. Sbírají se květy, které se suší nejlépe na slunci. Na čaj použijeme sušené květy, které přelijeme vroucí vodou a necháme 15–20 minut vylouhovat. Pijeme po vychladnutí. Neužíváme dlouhodobě. 

Divizna
Divizna pomáhá při suchém i vlhkém kašli (Zdroj: Depositphotos)

Podběl lékařský (Tussilago farfara)

Podběl roste z jara na polních a lesních cestách, na březích potoků, na polích i rumištích. Květy obsahují mnoho účinných látek, které jsou prospěšné při nachlazení, tlumí suchý kašel a usnadňují vykašlávání, uvolňují hleny. Květy sbíráme v době květu a sušíme ve stínu. Čaj připravujeme ze dvou čajových lžiček, které přelijeme 250 ml vroucí vody a necháme pár minut louhovat. Užíváme jednou až dvakrát denně. Můžeme si připravit i sirup. Čerstvé listy omyjeme a vložíme do sklenice najemno nakrájené a vrstvíme se třtinovým cukrem nebo medem. Necháme stát na teplém a stinném místě. Po 8 týdnech vše povaříme, slijeme a uchováme v tmavé sklenici v lednici. Při kašli užíváme jednu čajovou lžičku denně nebo si ji vmícháme do čaje.

Podběl
Podběl vyléčí horečku i nachlazení (Zdroj: Depositphotos)

Heřmánek pravý (Matricaria chamomilla)

Působí protizánětlivě, dezinfekčně a protialergicky a má zklidňující účinky, je vhodný při rýmě pro děti i dospělé.  Velmi často roste jako plevel v polích. Bylinu sbíráme v době květu (květ by měl být po rozříznutí uvnitř dutý) a sušíme ve stínu. Na čaj použijeme jednu čajovou lžičku sušených květů, které přelijeme 250 ml vroucí vody a necháme 15 minut vylouhovat. Pijeme třikrát denně. Podobným způsobem si můžeme připravit i odvar určený k inhalaci, který použijeme několikrát denně dle potřeby.

Heřmánek
Heřmánkový odvar vám spustí zastydlou rýmu (Zdroj: Depositphotos)

Máta (Mentha)

Pomáhá při nachlazení především proti rýmě a kašli díky silicím. Je vhodná pro děti i dospělé. Pozor by si měly dát těhotné ženy, protože může dojít k předčasným děložním stahům. Ve volné přírodě se s ní téměř nesetkáme, proto je vhodné ji pěstovat na záhonku. Sbíráme nať s listy a sušíme ve stínu. Čerstvou si ji můžeme i zamrazit.  Na čaj budeme potřebovat sušené listy, které přelijeme vroucí vodou a necháme 15 minut louhovat. Pijeme dvakrát až třikrát denně. Podobným způsobem si můžeme připravit i odvar určený k inhalaci, který použijeme několikrát denně dle potřeby.

Máta
Máta je všelékem na spoustu běžných chorob (Zdroj: Depositphotos)

Třapatka nachová (Echinacea purpurea)

Kvetoucí rostlina, která obsahuje účinné látky. Léčí nachlazení, rýmu, infekce horních a dolních cest dýchacích nebo bolení v krku. Jedná se o přírodní antibiotikum, které likviduje viry a bakterie. Roste v zahradách na slunných místech. Čaj z květů mohou užívat děti i dospělí. Sbíráme v době květu a usušíme ve stínu. Čaj připravíme z jedné lžíce sušených květů, které přelijeme 250 ml vroucí vody a necháme 15 minut louhovat. Poté scedíme a pijeme několikrát denně. Velmi léčivý je extrakt z čerstvých zelených listů, které nasbíráme. Na půl litru lihu použijeme 140 g listů, každý den protřepeme. Celý proces opakuje po dobu 7 dnů, kdy je výluh hotov. Podává se jedna polévková lžíce denně. Extrakt připravíme i ze sušených listů stejným postupem. Extrakt není vhodný pro malé děti, těhotné a kojící ženy.

Třapatka
Echinacea je výborným lékem na kašel (Zdroj: Depositphotos)

Lípa srdčitá (Tilia cordata) a lípa velkolistá (Tilia platyphyllos)

Lípa je strom, jehož květy obsahují velmi prospěšné látky pro snížení horečky a nachlazení, podporuje pocení, rozpouští hleny, urychluje léčbu rýmy a snižuje dráždivost ke kašli. Roste v parcích i zahradách. Mohou ji užívat děti od jednoho roku i dospělí. Těhotné ženy by se měly vyhnout každodenní konzumaci. Sbíráme květy společně s listenem v době kvetení. Květy musejí být uprostřed rozkvetlé a okolní ještě v pupenech. Květy vydávají omamnou vůni, která přitahuje množství hmyzu, především včel. Nasbírané květy sušíme ve stínu na vzdušném místě. Čaj připravíme ze dvou lžiček sušeného lipového květu a zalijeme 250 ml vroucí vody, necháme 10-15 louhovat pod pokličkou. Přecezený nálev pijeme několikrát denně v období nachlazení. Čaj je sám o osobě nasládlý a chutná výtečně.    

Lípa
Lípový květ spolehlivě zahání horečnaté stavy (Zdroj: Depositphotos)

Černý bez (Sambucus nigra)

Květy bezu se výborně hodí při nachlazení, horečce, kašli nebo rýmě, vyvolávají pocení. Roste volně na vlhkých lesních mýtinách a v roklích, u cest a plotů a také v zahradách. Lidově se keři říká bezinka, psí bez nebo „smrděnka“, neboť má velmi pronikavé aroma. Sbíráme nažloutlé květy v době květu, pozor na nahnědlé nebo tmavé květy, ty nesbíráme. Sušíme rozkvetlá květenství nejlépe zavěšená ve stínu a v suchu. Čaj připravíme z jedné lžíce sušeného květu, kterou přelijeme 250 ml vroucí vody a necháme 10 minut odstát. Výborné účinky má i bezinková tinktura ze zralých plodů černého bezu (nezralé jsou jedovaté), které nasbíráme, rozmixujeme a smícháme s libovolným alkoholem. Naplněné sklenice uložíme na stinné místo na 6 týdnů, po celou dobu kontrolujeme, zda jsou plody potopené. Po uplynutí doby scedíme a uchováme v uzavíratelných sklenicích. Užívají dospělí třikrát denně půl čajové lžičky. Tinktura není vhodná pro malé děti, těhotné a kojící ženy.

Bez černý
Květy bezu černého vyvolávají pocení (Zdroj: Depositphotos)

Zázvor lékařský (Zingiber officinale)

Jde o bylinu, jejíž oddenek se používá k léčbě nachlazení, podporuje pocení, mírní bolest v krku, usnadňuje vykašlávání a má protizánětlivé účinky. Nejčastěji ji koupíme v prodejní síti. Zázvorový čaj připravíme nastrouháním části oddenku, jedna lžička čerstvého závoru na 250 ml vroucí vody. Necháme vylouhovat 5-10 minut a poté scedíme a podáváme několikrát denně dochucený medem, skořicí a hřebíčkem. Můžeme si připravit i sirup ze dvou lžiček nadrobno nasekaného zázvoru, které vaříme ve 200 ml vody po dobu 30 minut. Poté přidáme 100 gramů třtinového cukru nebo medu a necháme směs zhoustnout. Užíváme po lžičkách nebo si jej vmícháme do čaje. Zázvor není vhodný pro děti do 3 let, těhotné a kojící ženy.

Zázvor
Zázvor má blahodárný vliv na nachlazení i na špatné trávení (Zdroj: Depositphotos)

Související k tématu