Každý zahrádkář by měl být sobě meteorologem

Meteorologie je věda, která se zabývá atmosférou. Studuje její složení, stavbu, vlastnosti, jevy a děje v ní probíhající. Poznatky meteorologie jsou nezbytné prakticky ve všech odvětvích lidské činnosti. Ale nejdůležitější je asi pro zemědělskou a zahradnickou činnost. A těžko bychom hledali drobného pěstitele či zahrádkáře, který nesleduje vývoj počasí, teplotu vzduchu či vydatnost srážek.

Meteorologická stanice je velmi potřebné zařízení pro pěstitele (Zdroj: Jan Kopřiva)

Všichni víme, jaký poplach nastává, když se v předpovědi počasí objeví nebezpečí pozdních květnových mrazů. Řada pěstitelů si vede pravidelné záznamy o teplotách, větru, srážkách ale i intenzitě slunečního svitu či teplotě půdy. Pravidelným sledování se dají získat cenné informace pro úspěšné zahradničení.

Domácí meteorologická stanice
Nemusíte si pořizovat velké a nákladné meteostanice, stačí vám domácí (Zdroj: Jan Kopřiva)

Měření teploty

Měření teploty vzduchu patří k základním a přitom nejdůležitějším informacím. Teplota vzduchu se měří pomocí teploměru. Ten se umísťuje v meteorologické budce ve výšce 2 metrů nad zemí, a to zásadně ve stínu, protože slunce by měření hodně ovlivnilo. Pokud se měří tzv. přízemní teplota, teploměr se umisťuje 5 centimetrů nad zemí.  To je nutné dodržet i domácím měření. V předpovědi počasí slýcháme o teplotě například kolem 10 °C. Co tento pojem v praxi znamená? Vzhledem k teplotním odchylkám musíme počítat s případnou teplotou o 2 °C vyšší nebo naopak nižší. Proto při možné teplotě kolem 1 °C je nutné počítat i s teplotou pod nulou.  Teplotu vzduchu měříme ve stupních Celsia (°C) v časech 7, 14 a 21 hodin a z těchto hodnot můžeme určit průměrnou denní teplotu. Pocitové vnímání teploty lidským tělem je hodně závislé na podmínkách, ve kterých se nacházíme.

Větrná růžice na zahradu
Větrný kohout se točí po větru a ukazuje směr (Zdroj: Jan Kopřiva)

Pokud fouká silný vítr, tak se nám může teplota zdát až o několik stupňů nižší, než ji naměříme na teploměru. Perfektním pomocníkem každého amatérského meteorologa je minimo-maximální teploměr. Pořídíme ho za cenu kolem 300 korun. Je to teploměr ve tvaru „U“, který si pamatuje maximální a minimální dosaženou teplotu za sledované období. Pokud chceme hodnoty odstranit, jednoduše se teploměr vynuluje. Tento teploměr ocení především ti, kteří na zahrádku docházejí, ale chtějí mít přehled o nejvyšších a nejnižších teplotách.

Teploměr maximo-minimální
Bez teploměru se měření neobejde (Zdroj: Jan Kopřiva)

Teplota půdy

Důležitou hodnotou je pro zahradníka i teplota půdy. Teplota půdy je jedním z významných činitelů ovlivňujících přezimování kulturních rostlin, jejich klíčení, zakořenění a výživu. Ta se měří pomocí půdního teploměru. Jednoduchý skleněný půdní teploměr se skleněným stonkem se pořídí asi za 200 korun. Teplota půdy se v meteorologických stanicích měří ve 2, 5, 10, 20 ale i 50 a 100 centimetrech. Pro pěstitelské účely je nejdůležitější teplota v 10 centimetrech. Pomocí půdního teploměru na jaře snadno zjistíme, že je zem dostatečně prohřátá a můžeme přistoupit k výsadbě či výsevu. Například pro výsadbu brambor by měla být teplota v 10 centimetrech minimálně 7 stupňů. Při nižší teplotě brambory v půdě leží a nezačnou růst.

Teploměr do půdy
I půdní teploměr má svoje opodstatnění (Zdroj: Jan Kopřiva)

Srážky

Zalil nám déšť dostatečně zahradu? Tuto otázku si asi klademe po každé přeháňce. Množství srážek zjistíme jednoduchým měřícím zařízením – srážkoměrem. Prodávají se jako jednoduché plastové nádobky s cejchováním za cenu přímo lidovou (asi 50 korun). Srážkoměr umístíme na tyč asi 1 metr nad zemí v místě, kde nebude zastíněn stromy nebo stavbami. Na stupnici si pak zjistíme, kolik milimetrů nám napršelo. 1 milimetr je v přepočtu 1 litr vody na metr čtvereční. Pokud tedy zjistíme 20 milimetrů srážek, můžeme mít dobrý pocit, je to jako když se na metr čtvereční nalijí 2 desetilitrové konve vody.

Srážkoměr
Díky srážkoměru lze vypočítat přísun vláhy v půdě (Zdroj: Jan Kopřiva)

Meteostanice

Ti, kdo touží po přesnějších informacích o počasí na jejich zahradě, mohou si pořídit domácí meteostanici. Cena se pohybuje od několika set koruna ž po několik tisíc v závislosti na schopnostech zařízení. Jsou vybaveny přijímačem, který si umístíme do bytu, kde pak v pohodlí sledujeme venkovní děje a snímačem, který se umístí do zahrady, na stěnu domu apod. Propojení může být drátové i bezdrátové. Meteostanice slouží pro zjištění předpovědi počasí. Přesnost předpovědi meteostanice je okolo 75 % a platí pro následujících 6 -12 hodin. Meteostanice poskytující naprosto přesné informace o vnitřních i venkovních teplotách, vývoji tlaku a vlhkosti vzduchu, ale i fázích Slunce a Měsíce. Navíc jsou k dispozici v různých barevných provedeních, v kombinaci s fotorámečkem, s možností měření rychlosti větru a vždy se zobrazením naprosto přesného času řízeného rádiovým signálem.

Měření slunečního svitu
Sluneční svit je pro pěstitele velmi důležitý (Zdroj: Jan Kopřiva)
Velká meteorologická stanice
Meteorologická stanice zaznamenává průběh počasí (Zdroj: Jan Kopřiva)

Související k tématu