Ztracení a znovuobjevení Tři králové

Na 6. ledna připadá svátek Tří králů, kterým končí a vrcholí Vánoce, jejichž je dvanáctým dnem. V mnoha domácnostech se v tento den odstrojuje vánoční stromek a schovávají adventní věnce a další sváteční dekorace. Pokud se to neudělá v tento den, měly by zůstat až do Hromnic, tedy 2. února. Nazývá se také svátkem zjevení Páně, protože dle křesťanských tradic jde o připomenutí okamžiku, kdy se Kristus zjevuje všem a je králem všech, kteří jsou mudrci zastupováni – tedy bezvěrců i jinověrců.

Tři králové putují za betlémskou hvězdou a vezou vzácné dary Spasiteli (Zdroj: Depositphotos)

Dlouhou dobu se ale stále objevují zmínky o dvou až čtyřech mudrcích, ve východních církvích se číslo šplhá až ke dvanácti. Až později, někdy ve 3. století, církevní spisovatel odvozuje jejich počet:

  • tři - od počtu darů, které přinesli - mělo to být zlato jako symbol pevného skupenství, kadidlo plynného, myrha kapalného, a protože se používá při pohřbech, nese ji černý mudrc.
  • Jinde je zlato symbolem úcty, jako vzácný kov je znamením stálosti a neporušitelnosti. Kadidlo je vyznáním víry v Ježíše jako boha, také symbol modliteb stoupajících k Bohu. Myrha pak symbolizuje Utrpení Krista a jeho ukřižování.
  • Číslo tři se dále odvozuje někde od tří fází lidského života, pak bývá jeden král mladý, druhý středního věku, třetí starý.
  • V některých výkladech představovali minulost, současnost a budoucnost.
Tři dary
Dary, které tři králové přinesli, měly různou symboliku. Jednalo se o zlato, myrhu a kadidlo (Zdroj: Depositphotos)

Že jde o krále, je uváděno dokonce až v šestém století, do té doby šlo o mudrce, učence, mágy či hvězdopravce. Jejich jména - Kašpar, Melichar, Baltazar - se objevují až v 7. století v lidových vyprávěních, oficiálně se objevují až ve století dvanáctém. Ze stejné doby pochází i určení darů jednotlivých mudrcům.

Tradice tříkrálové

Se svátkem Tří králů se pojí mnoho tradic, které jsou ale kromě obchůzky dětí převlečené za tři muže, spíše neznámé. Většinou se jednalo o věštění budoucnosti:

  • Nejznámější tradicí na svátek Tří králů je ve střední Evropě jejich procházení obcemi a značení dveří domů a chlévů. Značky se píšou posvěcenou křídou, a to buďto česky K, M, B, nebo latinským opisem C, M, B, přičemž před každé, nebo za každé písmeno se ještě přidá křížek, není to tedy plus, jak si asi mnozí z nás myslí. Celé označení slouží jako požehnání a křížky jsou symbolem Nejsvětější trojice, Otce, Syna a Ducha svatého.
  • Některé prameny uvádějí, že se nejedná o iniciály jmen, ale o zkratku požehnání „Christus mansionem benedicat“, což v překladu znamená „Kristus žehná tomuto domu“. Každopádně jde zřejmě o tradici s pohanským základem, kdy bylo zvykem opatřovat dveře nápisy, aby se jim vyhnulo neštěstí, křížky jsou pečetí proti zlu.
Nápis
Znamení, které se na tři krále píše na dveře, má chránit obydlí i stáje (Zdroj: Depositphotos)
  • Celá tradice koledování má v Čechách kořeny na konci 16. století, kdy na obchůzky chodili žáci s hvězdou, v 17. století jsou potom vedeny obchůzky řemeslníků a dělníků, rovněž s hvězdou. Někdy se k obchůzkám přidávaly i vánoční hry o příběhu Tří králů a zpívání písně „My tři králové jdeme k vám“.
  • V dřívějších dobách se za tři krále převlékaly především chudé děti, které si tak mohly vykoledovat ještě jídlo, které by jim ulehčilo v zimním období.
  • Další tradicí, která se udržuje v některých místech, je průvod tří králů, který prochází vesnicemi a je zakončený představením u jesliček.
  • Méně známým zvykem je věštění délky života. Členové rodiny zapálí stejně dlouhé svíčky, komu shoří nejdříve, bude odnesen Moranou - smrtí jako první. Dále se dle chování svíce dalo určit, kam se dotyčný dostane – jasný plamen a dým stoupající vzhůru značil nebe, prskání, kolísavý plamen a klesající dým věštil peklo.
  • Také zdraví se v tento svátek dalo upevnit, a to buď potopením do řeky, nebo trochu mírnějším způsobem – vypitím posvěcené vody z kostela na prázdný žaludek.
  • Děvčata se v tento den ještě ráno před východem slunce omývala sněhem, tento rituál jim měl přinést svěží a bílou pleť.
  • Tradičním pokrmem býval na Tři krále stejně jako na Velikonoce mazanec, do kterého se vkládala mince. Ten, kdo ji našel, byl pak tím vyvoleným, který kropil domy svěcenou vodou a psal značky na dveře.
Tříkrálový mazanec
Tradičním pokrmem byl mazanec, dnes se peče především v zahraničí tříkrálový koláč (Zdroj: Depositphotos)
  • Stejně jako na Vánoce se lilo olovo.
  • Tříkrálová mše byla také jedním ze zvyků, nešlo jen o vzájemné setkávání, ale také o posvěcení křídy, myrhy, vody, kadidla a zlatých předmětů. Křída posvěcená na Tři krále sloužila jako lék – dávala se dobytku proti uhranutí, ženy v šestinedělí ji nosily zavěšenou na krku, aby nebyly uřknuty, v kolébce zase sloužila jako ochrana před divoženkami. Zároveň se s ní psala formule na dveře. Posvěcenou vodou se kropily stromy a úly, aby byla zajištěna úroda a ochrana. Domy a stáje potom ochraňovala před ohněm. Kadidlo sloužilo k vykuřování domů před zlými duchy, poté se zahrabávalo pod stromy, aby měly plody. Myrha našla využití při balzamování.
Průvod
Pochody tří králů jsou také jednou z tradic, které se udržují (Zdroj: Depositphotos)

Tříkrálová sbírka

Tradice obchůzek na Tři krále se na čas přerušila a znovu se objevila v novém tisíciletí, roku 2000, díky katolické církvi a dostala podobu charitativní sbírky. Výtěžek, který malí králové přinesou v pokladničkách, jde k lidem, kteří jsou v těžké životní situaci.

Související k tématu